Šumavský rozcestník: Hartmanice

Hartmanice

detailní info

kategorie: města a obce / města a obce
lokalita: sušicko
GPS: 49°10'10.126"N, 13°27'16.389"E

popis

První zmínka je z roku 1219, kdy je znám Petr z Hartmanic, v roce 1228 ves náleží Oldřichu z Rýzmberka, v roce 1320 Jan Lucemburský ves povyšuje na královské město, v roce 1331 se clo pro Břevnovský klášter v osadě vybíralo. Město bylo v minulosti spojováno s těžbou zlata - na jeho dolování byli přizváni ve 13. století němečtí horníci, kteří postupně splynuli s původními českými obyvateli. Městem vedla obchodní zemská stezka do Bavorska s odbočkou na Sušici a právě na ní se vybíralo od kupců clo pro klášter v Břevnově. V roce 1340 zlaté doly patří Petru z Rožmberka a samotná ves hradu Velhartice, vzniká hornická osada a zastávka na obchodní cestě z Bavorska. Za vlády krále Jana Lucemburského (1310 - 1346) jim bylo uděleno privilegium královského horního města, podřízeného nedalekým Kašperským Horám. Zlaté doly byly na svahu vrchu Hamižné, kde nad potokem Volšovkou jsou v terénu ještě patrné pozůstatky důlní činnosti. V roce 1603 je ves již městečkem (zvyšuje se těžba i význam města), kterému v roce 1607 císař Rudolf uděluje trhová práva (konání výročních a týdenních trhů, součástí tohoto privilegia bylo i udělení městského znaku, který se užívá do současnosti), v roce 1667 obec Sušická od Humprechta z Račína kupuje dvůr a tim postupně získává celé městečko. Do třicetileté války, v níž bylo město zpustošené, tu převažovalo České obyvatelstvo. Úbytek obyvatelstva za války nahradili po polovině 17. století němečtí přistěhovalci z Bavorska. Během své historie spadalo město po většinu své existence pod správu města Sušice. Za 2. světové války patřilo do německého záboru, od roku 1949 bylo v okrese Sušice a od r. 1960 náleží okresu Klatovy. Půdorysem patří Hartmanice mezi šumavská města (např. Kašperské Hory, Volary) se sevřenou zástavbou na ose od severovýchodu (od Sušice) k jihozápadu směrem do Bavorska, s částmi zachovalé původní zástavby v historické části s typickými bedněnými štíty. Významnou architektonickou památkou je pozdně gotický kostel zasvěcený sv. Kateřině, později barokně přestavěný. Přes svůj nevelký rozsah má město dvě pravoúhlá náměstí. Svým vzhledem a polohou na předělu šumavského podhůří a Šumavy si Hartmanice zachovaly idylický charakter malebného sídliště situovaného v téměř nenarušeném přírodním prostředí. Na náměstí šumavský typ domu s polovalbovou střechou. Na pravém břehu Pstružného potoka jsou známé jeskyně Peklo I, II, III. Hartmanice bývaly soudním okresem a v roce 1890 zde žilo 15.298 Němců a 299 Čechů. Památkou je původně gotický kostel sv.Kateřiny, kamenný dům č.p.37, socha sv.Jana Nepomuckého z roku 1731 a bývalá synagoga. Německý název Hartmanitz.