Šumavský rozcestník: Malý Ostrý - Klein Osser 1266 m n. m.

Malý Ostrý - Klein Osser 1266 m n. m.

Šumava.cz
rozcestník
příroda
vrcholy, rozhledny
Malý Ostrý - Klein Osser 1266 m n. m.

detailní info

kategorie: příroda / vrcholy, rozhledny
lokalita: špičácko
GPS: 49°12'6.245"N, 13°6'11.662"E

popis

Malý Ostrý (Klein Osser 1266 m n. m.) je nižší „brácha“ z dvojvrcholu Ostrý a leží na bavorské straně hranice. Grosser (Großen) Osser, vrch na státní hranici se Spolkovou republikou Německo, dominanta Královského hvozdu. Na vrcholu kříž, pod vrcholem horská chata. Malý Ostrý je oddělen sedlem. V sedle královská kaple se zvoničkou, která pochází z Čech. Lidově se vrcholy nazývají „Prsa matky boží“. Ostrý tvoří rovněž kulisu bavorské oblasti Lamer Winkel, do které náleží obce Arrach, Lam a Lohberg. V Lamu, pro který je domovskou horou, ho rádi nazývají „Matterhorn des Bayerwaldes“. Svorcový dvojvrchol, pravděpodobně nejmladší a určitě nejmalebnější šumavská hora, jejíž charakteristická silueta se rýsuje v dálce z mnohých celých jihozápadních Čech i Bavorska (a při dobrém počasí také z věže plzeňského chrámu sv. Bartoloměje). Vyšší společný česko - bavorský vrchol (Velký Ostrý, Grosser Osser -1293 m n. m.) je od menšího bavorského (Malý Ostrý, Klein Osser - 1266 m n. m.) oddělen sedlem, ve kterém stojí kaplička. Dříve mívali jiné názvy - zmíněná Prsa Matky Boží (na Chodsku) a Jezerní hora (stejný a zaměnitelný název s Jezerní horou (1343 m n. m.) nad Černým a Čertovo jezerem - ta se nachází východně od Ostrého a mezi nimi jsou ještě hory Velký Kokrháč (1168 m n. m.), Malý Kokrháč (1229 m n. m.) a Svaroh (1334 m n. m.)). Na vrcholu Ostrého stával hrad, který tak byl nejvýše položeným českým hradem. Byl to strážní hrádek s rozměry cca 30 × 30 metrů. Podle archeologických nálezů byl zřejmě postaven na konci 13. století. Hraniční mapy z 16. století ho zakreslují jako výraznou zříceninu a starší popisy zde ještě zaznamenávají zbytky zdiva. V současnosti jsou jediným pozůstatkem bývalého hradu náznaky příkopu na vrcholovém skalním hřbetu. V turistické chatě - horský hostinec „Osserschutzhütte Haus Willmann“ (která byla postavena v roce 1897 a je díky hraničnímu přechodu pro pěší přístupná i z české strany) je jedna společenská místnost Hans Waltzik-Stube, pojmenovaná po německy píšícím básníkovi a spisovateli původem z Dolního Dvořiště (*1879 - †1948) - těsně pod vrcholem na bavorské straně je mu věnována pamětní deska. V okolních lesích se odehrává děj opery Čarostřelec od K. M. Webera. Hudební skladatel Karel Maria Weber se při psaní opery Čarostřelec nechal inspirovat legendou o zázračném střelci, který jako myslivec žil v 17. století u sedla Ostrého (dříve zváno Vlčí propast). Podle legendy byl ve spojení s temnými silami a ďáblem, kterého vzýval pod vodopádem Bílé Strže… Z Ostrého je nádherný výhled na Horní Falcko, Hoher Bogen, Údolí Bílého Regenu a Velký Javor na německé straně, Jezerní Horu, Špičák, Pancíř, Prenet a údolí Úhlavy na straně české. První německé pojmenování hory Ozzer je doloženo v listině z roku 1279, kdy klášter v Rott am Inn získal lesnaté území mezi Ostrým, Svarohem a Velkým Javorem. Na hraniční mapě z roku 1514 je uváděn jako Obser. Kromě dnes používaného názvu Osser byste se dříve v němčině setkali i s dalšími jmény Ossa, Ossaberg, Osserspitze a samozřejmě s Brüste der Mutter Gottes.