první česká vytištěná kniha byla „Kronika Trojánská“ roku 1468 - Plzeň zajímavosti ze Šumavy
největší vodní elektrárna v západních Čechách - Čeňkova pila zajímavosti ze Šumavy
nejvýše položené sídlo v v České republice - Filipova Huť zajímavosti ze Šumavy
evropská rarita - nejmenší potok upraven k plavení palivového dřeva a i pro voroplavbu - Pohořský potok zajímavosti ze Šumavy
po Praze bývala rozlohou druhá největší obec na území Čech - Stodůlky zajímavosti ze Šumavy
první protikomunistická demonstrace v Evropě (1. června 1953) - Plzeň zajímavosti ze Šumavy
nejdelší železniční tunel v České republice - Železná Ruda zajímavosti ze Šumavy

NS Cesta zlatokopů

detailní info

kategorie: sport a wellness / pěší - naučné stezky
lokalita: kašpersko
GPS: 49°8'38.591"N, 13°33'20.306"E Zobrazit na mapy.cz

popis

Chcete-li se seznámit blíže s historií zlatorudného revíru v okolí Kašperských Hor, vydejte se „Cestou zlatokopů“. Tak se jmenuje naučná stezka o délce 7,5 km, která vás provede hornickou slávou Kašperských Hor. Putování začne na náměstí od prvního informačního panelu u kostela, odtud se vydáte po červené turistické značce kolem poutního kostela Panny Marie Sněžné do údolí Zlatého potoka, zvaného také Amálino údolí. Tato cesta byla součástí tzv. Zlaté stezky, obchodní komunikace spojující Kašperské hory s bavorským Pasovem. Vybudována byla na popud císaře Karla IV. v letech 1356 až 1366. Nevozilo se po ní zlato, jak by se někomu mohlo zdát, ale především sůl. Vlevo před čistírnou odpadních vod vyrubali horníci ve 14. století hlavní, tzv. dědičnou štolu sv. Jana. Ta sloužila především k odvodnění dolů ve městě a okolí. Za čističkou vstoupíte do údolí kolem dvou významných báňských lokalit. Vlevo je vrch Lišák, na jehož svazích neleznete četné jámy s odvaly, pinky nebo ústí štol bývalých zlatodolů. Pinky jsou jámy a příkopy, jimiž horníci sledovali zlatonosné žíly při povrchu. U rozcestníku Zlatý potok si můžete vybrat ze dvou různě náročných tras. Obě vedou přírodní rezervací Amálino údolí. Pohodlnější stezka vede od rozcestníku proti toku Zlatého potoka. V údolí potoka i nedaleké Losenice stávaly ve středověku úpravny zlatonosného křemene, jejichž součástí byly vedle stoupů také mlýny na rozemílání zlatonosného křemene. Za Jana Lucemburského bylo těchto mlýnů více než tři sta. Cestou proti proudu potoka se dostanete do míst, kde stála továrna na dřevěný drát a zápalky. Za přehradou na levé straně uvidíte na svahu Liščího vrchu vchody do štol. Na březích potoka se nacházejí četné rýžovnické sejpy. Za oběma přehradami přijdete k betonovému mostu přes Zlatý potok. Před mostem se na cestu napojuje lesní cesta, která ukončuje náročnější trasu. Náročnější cesta vede od rozcestníku Zlatý potok prudce vzhůru do lesa přes náhon rozbořeného mlýna. Čeká vás stoupání strmým kamenitým průsekem. Na vrcholu si prohlédnete památky na důlní činnost, je tu krásná vyhlídka ze skály a informační panel. Pak se vydáte prudce klesající cestou, která vás zavede až na cestu, která se tu napojuje na méně náročnou trasu. Dále pokračuje jen jedna cesta přímým směrem. Dojdete po ní pod mohutná skalní seskupení s několika vchody k důlním dílům. Vydáte se po značce naučné stezky směrem vzhůru ke skalám. Zde si prohlédnete jednotlivé pozůstatky důlní činnosti a lesními pěšinami se vrátíte dolů ke Zlatému potoku. Na konci lesní cesty uvidíte oplocený pozemek, na jehož území je vchod do 350 m dlouhé štoly Kristina, která zde zbyla po dolování zlata. V roce 1960 se ve štole usídlila seismická stanice - počtem zaznamenaných údajů se řadí tato seismická stanice na přední místo ve světě. Lesní pěšinou pokračujete až k asfaltové silnici. Po ní se vydáte vpravo směrem dolů a přijdete k rozcestníku Mlýn na rybníce. Odtud po dvou stech metrech dojdete k novodobé, průzkumné štole Naděje, která sloužila k zjišťování zlata ve wolframu. Po krátkém stoupání až na okraj louky odbočíte doleva. Půjdete přes rozbořenou usedlost a vstoupíte do lesa. Po 400 m odbočíte vlevo ke štole Bedřich. Od štoly se vrátíte stejnou cestou k směrníku a pokračujete dále vlevo po značené cestě, projdete kolem starých důlních děl a pinků ke křížku a asfaltové silnici, která vede zpět do Kašperských Hor. Do městské části Na Prádle se vrátíte kolem staré zástavby domků. Pojmenování souvisí s propíráním zlatonosných písků a křemenných drtí ve středověku. V následném stoupání minete bývalé koupaliště. Nad ním odbočíte vpravo a přijdete k archeologické rezervaci – středověké úpravně zlaté rudy. Zde si můžete prohlédnout základy objektu 11 x 12 m, zbytky pícky k žíhání křemenů obsahujících zlato, atd. Zde se nachází poslední informační panel naučné stezky. Stezka je přístupná celoročně.

NS Cesta zlatokopů na mapě

NS Cesta zlatokopů na fotografiích

NS Cesta zlatokopů

NS Cesta zlatokopů

kategorie: sport a wellness
lokalita: kašpersko

zobrazit více

místa v okolí

Policie Modrava

Policie Modrava

kategorie: kultura a památky / filmová místa
lokalita: kašpersko
GPS: 49°8'38.965"N, 13°33'20.443"E

zobrazit více
Novák František, páter

Novák František, páter

kategorie: kultura a památky / osobnosti
lokalita: kašpersko
GPS: 49°8'38.009"N, 13°33'20.397"E

zobrazit více

další místa v okolí