největší vodní elektrárna v západních Čechách - Čeňkova pila zajímavosti ze Šumavy
nejvyšší kopec na území bývalého protektorátu Böhmen und Mähren - Javorník 1089 m zajímavosti ze Šumavy
nejdeštivějších místo v České republice - 1500 mm/rok - Březník zajímavosti ze Šumavy
první česká vytištěná kniha byla „Kronika Trojánská“ roku 1468 - Plzeň zajímavosti ze Šumavy
popraven gilotinou v brandenburgské káznici jako úplně poslední oběť – páter Josef Jílek zajímavosti ze Šumavy
poslední zachovaná rybářská dřevěná káď v Česku - Olšina zajímavosti ze Šumavy
nejstarší autokemp v České republice - Annín zajímavosti ze Šumavy

Fikáčková Marie

detailní info

kategorie: kultura a památky / krimi
lokalita: sušicko
GPS: 49°14'31.140"N, 13°31'12.093"E Zobrazit na mapy.cz

popis

Marie Fikáčková, rozená Schmidlová, (9.září 1936, Sušice - 13.dubna 1961, Praha) byla česká zdravotní sestra a vražedkyně. Otec i matka byli dělníci, pracovali ve známé sušické továrně na výrobu sirek Solo. Rodina patřila k silné německé menšině, která v Sušici žila a před válkou se přihlásili k německé národnosti, spíše než politické důvody je k tomu vedly nesporné výhody plynoucí z tohoto rozhodnutí. Po válce jim byl za to rozhodnutím lidového soudu částečně zkonfiskován majetek. V roce 1955 vystudovala Střední zdravotní školu v Klatovech a v tomto roce zemřel Marii Fikáčkové otec. Od roku 1957 pracovala jako zdravotní sestra na novorozeneckém oddělení sušické nemocnice. Pro její pracovní morálku se zvažovalo její zařazení do funkce vrchní sestry. O jejím otci se povídalo, že je duševně nemocný, o tři roky starší Mariin bratr byl dokonce kvůli pití zbaven svéprávnosti... V okolí měli pověst podivínů, kteří se se sousedy moc nestýkali. Podle hodnocení nadřízených se projevovala jako schopná a svědomitá pracovnice, vytýkali jí snad jen to, že v osobním životě byla velmi uzavřená a mimo své zaměstnání se prakticky s nikým nestýkala. Doma se toho moc nezměnilo, konflikty mezi Marií a matkou byly velmi časté, docházelo i k fyzickým potyčkám. Ke zlepšení nedošlo ani poté, co se vdala. Za manžela si vzala vojáka z povolání, který sloužil u místního útvaru Pohraniční stráže, moc spokojená však v manželství nebyla. Dne 20. září 1959 seděla Marie Fikáčková v inspekční místnosti novorozeneckého oddělení a psala hlášení o předání služby, která jí měla skončit za pár minut - v 18.00 hodin. V té samé místnosti leželo v boxu novorozené dítě, které začalo plakat. Tento pláč Marii přivodil takový nával zlosti, že uchopila novorozenou za levé ucho a prudkým trhnutím je natrhla, že muselo být chirurgicky ošetřeno... V listopadu 1959 oblékala na přebalovacím stole šest dnů starého novorozence. Miminko se křečovitě drželo vedle stojící dětské váhy a tak se mu snažila ruku od váhy odtrhnout a když dítě nepovolovalo, rozčílila se natolik, že uchopila jeho ruku mezi ramenem a loktem a tak prudce s ní trhla, že mu ji v místě, kde ji držela - zlomila. V únoru 1960 potkala Marie Fikáčková na svém oddělení ženu, jejíž otec byl před lety ustanoven jako zaměstnanec MNV správcem nad jejich konfiskovaným rodinným domem a zřejmě v nedozrála představa o mstě... Dne 19. února 1960 se rozhodla, že plačící, tehdy asi měsíc starou dceru a vnučku výše zmiňovaných usmrtí a několikrát ji udeřila do zadní části hlavy. Jelikož se dítěti vcelku nic nestalo, svůj čin opakovala dne 23. února 1960. Dítě udeřila pěstí do hlavy a způsobila mu zlomeninu lebky s následným vnitrolebním krvácením, v důsledku čehož o dva dny později zemřelo. Ve stejný den, 23. února 1960, spáchala ještě jeden trestný čin. Ráno jí bylo sděleno, že na oddělení jsou dva nové přírůstky, což pro ni znamenalo více práce, ale také více pláče, tj. situací, které ji doháněly k velikým stresům. Miminko navíc začalo blinkat a tak mu uchopila hlavičku, kterou tak mačkala, že cítila, jak se jí prst boří do hlavičky až povoluje. V důsledku tohoto jednání dítě na druhý den zemřelo. O čtyři dny později byla Marie Fikáčková zatčena. Při následném výslechu se přiznala. Oba novorozenci byli ženského pohlaví ve stáří 20 hodin a 5 týdnů. Přiznala se, že oběma promáčkla hlavičku a jednomu navíc zlomila ruce. Přiznala také, že použila násilí proti asi deseti dalším novorozencům, ale ti – podle jejích slov – útok přežili. Jako důvod uvedla pláč dětí, který ji vadil. Do protokolu doslova uvedla: Bití dětí jsem dělala v době, když jsem měla dostat menstruaci, anebo v průběhu menstruace, neboť mě rozčiloval pláč dětí, což ve mně vzbudilo úplnou nenávist k dětem. Soudní lékaři ji shledali příčetnou, avšak se sklony k depresím, hysterii a k nekontrolovaným výbuchům vzteku. Rozhodnutím lidového soudu v Klatovech ze dne 4. října 1960 a usnesením krajského soudu v Plzni ze dne 24. listopadu 1960 byla Marie Fikáčková uznána vinnou trestným činem vraždy a trestným činem ublížení na zdraví a odsouzena k trestu smrti. Rozsudek smrti byl vynesen 6. října 1960 a byla zamítnuta i prezidentská milost. Marie Fikáčková byla popravena v ranních hodinách 13. dubna 1961 v pankrácké věznici.

Fikáčková Marie na mapě

místa v okolí

továrna SOLO

továrna SOLO

kategorie: kultura a památky / technické
lokalita: sušicko
GPS: 49°14'20.518"N, 13°31'25.859"E

zobrazit více
Šumná Šumava - Sušice, Solo

Šumná Šumava - Sušice, Solo

kategorie: kultura a památky / publicistické pořady
lokalita: sušicko
GPS: 49°14'18.524"N, 13°31'25.646"E

zobrazit více

další místa v okolí