Šumavský rozcestník: zjevení Panny Marie ve Strašíně

zjevení Panny Marie ve Strašíně

Šumava.cz
rozcestník
kultura a památky
báje, legendy
zjevení Panny Marie ve Strašíně

detailní info

kategorie: kultura a památky / báje, legendy
lokalita: sušicko
GPS: 49°10'37.741"N, 13°38'0.227"E

popis

Někdy kolem roku 1578 se jako farář ve Strašíně objevuje kněz Martin Rezek Strakonický. Podle Balbína i Albrechta Chanovského požíval tento muž v tehdejším Prácheňském kraji pověst světce a proroka. Tento člověk, zvaný Apoštol Šumavy či Tuláček Boží nebo Prorok, si prý z vlastního popudu vybral Strašín, jako odlehlou farnost pro svou správu. Pod patronátem Kryštofa Kocze z Dobrše spravoval Martin Rezek farnost v letech 1550 - 1582. Vzdal se všech požitků a bydlel v tzv. poustce západně od kostela. Spával na dřevěném prkně, po kraji jezdil na bílém koni a byl horlivým obdivovatelem Panny Marie, později se dokonce stal děkanem v Prácheňském kraji. Tolik v kostce jeho život, který nezapadl v zapomnění i díky jeho obdivovateli a následovníkovi páteru Albrechtu Chanovském. Ten jej již v mládí obdivovala zanechal na něj osobní vzpomínky: „..viděl jsem, že když on přišel na to místo, kde zemané hody drželi, žádný před ním nesměl mluvit, dokud on sám jim neporučil a jich nenapomenul.“ S Martinem Rezkem se někdy spojuje legenda o strašínském zázraku. Podle ní se Martin horlivě modlil k Panně Marii a přál si ji spatřit na vlastní oči. Toto přání se mu vyplnilo a uviděl tak sedící Pannu Marii s Ježíškem v náručí. Matka Boží na místě svého zjevení jako důkaz vytlačila v kameni důlek. Voda, která se v něm vždy drží, je prý léčivá, především na oční choroby. Zázrak bývá také spojován s bezejmenným mládencem, který zde přebýval, a postava Martina Rezka zamlčuje. Jisté však je, že mariánské zjevení se společně s mariánskou soškou stalo základem poutního místa a odlišovalo tak kostel ve Strašíně od okolních, původem středověkých, sakrálních staveb. Tradice poutního místa očividně sílila v barokní době zejména za faráře Tomáše Františka Vaňka v letech 1736 – 1739, kdy byl kostel přestavěn do dnešní podoby a svatyně získala dodnes dochovaný hlavní portálový oltář s rozměrnými plastikami Nejsvětější Trojice, andělů a světců.