Šumavský rozcestník: Cestář, Jiří Straka

Cestář, Jiří Straka

detailní info

kategorie: kultura a památky / hudba
lokalita: prášilsko
GPS: 49°6'42.571"N, 13°23'2.773"E

popis

Píseň Cestářská, často užíváno také pouze Cestář je původně francouzská lidová píseň z 18. století, její český text pochází z knihy Zpěvy sladké Francie, kterou z francouzštiny přeložil Hanuš Jelínek. Píseň se ve francouzském originále jmenuje "La belle et le canntonier, "Le cantonnier" nebo také "Sur la route de Louviers". Píseň pro svůj soubor upravil Jiří Straka, 29. dubna 1957 ji pod oficiálním názvem Cestářská nahrál Supraphon. Pan JUDr. Jiří Straka byl schopný právník, zaměstnaný u bývalých Státních silnic Plzeň a později u Krajského investorského útvaru - silniční oddělení Plzeň. Přesto, že povoláním právník, jeho velkým životním koníčkem byla hudba, které věnoval všechen svůj čas. Po roce 1948 musel mít každý amatérský soubor, který chtěl vystupovat veřejně takzvaného zřizovatele. Obvykle to byl závodní výbor ROH nějakého podniku. A protože dr. Straka pracoval jako podnikový právník u Státních silnic, staly se Státní silnice zřizovatelem souboru Cestáři. Cestářská se během let 1957-58 se stala nejprodávanější písní na gramofonových deskách! Prodalo se jich tenkrát 167 727 kusů a ve statistice prodeje desek v letech 1949 až 1965 se pak s počtem 273 030 kusů dostala na 6. místo. V roce svého vzniku předehnala Cestářská (anebo prostě Cestář, jak se jí říkalo častěji) největší šlágry té doby, jako byly Tina Marie, Příběh naší lásky, Arrivederci Roma, O Cangaceiro, Příliš mlád, Krokodýlí slzy či Lavička v jasmínu. Její interpret Jiří Straka se tak znenadání zařadil vedle zpěváků tak zvučných jmen, jako byli Rudolf Cortés, Richard Adam, Milan Chladil či Gustav Brom. A jak to bylo se vznikem? Někdy v roce 1955 předala manželka známého plzeňského herce Zdeňka Kryzánka Jiřímu Strakovi papír s primitivním, neúplným notovým záznamem písně o cestáři. Nikdo nevěděl, kde k záznamu přišla, ale text pochází z knížky Zpěvy sladké Francie, kterou z francouzštiny přeložil Hanuš Jelínek a která obsahuje přes sto pikantních a veselých francouzských písniček z 15. až 18. století. Cestář je lidová píseň z 18. století a původní text zněl: „…na silnici do Damville…“ Protože cenzura by nepovolila zpívat o zemi za železnou oponou, zaměnili tak Damville za Prášily a protože byli souborem Státních silnic, začali ji hrát na podnikových večírcích opravdovým cestářům. V Plzni ve veřejném nahrávacím studiu vznikla první nahrávka Cestáře na skleněných deskách. Byl o ni ohromný zájem. Odtud se dostala do různých jiných podniků, do plzeňského rozhlasu a stala se hymnou plzeňského zimního stadionu, kde se hrála v přestávkách každého hokejového utkání. Nakonec se dostala za hranice západočeského kraje a tehdejší firma Supraphon tak měla vydlážděnou cestu k nahrávce nejprodávanější gramofonové desky roku. JUDr. Jiří Straka zemřel opuštěn 9. července 1986 ve věku 64 let.