Šumavský rozcestník: Vzduchoplavec Kráčmera

Vzduchoplavec Kráčmera - Nad západní Šumavou

Šumava.cz
rozcestník
kultura a památky
publicistické pořady
Vzduchoplavec Kráčmera - Nad západní Šumavou

detailní info

kategorie: kultura a památky / publicistické pořady
lokalita: železnorudsko
GPS: 49°7'49.727"N, 13°13'8.362"E

popis

Balónem po stopách prapradědečka. Co se za sto let změnilo? Vlastivědný cyklus pro mládež. Při přistání na Šumavě František v balónu málem zmrzne. Naštěstí ho zachrání místní děti. Šumavě nebo jak praděda píše v deníku Böhmerwald, za Keltů také Gabretta hylé, se také dnes říká zelená střecha Evropy, protože jde o nejrozsáhlejší zalesněnou plochu ve střední Evropě. Na Železnorudsku se nacházejí nejvyšší vrcholy celého pohoří, Velký Ostrý, Jezerní hora a Falkenstein. Úplně nejvyšší je bavorský Velký Javor, který měří 1451 metrů. Koncem 19. století se začaly zpřístupňovat horské končiny pro turisty z měst. I proto zde byla vybudována železniční trať z Klatov do Železné Rudy. Je to jedna z nejpůvabnějších železnic v Čechách. Stoupá hlubokým šumavským údolím mezi Nýrskem a Špičákem. Jedinečný je i Špičácký tunel, nejdelší železniční tunel v republice. Má 1474 metrů, hotový byl dříve než slavné tunely v Alpách, razil se tři roky v letech 1875 až 1877. Pracovali na něm dělníci z celého Rakouska-Uherska. Postupovali rychlostí 25 až 40 metrů za měsíc a celý tunel razili ručně. Jan Neruda o nich napsal povídku Trhani. František se dostane až k hraniční ceduli, kde se setká s pradědou. Za pradědových časů si na ostnaté dráty na hranicích nehráli a dnes už hranice znovu padly, ale vždycky to tak nebývalo. Život v obci Hůrka a v dalších místech skončil v 50. letech 20. století společně se vznikem vojenského újezdu Dobrá Voda. Tehdejší Československo se stalo zemí s největší rozlohou vojenských prostorů v Evropě v poměru k celkové rozloze státu. Praděda vzpomíná, že na Šumavě kdysi vážně onemocněl a prý si už začal vyřezávat svůj Totenbratt. Bylo to umrlčí prkno, které se v těchto drsných podmínkách používalo při pohřbívání. Ale děda se na jaře zázračně uzdravil a když se tu Františkovi po letech zjevil, mohli si popovídat i o globálním oteplování. Tomáš tu potká i další postavu ze starých časů, pana Rudolfa Abele, který pocházel z proslulé rodiny místních sklářů. Sklářství bylo velmi náročné na dřevo, tak docházelo na Šumavě k vykácení původního smíšeného lesa. Místo něho se začaly vysazovat lesy smrkové, které však snadněji podléhají přírodním katastrofám. František se toho o historii a současnosti Šumavy hodně dozvěděl, nastartoval svůj balón a odlétá za dalším dobrodružstvím.