Šumavský rozcestník: Zadní Paště

Zadní Paště

detailní info

kategorie: kultura a památky / zaniklé osady
lokalita: srňsko
GPS: 49°7'4.72"N, 13°27'57.476"E

popis

Vznik osady Zadní Paště (Hinter Waid patřila do původního katastrálního území Stodůlky - Stadln) se předpokládá na přelomu 16. a 17. století, kdy se na jižních stráních Křemelné v nadmořské výšce okolo 800 metrů nad mořem usadili první osadníci. Na Zadních Paštích usadil rod Sallerů již okolo roku 1500. Záznamy píší o příchodu Paula Hanese na Zadní Paště roku 1617 a Wenzela Scheinosta v roce 1630. V druhé polovině 17. století tvořily osadu dva dvorce (k nimž patřilo právo lovu i rybaření) - Scheinosthof a Sallerhof. Rod Scheinostů měl domy ve východní části osady, pod kapličkou, zatímco Sallerové měli západní část za potůčkem, jen kovárnu měli ve společném majetku. K oběma statkům patřily rozsáhlé pozemky, k Scheinosthofu na 26 ha polí, 116 ha luk, 30 ha pastvin a 60 ha lesů, k Sallerhofu patřilo celkově 130 hektarů, pravděpodobně v podobném poměru. Pastviny, louky a políčka ještě v padesátých letech klesaly po prudkých svazích až téměř k řece Křemelné, o sto výškových metrů níže. Součástí byly i malé sýpky (Špýchárky) sloužící k uchování zrní a jeho zabezpečení především před ohněm, lidově se jim prý říkalo „Troidböden“. Nárazově se tu těžilo i dřevo, které se prodávalo do sklárny v Kláštereckém Mlýně - dopravovalo se řekou plavením po Křemelné a Otavě. Hospodář Saller využíval právo plavit dříví jednou za dva roky. Nahlásil na správě Schwarzenbergského panství, že bude plavit, a pokud byla řeka volná, připravené stovky metrů krychlových dřeva putovaly do vody. Přes Čeňkovu pilu, Myší Domky až k cíli u Kláštereckého Mlýna, kde jej najatí dělníci ze sklárny vytahali. Veškeré dřevo se po vytažení opět změřilo, protože krádeže plaveného dřeva po cestě nebyly vůbec výjimkou, a na panství se nahlásilo, že řeka je splavná pro jiné. Plavení trvalo většinou dva dny. Nárazový výdělek hospodáře se obvykle náležitě oslavil ve vorařské hospodě na Myších Domcích. Na přelomu 19. a 20. století žilo na Zadních Paštích okolo 110 lidí, ale ještě před první světovou válkou počet obyvatel klesl na zhruba 60. Po vyhnání Němců z Československa v roce 1946 a vzniku vojenského výcvikového prostoru Dobrá Voda v roce 1950 byly osady v oblasti Paští demolovány, aby nemohly poskytovat úkryt tzv. diverzantům. Kapli se tento osud nevyhnul a tak mezi dvojicí statných lip zbyly jen asi metr vysoká torza obvodových zdí. Kaple na svoji obnovu čekala desítky let… Německý název Hinter Waid.