první Čech, který navštívil metropoli Inků Cuzco, byl František Boryně – Malonice zajímavosti ze Šumavy
první rektorkou Univerzity Karlovy jako první žena od jejího založení - prof. MUDr. Milena Králíčková, Ph.D. zajímavosti ze Šumavy
největší restaurace v ČR - Na Spilce, Plzeňský prazdroj zajímavosti ze Šumavy
nejstarší autokemp v České republice - Annín zajímavosti ze Šumavy
misionář z klatovska šířící křesťanství mezi indiány Boryně František – Malonice zajímavosti ze Šumavy
nejvýše položené horské vrchovištní rašeliniště - Rakouská louka zajímavosti ze Šumavy
nejmodernější a největší stroj v roce 1911 na výrobu novinového rotačního papíru na světě - Větřní zajímavosti ze Šumavy

Habsburský Rudolf

detailní info

kategorie: kultura a památky / osobnosti
lokalita: horažďovicko
GPS: 49°20'6.136"N, 13°40'41.158"E Zobrazit na mapy.cz

popis

Rudolf Habsburský (1281 - 4.července 1307, Horažďovice) byl vévoda rakouský v letech 1298 – 1306, markrabě moravský, devátý král český (1306 - 1307) a titulární král polský z rodu Habsburků. Rudolf byl nejstarším z šesti synů římského krále Albrechta I. a Alžběty Goricko-Tyrolské, sestry Jindřicha Korutanského. Roku 1300 se po velkém diplomatickém úsilí oženil s Blankou, dcerou francouzského krále Filipa III. Cílem tohoto dynastického sňatku bylo sblížení Habsburků s Kapetovci. Manželství bylo bezdětné a manželka Blanka na jaře 1305 zemřela. Po nevyjasněném zavraždění posledního Přemyslovce Václava III. roku 1306 se otec pokusil pro Rudolfa získat český trůn. Volební shromáždění se však rozhodlo pro manžela Václavovy sestry Anny Jindřicha Korutanského. Albrecht I. Habsburský české země prohlásil za odumřelé léno a udělil jej svému synovi Rudolfovi. Učinil tak protiprávně, bez ohledu na staré právo české šlechty zvolit si sami krále. Proto Rudolf Habsburský vtrhl dva týdny po volbě Jindřicha Korutanského za krále se svým vojskem do Čech a otec ho nedlouho poté následoval. Sliboval a rozdával peníze a brzy dosáhl toho, že se někteří předáci českého panstva za úplatu přidali na jeho stranu. Jakmile přitáhl k Praze, uprchl Jindřich Korutanský ze země. Část šlechty vedená Jindřichem z Lipé, Hynkem z Dubé, Jindřichem I. z Rožmberka a pražským biskupem Janem IV. z Dražic a staroměstští konšelé přijali Rudolfa za svého krále. Podmínkou bylo potvrzení starých privilegií včetně Zlaté buly sicilské, jež stanovila právo domácí volby panovníka, Albrechtem I. a také sňatek čerstvě ovdovělého Rudolfa s vdovou po Václavovi II. Eliškou Rejčkou, která na něj měla přenést dědický nárok na polskou korunu. Dále musel Rudolf přislíbit, že vyrovná těžké dluhy posledních Přemyslovců. Nebyli to však všichni významní čeští páni, kdo složil 16. října 1306 novému králi v den jeho volby a svatby hold. Chyběla tu především strana vedená Vilémem Zajícem z Valdeka. Rudolfa mnozí přijímali s nevolí jako reprezentanta cizí dynastie, o které se navíc proslýchalo, že nechala zavraždit Václava III. Nelibost vzbudil i způsob, jakým Rudolf došel trůnu. Smlouváním s prodejným panstvem a na úkor Přemysloven, což byly pravé dědičky koruny. Počátkem roku 1307 se Rudolf sešel ve Znojmě s otcem a mladšími bratry. Byl mezi nimi i druhorozený Fridrich Sličný, jemuž přenechal ihned po své volbě českým králem rakouské a štýrské vévodství. Na této schůzce Albrecht znovu udělil české země dědičně v léno Rudolfovi a stanovil, že zemře-li on nebo někdo z jeho potomků bezdětný, připadne česká koruna některému z Habsburků podle práva primogenitury. Šetrnost, snaha zlepšit stav královských financí, kterému mělo napomoci především důsledné vymáhání daní a dávek, i zpochybnění pohledávek některých šlechticů vůči koruně, králi na popularitě nepřidaly. Nelibost budili i jeho cizí rádci, mezi nimiž se uplatnili cisterciáčtí opati Heidenreich ze Sedlce a Konrád ze Zbraslavi. Autor Dalimilovy kroniky králi mimo jiné vyčítá, že vyhnal z Pražského hradu královské dcery Elišku a Markétu. Právě je uznávala část šlechty za dědičky české koruny a vystoupila proti králi vojensky. Přezdívali mu prý král Kaše, protože se živil touto mnišskou stravou (v tehdejších dobách u panovníků opravdu nezvyklou), a po pražských ulicích se zpívaly popěvky o králi hokynáři. V létě 1307 se Rudolf vypravil proti jednomu z rebelujících pánů, Bavorovi ze Strakonic do západních Čech a dosáhl v boji značných úspěchů. Když oblehl Horažďovice, Bavorova kapitulace se zdála být na dosah ruky. Byla to tehdy situace vskutku nevídaná – jednalo se o boj mezi panovníkem a šlechtici.  Nečekaně však zasáhla vyšší moc a mladý král zemřel na úplavici. Zajímavostí je, že po ročním odolávání se Horažďovice vzdaly již zesnulému králi… Proto se každý rok v Horažďovicích konají slavnosti kaše. Celý den probíhají divadelní a hudební vystoupení, náměstí zaplní jarmark,  šermířská vystoupení.

Habsburský Rudolf na mapě

místa v okolí

akvapark Horažďovice

akvapark Horažďovice

kategorie: sport a wellness / akvaparky
lokalita: horažďovicko
GPS: 49°19'15.018"N, 13°41'36.007"E

zobrazit více
Malý Bor

Malý Bor

kategorie: města a obce / města a obce
lokalita: horažďovicko
GPS: 49°19'50.238"N, 13°39'7.003"E

zobrazit více

další místa v okolí