první rakousko-uherská továrna na kolečka k dětským kočárkům - Watzlawick Rejštejn zajímavosti ze Šumavy
popraven gilotinou v brandenburgské káznici jako úplně poslední oběť – páter Josef Jílek zajímavosti ze Šumavy
nejstarší český tištěný kalendář z roku 1485 - Vimperk zajímavosti ze Šumavy
nejvýše položená synagoga v Česku a střední Evropě - Hartmanice zajímavosti ze Šumavy
nejvýše položené nádraží v Česku 995 m n. m. - Kubova Huť zajímavosti ze Šumavy
druhý největší hrad v Čechách po Pražském hradu - Český Krumlov zajímavosti ze Šumavy
největší restaurace v ČR - Na Spilce, Plzeňský prazdroj zajímavosti ze Šumavy

sejpy Hory Matky Boží

detailní info

kategorie: příroda / geologie
lokalita: sušicko
GPS: 49°15'46.445"N, 13°26'11.655"E Zobrazit na mapy.cz

popis

Již v průběhu 10. až 12. století se v obci Hory Matky Boží a jejím okolí rýžovalo zlato, což dokazují zbytky rýžovnických sejpů, nebo také hrůbat podél říčky Ostružné a jejích přítoků. Zbytky rýžovnických sejpů jsou také v mokrosuckém údolí podél potoka, cesty do Mokrosuk, na které navazují z pozdější doby také hornické haldy a obvaly. Také podél potoka, tekoucího od Hor Matky Boží k Drouhavči jsou zbytky rýžovnických prací až po jeho ústí do Ostružné. První zmínky o dolování jsou doloženy zápisem v Horní knize z 19. 11. 1519, kde je uvedeno, že dolová pole na jámě Sv. Anny byla propůjčena panu Baltazaru Bohuchválovi a několik dní poté byla dolová práva na "Náleznou jámu Matky Boží"propůjčena panu Jiřímu Popelovi z Lobkovic. Snad právě název této jámy Matky Boží se stal základem pro pojmenování celého důlního revíru jako "matkobožský". V roce 1520 je už použit název osady Hory Matky Boží u Velhartic. V okolí Hor Matky Boží jsou rozsáhlé zbytky po dolování stříbrných, olověných a ojediněle i měděných rud a také zlata. Přesto, že písemné zprávy o hlubinném dobývání rud se zachovaly až z počátku 16. století, lze podle nepřímých důkazů předpokládat rozkvět dolování již ve 14. století. Za vlády Jana Lucemburského byly ze zdejšího zlata raženy mince. Nepodařilo se lokalizovat řadu dolů a štol, které byly v provozu v první polovině 16. století. Mezi tato stará díla patří první dědičná štola sv. Kryštofa, Svatánálezná jáma, jáma sv. Anny, Jáma Matky Boží, zvaná také jámou Naší milé Paní, dále pak šachty sv. Barbora, sv. Václav, Marie Magdalena, Abraham, Mauritius, Mikuláš, Zikmund, sv. Trojice, Zabořená stará šachta, Na svini, kde se vyskytovaly i železné rudy a Stará nálezná jáma. K nim také patří později otevřené jámy Apolonia, Nálezná jáma David, Šachta Pěti bratří, Nálezná jáma u Červené žíly, důl Osel, sv. Jiří, Suchý smrk, Nebeský Pán, sv. Merten, Selský důl, Švihovský důl, sv. Michal, sv. Trojice a sv. Kateřina. Poslední dva byly již v roce 1551 zatopeny. Hluboká dědičná štola byla podle předpokladů ražena z údolí pod obcí západním směrem ke střední skupině dolů. Její jméno, ani ústí na povrch se nedochovaly. Dalšími štolami byly dědičné štoly Vavřinec a Šmelcířská. Z výčtu důlních děl je možno oprávněně usuzovat, že také v první polovině 16. století bylo dolování velmi úspěšné. Nejvýznamnější doklady o starém dolování jsou patrné v terénu jižně od obce, směrem k východnímu úpatí vrchu Křížovka, kde je dosud zachováno 16 velkých obvalů, propadlin a hald 8 až 10 m vysokých. Toto pásmo se táhne od cesty z Pozorky k hájovně Žďár. Dědičná štola odváděla vodu z dolů na Křížovce do Kalného potoka, tekoucího do Svojšic. Na uvedené obvaly navazuje řada rýžovnických sejpů v pásmu dlouhém asi 300 m. Na jihovýchodním svahu kopce Kalvarie, severně od obce, jsou také zachovány zbytky po starých hornických dílech, převážně v okolí kapliček Křížové cesty, která kruhem obchází kapli Proměnění Páně. Vedle kaple je nevysychající studánka, napájená pravděpodobně vodou vytékající ze staré opuštěné štoly. Východně, těsně u turistické cesty do Kolince lze spatřit odval bývalého dolu Antonína Paduánského. Severním směrem od kaple, pod hřebenem směřujícím ke kopci Holub se na pokraji lesa a sousedící louce nachází sedm velkých propadlin v délce asi 100 m. Největší z propadlin má průměr kolem 6 m a je 4 m hluboká. Pravděpodobně bylo v tomto prostoru ústí štoly dolu sv. Michala. Ve dvacátých letech 16. století byla pod Křížovkou postavena stříbrná huť, jejíž stavební objekty se však nedochovaly. Po roce 1562 byla již většina dolů opuštěna a hornické práce začaly upadat. Úpadek dolování trval až do počátku 18. století, kdy zde dolování úplně zaniklo. Ve druhé polovině 19. století byly zahájeny pokusy o obnovu dolování. Pod vrcholem kopce Holub byl vyhlouben důl Antonín Paduánský a na severním svahu kopce Křížovka byla hloubena jáma Františka Serafinského, zvaná také dolem Jana Křtitele. Všechny uvedené pokusy o obnovu těžby však nebyly úspěšné. Roku 1914 bylo obnoveno jedno z ústí štol pod Křížovkou, ze kterého vytéká čistá důlní voda. Tento zdroj kvalitní vody je po řadu let využíván k napájení místního koupaliště. Dolování v matkobožském revíru však nemělo dlouhého trvání a jeho rozmach je datován na počátek 16. století, kdy majitel velhartického panství, kam nově vzniklá osada Hory Matky Boží správou patřila, pan Zdeněk Lev z Rožmitálu, svým vlivem u dvora a na základě dobrých výsledků dolování rozvoj šachet urychlil. Významnou podporou rozmachu dolování v revíru bylo udělení výsad malé hornické osadě, kdy ji český král Ludvík Jagellonský dne 12. listopadu 1522 povýšil na královské horní město s mnohými právy, jako např. přidělení městského znaku a vlastní pečeti, pořádání trhů, právo pivovárečné, opevnění města apod.

sejpy Hory Matky Boží na mapě

sejpy Hory Matky Boží na fotografiích

místa v okolí

koupaliště Hory Matky Boží

koupaliště Hory Matky Boží

kategorie: sport a wellness / koupaliště
lokalita: sušicko
GPS: 49°15'59.112"N, 13°26'23.948"E

zobrazit více
SDH Hory Matky Boží

SDH Hory Matky Boží

kategorie: instituce / hasičské sbory
lokalita: sušicko
GPS: 49°16'0.766"N, 13°26'5.574"E

zobrazit více

další místa v okolí