Šumavský rozcestník: nádraží Alžbětín

nádraží Alžbětín - Bayerisch Eisenstein

Šumava.cz
rozcestník
doprava
nádraží
nádraží Alžbětín - Bayerisch Eisenstein

detailní info

kategorie: doprava / nádraží
lokalita: železnorudsko
GPS: 49°7'18.616"N, 13°12'33.554"E

popis

Vlakové nádraží na trati 183 (Plzeň - Železná Ruda Alžbětín) a na německé straně Regen - Plattling. Roku 1877, kdy rakouský císař společně se svým bavorským královským kolegou otevírali zbrusu novou „střídací štaci Eisenštejnskou“, jak nádraží nazývala státní smlouva z roku 1873. Tento dokument stanovil také dodnes přetrvávající raritu zdejší železniční stanice: „nádraží eisenštejnské… založí se… tak, že prostředek jeho bude se dotýkati čáry pomezní.“ Takže důstojná nádražní budova symetrické koncepce se dvěma dvoupatrovými stavbami na křídlech a spojovací částí, vybudovaná dělníky Bavorské východní dráhy, je do dnešních dnů přesně ve svém středu rozdělena státní hranicí. Společně s nádražní budovou je takto rozděleno i kolejiště. Konec říše Habsburků a zrod ČSR nepřinesl mnoho nového. Trať i s polovinou železnorudského nádraží převzaly ČSD, které obzvláště v polovině 30. let šikovně podchycovaly stoupající zájem o turistiku na Šumavě. V závěru října 1938 – na základě ujednání mnichovské dohody – postoupily ČSD českou polovinu železnorudské stanice včetně tratě až do Nýrska Německu. Válku i její závěr však tady drážní zařízení přečkalo bez pohromy a první český motoráček mohl z Nýrska do společného nádraží v Železné Rudě Alžbětín jet již 2. června 1945. První poválečná léta byla v tomto koutě Šumavy ve znamení zvýšené nákladní přepravy z ČSR na západ. Současně se ale objevilo něco, co železnice od svého zvyku tady v Železné Rudě ještě nepoznala. Z příkazu americké armády bylo kolejiště na hraniční čáře rozděleno dřevěnými zábranami. Po roce 1948 byla celá oblast prohlášena za uzavřenou, čímž veřejnou osobní dopravu odsoudili k zániku. Dne 3. září 1953 byla Železná Ruda Alžbětín jako přechodová stanice zrušena, česká osobní pokladna zazděna, budovu i nádraží přeťaly zátarasy. Tentokrát fortelnější než ty americké. Tady byla ona pověstná hranice dvou světů. Osobní doprava končila v předposlední zastávce Železná Ruda – město a vlaky odtud couvaly zpět na nádraží Špičák. Již před listopadem 1989 se tu a tam hovořilo o znovuaktivování Železné Rudy Alžbětín jako přechodové stanice. Zůstalo jen u úvah. Nebývalým tempem se události hnuly až na konci roku 1989. Po podpisu oficiální dohody v dubnu 1990 byla za jediný rok uskutečněna rekonstrukce tratě i společného hraničního nádraží. Dne 2. června 1991 se vlaky znovu rozjely. Dále pokračuje železniční trať 905 z Bayerisch Eisenstein do Plattlingu, přičemž ve Zwieselu odbočuje trať 906 do Grafenau a trať 907 do Bodenmais. Na těchto železničních tratích poskytuje řádnou osobní přepravu výhradně soukromý přepravce pod označením WaldBahn. Hraniční nádraží v Bavorské Rudě vyhrálo v roce 2017 titul nejhezčí v Německu (spolu s nádražím Lutherstadt ve městě Wittenberg) - ocenění uděluje německý dopravní svaz Aliance pro železnice. Porota projela při testovacích jízdách celé Německo a při tom hledání nejpřívětivějšího nádraží posuzovala vzhled, nabídky služeb a také servis, zkrátka vstřícnost nádraží k cestujícím. Vítězem v roce 2017 se staly dvě stanice na pomezí hranic Německa a České republiky. Německá část nádraží v Alžbětíně patří Přírodnímu parku Bavorský les, který ji za několik milionů eur zrekonstruoval a vybudoval tam návštěvnické centrum, které prezentuje tak zvanou zelenou střechu Evropy. To znamená oba sousedící národní parky a také přírodní park Bavorský les a chráněnou krajinnou oblast Šumava. Ocenění přišlo v roce, kdy nádraží slaví 140. výročí.