Šumavský rozcestník: Hořejší Těšov

Hořejší Těšov

detailní info

kategorie: města a obce / města a obce
lokalita: sušicko
GPS: 49°11'0.905"N, 13°25'52.251"E

popis

Hořejší Těšov je malá vesnice, část města Hartmanice v okrese Klatovy. Hořejší Těšov (758 m n. m.) leží nad údolím Pstružného potoka. Západně nad obcí byly v minulosti doly na zlato. Počátek osídlení oblasti Těšova je bezpochyby spojen s těžbou zlata, které se tady, podobně jako v nedalekých Kašperských Horách, těžilo skutečně ve velkém. Tehdy krajina pomalu a jistě měnila svoji tvář. Dříve hřbety a střže pokryté pralesem jsou více a více obnažovány, svahy okolních hor jsou proděravěny velkým množstvím štol, výkopů a načechrány mnoha stovkami hromad vykopané horniny. Velké štoly vznikají kolem Hamižné u Hartmanic a na hřbetu mezi Hořejším Těšovem a Mochovem. V té době však tyto vsi zřejmě ještě nestály. První písemná zmínka o Horním a Dolním Tělové pochází až z roku 1428. Oblast Hartmanicka však nepochybně vzkvétala a rozvíjela se a zcela jistě tu žilo a pracovalo mnoho lidi. Snad ani ne stovky, spíše tisíce horníků a jejich rodin zaplavily tehdy zdejší území. Rozkvět zastavila až třicetiletá válka, po které území hospodářsky upadlo. V berní rule z role 1654 jsou v Hořejším Těšově uvedeni Jen dva rolníci a tři zahradnici, dva pusté grunty, k nim role ladem ležící (celkem 41 strychů). Celkem je tu 84 strychů rolí, k nim 19 ks dobytka. Půda je písčitá a hubená (chudá). Další vlna osidlování započata koncem 17. století byla doprovázena mohutným kácením lesů kolem množících se sklářských huti, ale také kolem nově vzniklých dvorů a vsí. To vše dohromady znamenalo další vlnu osidlování a rozvoje tohoto pohraničního kraje. V roce 1869 je tu už 380 obyvatel, v roce 1930 pak 306, z nichž převažují obyvatelé německé národnosti. Po období rozmachu a rozvoje, po vyčerpání přírodních zdrojů, přišel opět útlum - tentokrát politický. Snaha o samostatnost sudetských Němců po vzniku ČR se nevyhnula ani této oblasti, ve které německá národnost tvořila většinu. Odsun Čechů na konci 30. let, a po válce odsun Němců, docela zničil historické pilíře osídlení. Oblast Hartmanicka a zejména Prášilska byla zcela vylidněna. Ti, kteří přišli, nemohli navazovat na zkušenosti předchůdců, na znalosti krajiny a půdy. V roce 1950 v obci zbylo pouhých 45 obyvatel, sčítáni z roku 2001 uvádí jen 13 obyvatel. Každého návštěvníka obce jisté upoutají zachovalé objekty lidové architektury a krásné výhledy na Hartmanicko a Kašperskohorsko. Na nejvzdálenějším horizontu je vidět horu Boubín. Při cestě na Zadní Chalupy lze na protilehlém hřbetu v lesích rozeznat bývalý zámeček Karlov, o něco výše pak i Dobrou Vodu. Nad Hořejším Těšovem za bývalým vodojemem se nachází jedna z velkých "sněžných" jam, pozůstatek středověkého dolování zlata i novověké těžby křemene pro sklárny.