Šumavský rozcestník: operace Argument

operace Argument

detailní info

kategorie: vojenské / bitvy
lokalita: sušicko
GPS: 49°10'11.559"N, 13°26'23.988"E

popis

Operaci "Argument" provedla 8. a 15. letecká americká armáda ve dnech 19.-25. února 1944 s cílem bombardovat zbrojní a letecké továrny v Německu a na okupovaných územích. Součástí operace byl i nálet dne 22. února 1944 na letecké továrny Messerschmitt GmbH v Obertraublingu, severozápadně na Prufening v okolí Regensburgu a Mnichova v Bavorsku. Součástí velkého svazu byly Liberatory B-24 od 98. Bombardment Group USAAF, tyto čtyřmotorové letouny směřovaly na Plzeň, za hranice tehdejšího Protektorátu Čechy a Morava a pak změnily směr, tím se formace dostala nad západní Čechy. Stíhací doprovod amerických bombardérů se musel vrátit pro nedostatek benzínu již nad Rakouskem. Luftwafe reagovala vysláním dvoumotorových stíhaček Messerschmitt Bf 110 G-2 od II. perutě eskadry ZG 1 (přesunuta od Biskajského zálivu pod Obranu Říše, na základnu Wels u Lincepod a pod velením Hptm Egona Albrechta), její letouny měly na přídi velký obrázek vosy, který také celé eskadře dal název - Wespen. Zhruba ve 12.45 hod. došlo k letecké bitvě v prostoru Plzně (v prostoru Nepomuku a Dobřan - útoku na zadní stroje formace). Příslušníci II. /ZG 1 sestřelili minimálně dva bombardéry (třetí byl buď sestřelen, či poškozen troskami z jiného stroje). Zahynulo celkem 20 amerických letců. Skupina II. /ZG 1 přišla o čtyři Messerschmitty. Tři byly poškozeny. Všechny byly zasaženy obrannou palbou z bombardérů. Byly to první stroje Luftwaffe, sestřelené nad naším územím. Letoun W.Nr. (výrobní číslo) 420009 a volacího znaku „Friedrich Paula" pilotoval Obfw Franz Meissl, jeho střelcem - radiotelegrafistou byl Uffz Paul Metz. Stroj byl poškozen obranou palbou z B-24, přišel o levý motor, okamžitě přerušil útok, odpoutal se od svazu a pilot byl těžce zraněn (do prsou, levé ruky, měl zasažené plíce, krvácel). Snažil se doletět na letiště Mnichov, ale v prostoru Železné Rudy protože nemohl udržet stroj pod kontrolou nařídil Metzovi vyskočit na padáku. Ten přistál nedaleko Železné Rudy, zcela bez zranění. Obfw Franz Meissl zatím nasměroval svůj stroj do lesů mezi Železnou Rudou a Sušicí. Na poslední chvíli ještě zahlédl pod sebou malé městečko a nechtěl, aby jeho stíhačka dopadla na jeho domy. Stočil tedy stroj prudce k zemi a teprve potom vyskočil také. Jeho přistání však nebylo tak hladké, zamotal se na vrcholu stromu při okraji lesa. Větev sama povolila, on spadl z výšky do vysoké sněhové závěje, která mu asi zachránila život. Sám dokázal dojít na nedalekou samotu, kde omdlel. O jeho záchranu a převoz do vojenské nemocnice v Kašperských Horách se postarali jak místní starousedlíci, tak němečtí vojáci. Padající letoun zatím za velkého hluku skončil v lese na prudké stráni tzv. Pekelského údolí nedaleko Hartmanic. Vzrostlé smrky letoun roztrhaly na kusy, trosky byly rozmetány na ploše asi 200 m. Na jaře roku 1944 Němci z vraku vymontovali jen zbraně a odvezli velké kusy letounu. Zbytek mohutné stíhačky zůstal na místě zapomenut a postupně zarůstal lesem. Trosky stroje byly nalezeny v létě 1999, za pomoci místních obyvatel. Byly nalezeny zbytky potahu, konstrukce křídel a trupu zůstaly na povrchu, v hloubce asi 0,5 m byly nalezeny větší kusy - kryty motorů s původní kamuflážní barvou, atd., nevystřelená munice r. 20mm, články nábojových pásů, větší zbytky radiostanice, výrobní štítek vysílačky, přístrojové desky, torza přístrojů, sedačku střelce, štítky s nápisy v němčině. V plechu vyražená výrobní čísla letadla a ocelový trojúhelníkový štítek, rovněž s výrobním číslem letadla. Kompletní fotodokumentaci nálezů, včetně videozáznamu z místa nálezu, má k dispozici Pražský letecký archiv. V roce 2002 pilot Franz Meissl, kterého se shodou štasných náhod podařilo vyhledat a kontaktovat prostřednictvím regionálního historika Helmuta Mosera, navštívil místo dopadu a prohlédl si trosky svého letounu. Na místě řekl: „Absolvoval jsem přes 150 bojových akcí, dosáhl jsem 11 sestřelů, toto byla má jediná prohra za války." Kompletně a podrobně je celá historie Bf 110 W.Nr. 42 0009 zpracována členem PLA v článku časopisu Revi č. 48/ 2003.