první rakousko-uherská továrna na kolečka k dětským kočárkům - Watzlawick Rejštejn zajímavosti ze Šumavy
první použití vozové hradby husity - u Nekmíře zajímavosti ze Šumavy
poslední zachovaná rybářská dřevěná káď v Česku - Olšina zajímavosti ze Šumavy
nejjižnější město v České republice - Vyšší Brod zajímavosti ze Šumavy
nejkratší mezinárodní železnice na světě 105 m - Nové Údolí zajímavosti ze Šumavy
nejvýše položená horská obec v Čechách 1062 m n.m. - Kvilda zajímavosti ze Šumavy
nejstarší kamenná rozhledna v Čechách z roku 1825 - Kleť zajímavosti ze Šumavy

Komárkova jedle

detailní info

kategorie: příroda / památné stromy
lokalita: špičácko
GPS: 49°10'32.795"N, 13°13'6.661"E Zobrazit na mapy.cz

popis

Mohutná jedle bělokorá (Abies alba) vévodila okolním lesům na svahu hory Špičák skoro 350 let až do roku 1983. Příčinou zániku stromu byl zásah blesku, který srazil korunu stromu o 14 metrů. Po nuceném skáceli torza jedle bělokoré, měřil kmen 36 m a dosahoval středního průměru 76 cm, což představuje zhruba 17 m3 dřeva. Jedle byla pojmenována po zdejším lesmistrovi Juliusovi Komárkovi, otci významného zdejšího rodáka prof. J. M. Komárka. Julius Miloš Komárek se narodil 15. 8. 1892 v Železné Rudě. Po absolvování klatovského gymnázia ukončeného v roce 1911 maturitní zkouškou, pokračoval ve studiích přírodních věd na filosofické fakultě Karlovy university v Praze, kde také v roce 1916 promoval. V roce 1919 habitoval a od roku 1932 byl řádným profesorem zoologie a přednostou II. zoologického ústavu Karlovy university. Mimo to byl též docentem na Vysoké škole zemědělské. Když byl 31. 10. 1921 zřízen v Praze Výzkumný ústav lesnický, byl jeho vedením pověřen prof. Komárek, který jej vedl až do roku 1945. Důvodem k založení ústavu byl kalamitní stav přemnožení bekyně mnišky. Jako první ve střední v Evropě uplatnil letecký chemický postřik proti mnišce a sosnokazu. Prof. Komárek podnikl četné studijní cesty do zahraničí a zúčastnil se několika mezinárodních kongresů. V oblasti ochrany přírody patří k nejvýznamnějším počinům jeho úsilí o záchranu velkých karpatských savci. Byl rovněž jedním z iniciátorů myšlenky zřízení velkých národních párků. Již v roce 1931 navrhoval zřízení národního parku v Tatrách (Naše Tatry) a v roce 1946 též na Šumavě (provolání - Poslední příležitost pro národní park). Uveřejnil na 200 odborných prací v odborných po blikačích a časopisech, které se týkaly zejména lesnictví, myslivosti, ochrany přírody a rybářství. Jedná se například o: Česká hydrologie (1918), Zoologická věda v ČSR za posledních 10 let (1929), Mnišková kalamita v letech 1917 i 1927 (1931), Lesnická zoologie (1945), Česká zvířena (1948). Profesor Julius Miloš Komárek, člen korespondent ČSAV, učitel, vědec a spisovatel zemřel 7. února 1955 v Praze.

Komárkova jedle na mapě

Komárkova jedle na fotografiích

Komárkova jedle

Komárkova jedle

kategorie: příroda
lokalita: špičácko

zobrazit více

místa v okolí

ekobus na Černé jezero

ekobus na Černé jezero

kategorie: doprava / ekobus
lokalita: špičácko
GPS: 49°10'26.322"N, 13°13'27.96"E

zobrazit více
NS historie obce Špičák

NS historie obce Špičák

kategorie: sport a wellness / pěší - naučné stezky
lokalita: špičácko
GPS: 49°10'26.151"N, 13°13'27.349"E

zobrazit více

další místa v okolí