první česká vytištěná kniha byla „Kronika Trojánská“ roku 1468 - Plzeň zajímavosti ze Šumavy
jediný mokřad v ČR na celosvětovém seznamu na ochranu mokřadů - Modravské slatě zajímavosti ze Šumavy
první rektorkou Univerzity Karlovy jako první žena od jejího založení - prof. MUDr. Milena Králíčková, Ph.D. zajímavosti ze Šumavy
nejstarší lyžařská škola založena 1975 - sportovní areál Špičák zajímavosti ze Šumavy
jediný hradní most na skále ve střední Evropě - Velhartice zajímavosti ze Šumavy
první přečerpávací elektrárna v České republice z roku 1929 - Hamry zajímavosti ze Šumavy
jedno z nejstarších slovanských osídlení na našem území - Tasnovice zajímavosti ze Šumavy

Vaice Matěj

detailní info

kategorie: kultura a památky / osobnosti
lokalita: sušicko
GPS: 49°15'53.283"N, 13°37'1.439"E Zobrazit na mapy.cz

popis

Matěj Vaice (21.února 1894, Žichovice – 28.března 1943, Osvětim) byl český vlastenec, za druhé světové války četnický praporčík, člen tajné organizace ÚVOD, zatčen gestapem v listopadu 1941, osvobozen z obvinění, gestapo v Klatovech ho přesto poslalo koncem roku 1942 do Osvětimi odkud se již nevrátil. Dne 31.3.1946 vyznamenán Čsl. válečným křížem in memoriam. Pamětní deska na domě v obci Žichovice s textem: "Zde žil poručík SNB in memor Matěj Vaice umučený roku 1943 v německém koncentračním táboře Oswieczim (Osvětim). Péčí OB Žichovice 1963." Uveden na pomníku v Čepicích. Činnost v odboji na Sušičku: „Začátkem roku 1941 založil Stanislav Panoš, řídící učitel v Čepicích, z podnětu významného pracovníka centrální odbojové organizace ÚVOD (Ústřední vedení odboje domácího) Josefa Peška odbojovou skupinu ÚVODu na Sušičku. Podle dochovaného protokolu klatovského gestapa ze dne 17. března 1942 zaslal Pešek Panošovi dopis, zda by se s nim určený den nechtěl sejít. Panoš uposlechl této výzvy a setkal se s Peškem v parku v Horažďovicích. Během procházky ho Pešek informovalo vzniku ústřední odbojové skupiny ÚVOD, o jejím programu a cílech a žádal jej, aby založil odbojovou skupinu ÚVODu na Sušičku. Když Panoš svolil, dal mu Pešek za úkol získávat pro odbojovou skupinu spolehlivé členy, působit aktivně proti fašistické propagandě a shromažďovat informace vojenského, hospodářského a politického zaměření. Získané zprávy měl Panoš předávat Peškovi buď při osobním styku, nebo je zasílat na krycí adresu Vojtěch Koza, Praha VIII, Dirixgasse 925. Zároveň se dohodli i na krycí adrese Václav Ryba, poste restante Žichovice, na kterou bude ústředí ÚVODu zasílat Panošovi pokyny pro další práci, letáky a ilegální tiskoviny. Panoš získal spolupracovníky Ondřeje Míčku, náměstka starosty v Sušici, Václava Zdvořáka, Ferdinanda Prantla ze Sušice, Antonína Potu žáka, řídícího učitele z Mokrosuk, řídícího učitele Stanislava Špalu z Dobršína, ředitele školy Karla Ortla ze Žihobec, četnického strážmistra Matěje Vaice a Jana Zapletala z Čepic a Bedřicha Klepše, listonoše ze Zichovic. Pro Panoše pracovali další odbojáři z řad učitelstva. Téměř v každé vesnici měl Panoš důvěryhodnou osobu, která mu opatřovala potřebné zprávy a data. Ilegální tiskoviny a letáky donášel Panošovi z Žichovické pošty listonoš Klepš. Ty byly pak rozdávány Panošovými spolupracovníky důvěryhodným osobám. Získané zprávy vojenského, hospodářského a politického rázu předával Panoš buď osobně Peškovi, nebo je zasílal poštou na krycí adresu v Praze. Z uvedeného protokolu gestapa vyplývá, že Panoš zaslal pro ústředí v Praze nejméně osmkrát různé zprávy, které byly jedním z podkladů pro zasílání zpráva informací do zahraničí. Přes všechnu opatrnost se podařilo gestapu odhalit Činnost odbojové skupiny a dne 27. září 1941 byl Stanislav Panoš zatčen. Panoš byl pevné povahy a ani po krutých výsleších nevyzradil nikoho ze svých spolupracovníků a přiznal jen to, co mu bylo skutečně dokázáno. Josefa Peška, který jej zapojil do ilegální odbojové činnosti, kryl a tvrdil tak dlouho, že ho nezná, dokud nebyl s Peškem konfrontován. Přestože Panoš nikoho nevyzradil, byli zatčeni ti, s nimiž se stýkal. Dne 6. listopadu 1941 František Zapletal a Karel Ortl, 9. listopadu Ondřej Míčka a Ferdinand Prantl, v lednu a v únoru 1942 pak Matěj Vaice, Stanislav Spala, Bedřich Klepš, Antonín Potužák a Václav Zdvořák. Stanislav Panoš byl odsouzen k trestu smrti a 13. července 1943 v Berlíně popraven. Ostatní zatčení byli sice u soudu pro nedostatek důkazů osvobozeni, ale gestapo je poslalo do koncentračních táborů. Z nich Matěj Vaice, Karel Ortl, Stanislav Spala, František Zapletal a Bedřich Klepš byli umučeni v Osvětimi. Ondřej Míčka zemřel 2. prosince 1944 v Ebrachu. Ostatní se vrátili ještě za okupace, Antonín Potužák 17. prosince 1942, Ferdinand Prantl 13. července 1943.“ Úryvek z publikace Jana Střelecká „Protifašistický odboj a jeho památná místa na okrese Klatovy“.

Vaice Matěj na mapě

místa v okolí

pamětní deska Matěj Vaice

pamětní deska Matěj Vaice

kategorie: kultura a památky / památníky
lokalita: sušicko
GPS: 49°15'53.283"N, 13°37'1.439"E

zobrazit více
Rábí - Josef Váchal

Rábí - Josef Váchal

kategorie: kultura a památky / výtvarná díla
lokalita: sušicko
GPS: 49°16?45.91?N 13°37?5.79?E

zobrazit více

další místa v okolí