Šumavský rozcestník: Prášilská papírna

Prášilská papírna

detailní info

kategorie: kultura a památky / pamětihodnosti
lokalita: prášilsko
GPS: 49°6'21.570"N, 13°22'57.319"E

popis

Prášilská papírna byla postavena v roce 1750 a pracovala až do velkého požáru dne 25. května 1933 (zůstalo jedině velké kolo). Byla to poslední výroba ručního papíru v Čechách. Výroba papíru zůstala v Prášilech až do požáru po staletí nezměněna. Nakoupené zásoby hadrů se nejprve zbavují cizích těles a čistí od prachu, ručně třídí a stříhají. To vše ve skladišti a řezárně hadrů dělají chudé dělnice. Hadry, nasbírané a nakoupené z okolí jsou plny parazitů a špíny. Třídí se dle materiálu – vznikají hromady bavlněné, lněné a jiné, dále se v třídění pokračuje podle jakosti, jemnosti a konečně i barvy. Posléze se každý druh ručně řeže na kusy velikosti dlaně. Následuje vaření, které zbavuje hadry mastnoty a rostlinných látek. Vaří se celý den ve velkém kotli. Rozvařené hadry poté putují do tzv. „halbszugholländru“, kde se znovu zbavují špíny, načisto se vyperou a rozřežou. Tato práce trvá čtyři hodiny. V bělícím holendru se smísí ve vrstvách s chlorovým vápnem, poté přicházejí do „ganzzeugholländru“, kde se smísí druhy hadrů podle toho, jaký papír se má vyrobit. Toto zakončení opět trvá čtyři hodiny. Jak se hadry neustále rozemílají za působení vody a chlóru, vzniká kaše, odváděná vždy po 4 hodinách rourou do „zeugkastnu“ v dílně, kde se již vyrábí vlastní papír. Bělení a propírání je ukončen teprve po dosažení určité bělosti, stálý přítok čerstvé vody konečně zapudí poslední stopy chlorovaných sloučenin. Konečně se může přikročit k vlastní výrobě papírových archů. Papírovina se nabírá na mosazná síta. Na nabírání sítem velmi záleží, zda bude papír silný anebo tenký. Několik vrstev papíru proložených látkou anebo plstí přichází do „pressu“, kde se vylisuje dobrá polovina vody. Vylisovaný papír se pak skládá do balíků. Pět až šest balíků se opět lisuje a posléze jsou rozvěšeny v sušárnách na půdě. Má-li již zvláštní hebkost a měkkost, neklíží-li se, ihned se prodává. Ruční papír z této papírny odebíral pro své práce Josef Váchal a jeho družka Anna Macková až do roku 1922. Josef Váchal býval v papírně často několikaměsíčním hostem. Shromažďoval zde šumavské pověsti. V své „Šumavě umírající a romantické“ vytvořil dílo. Šumava umírající a romantická je práce rozměrů středověkého kodexu: 65 * 49 cm, v kůži vázaná váží 20 kg, má 276 stran textu tištěného na ručním prášilském papíru.