evropská rarita - nejmenší potok upraven k plavení palivového dřeva a i pro voroplavbu - Pohořský potok zajímavosti ze Šumavy
nejvýše položené sluneční hodiny v Čechách - Kleť zajímavosti ze Šumavy
první veřejné pouliční osvětlení v Čechách - Fr. Křižík, Písek zajímavosti ze Šumavy
nejvýše položenou zříceninou v České republice - Vítkův kámen zajímavosti ze Šumavy
první Čech, který navštívil metropoli Inků Cuzco, byl František Boryně – Malonice zajímavosti ze Šumavy
nejvýše položená pravěká pevnost v Čechách - Obří hrad zajímavosti ze Šumavy
největší vodní elektrárna v západních Čechách - Čeňkova pila zajímavosti ze Šumavy

Debrník

detailní info

kategorie: kultura a památky / zaniklé osady
lokalita: železnorudsko
GPS: 49°7'28.14"N, 13°13'41.77"E Zobrazit na mapy.cz

popis

Původně zde bývala skelná huť patřící k sousednímu statku Železná Ruda, kterou koupil roku 1776 včetně okolních pozemků s lesy Jan Jiří Hafenbrädel a roku 1785 ji odkázal své dceři Marii Alžbětě. Po Hafenbrädlech patřil Debrník od roku 1828 rodině Ábelů, po několika dalších majitelích získal statek roku 1852 Jan Antonín Ziegler. Později se jeho majitelé opět několikrát vystřídali, po roce 1945 připadl státu. Na Debrníku stával zámek, který založila roku 1779, jak dokládal nápis nad vchodem do kaple, Marie Alžběta Hafenbrädlová (po ní název osady Alžbětín, dcera Jana Jiřího). Tvořila jej obdélná patrová budova krytá mansardovou střechou, v jejímž užším, severním průčelí byl patrový nástavec s arkýřem zakončeným osmibokou věžičkou s cibulovitou bání. Přízemí budovy dělila střední chodba na trojtrakt. V jeho severovýchodní části se rozkládala pětice místností se schodištěm do patra, v severozápadní části byla umístěna kaple Blahoslavené Panny Marie, jejíž obdélná loď byla sklenuta valenou klenbou s lunetami. Debrnický zámek sloužil po roce 1945 různým účelům. Jeho využití bylo limitováno skutečností, že ležel v hraničním pásmu. To se mu nakonec stalo osudným. Nepomohlo mu ani ocenění uměnovědců, podle nichž to byla jedna z mála dochovaných budov, připomínajících světoznámé sklářství, které se v bývalém Královském Hvozdu rozvíjelo od konce 15. do začátku 20. století. Přestože byl zachován v relativně dobrém stavu, jednotky pohraniční stráže ho na podzim 1989 bez milosti zlikvidovaly. V létech 1744–1889 zde byla zrcadlová huť, na kraji lesa stála Velká jedle, poblíž hospoda, kde se hráli kuželky a střelnice. Významnou stavbou v osadě byla rovněž barokní kaple v mariánském slohu s výzdobou z hafenbrädlovských skláren a s ostatky sv. Konstantina ve skleněné rakvi, které koupila Alžběta Hafenbrädlová v Římě za 35 000 zlatých. Údolí potoka Debrník vytváří při státní hranici hluboký kaňon s peřejemi a vodopády - východisko na Falkenstein. Traumatologický bod A 1.

Debrník na mapě

Debrník na fotografiích

Debrník

Debrník

kategorie: kultura a památky
lokalita: železnorudsko

zobrazit více

místa v okolí

3. rota PS, Debrník

3. rota PS, Debrník

kategorie: vojenské / újezdy
lokalita: železnorudsko
GPS: 49°7'28.968"N, 13°13'50.495"E

zobrazit více
Velká jedle u Debrníku

Velká jedle u Debrníku

kategorie: příroda / památné stromy
lokalita: železnorudsko
GPS: 49°7'31.429"N, 13°13'56.785"E

zobrazit více

další místa v okolí