jediný mokřad v ČR na celosvětovém seznamu na ochranu mokřadů - Modravské slatě zajímavosti ze Šumavy
jeden ze tří kostelů v Evropě orientovaných na západ - Vejprnice zajímavosti ze Šumavy
nejmodernější a největší stroj v roce 1911 na výrobu novinového rotačního papíru na světě - Větřní zajímavosti ze Šumavy
první elektrické tavení skla v ČSR - Annín zajímavosti ze Šumavy
jediná gotická katedrála v Bavorsku - Řezno zajímavosti ze Šumavy
nejvýše položené sídlo v v České republice - Filipova Huť zajímavosti ze Šumavy
jediné znaky na náhrobnících z křižáckých výprav v ČR - Radomyšl zajímavosti ze Šumavy

Spiess Christian Heinrich

detailní info

kategorie: kultura a památky / osobnosti
lokalita: klatovsko
GPS: 49°23'4.624"N, 13°13'36.945"E Zobrazit na mapy.cz

popis

Christian Heinrich Spiess psáno Spieß (4.dubna 1755, Freiberg - 17.srpna 1799, Bezděkov) byl německý literát, autor oblíbených strašidelných a loupežnických románů, kterého inspirovaly přírodní krásy, ale jehož tvorba patří nenávratně pouze literární historii. Průkopník krvavé, dnes bychom řekli hororové, literatury. Jeho dílo je rozsáhlé, je autorem třiačtyřiceti próz a patnácti divadelních her, uveďme aspoň některé tituly, které dokládají, že Spiess si označení literárních historiků zasluhuje: Skalní duchové, Rytíři se lvem ve znaku, Životopisy sebevrahů (4 svazky), Životopisy šílenců (4 svazky), Zazděná slečna aneb podivné příhody Marie z Hohenturu, Krásná Olivie aneb strašidlo u Bílé věže, Giovanni Liobetti vražedník přeukrutný, atd. V Čechách byl Spiess na rozhraní osmnáctého a devatenáctého století velmi oblíben a byl u nás populárnější než hlavní představitelé německé romantiky, což patrně souviselo s atraktivní volbou fantasijních námětů a s moralistním zaměřením jeho děl. Byl úředníkem, později hospodářským správcem a společníkem hraběte Künigla na zámku v Bezděkově u KIatov. Narodil se 4. dubna 1755 v Heldingsdorfu u Freibergu v Sasku a již od mládí projevoval sklony k divadelnictví a stal se kočovným hercem. Jako sedmnáctiletý přišel do Prahy a v letech 1779 až 1788 působil jako herec v Praze, vystupoval v divadle v Kotcích. Pak se ale stal úředníkem a společníkem apelačního rady, tj. hraběte Šebestiána Františka Josefa Kunigla na zámku v Bezděkově u Klatov. U Kuniglových žil i se svou krásnou družkou (a universální dědičkou) Žofií Kornerovou, rozenou Bauerovou, kterou si hrabě oblíbil stejně jako jeho. Herec Spiess se proslavil především jako autor "krvavých románů" překládaných z němčiny do češtiny již Prokopem Šedivým a vydávaných mimo jiné i Václavem Matějem Krameriem (1753-1808). Zůstává víc než pozoruhodným tvůrcem skoro šedesátky děl, jejichž námětem bývá hrůza. Obdivoval je i grafik a spisovatel Josef Váchal. Christian Heinrich Spiess nosil podobně jako Josef Dobrovský (1753-1829) modrý plášť, a z toho pláště se zachovalo šest knoflíků v dnešním klatovském muzeu… Spiess propadal stále více zádumčivosti, zvláště když prý viděl nevěru své krásné choti. A poté, co mu zemřela matka, začal vyhledávat samotu, postavil si poustevnu na osamělé buližníkové skále jižně od vsi Tupadel. Aby místu svého ústraní dodal ještě podnětnějšího romantismu, vztyčoval pak Spiess okolo dřevěné kříže. Až jako by chtěl žít na hřbitově a mezi nimi pak psal své hrůzostrašné romány. Zemřel duševně nemocen 17. srpna 1799, jenom čtrnáct dnů po hraběnce Terezii Kuniglové, do níž byl romanticky zamilován a která se podle jedné verze dokonce otrávila zdrcena jeho nastupujícím šílenstvím. Náhrobní kameny obou stojí na bezděkovském hřbitově, kam byly přemístěny roku 1934, když je nechal obnovit spisovatel Josef Blau. Už v prvních desetiletích po své předčasné smrti ve čtyřiačtyřiceti letech stal se Spiess autorem takřka světovým, anebo byl rozhodně přetlumočen do všech hlavních evropských jazyků. Ovlivnil tak dokonce Puškina (1799–1837) anebo i jiného ruského romantického básníka Vasilije Žukovského (1783–1852). Spiess byl bezesporu géniem své doby, svého oboru i prostředí a stal se klasikem právě toho typu románků, který byl tak hojně zastoupen i v pověstné sbírce Josefa Váchala (1884–1969). Právě Spiessovi věnoval Váchal roku 1933 i jediných patnáct výtisků své barevné publikace - ódy na Spiesse napsané už roku 1931. "Spiess je krvavému románu tím, čím byl Shakespeare dramatu a čím byl Vergilius poezii", rozplýval se Váchal v tomto textu až snad nepřiměřeně. "Jeho duch, toť Maeterlinck, jen na nižším stupni vývoje." A stavěl Spiessova díla provokativně až nad Máchův Máj a vcelku právem je považoval za kvalitnější etalony později stále úpadkovitějších krváků, které ovšem rovněž ctil a sbíral. Za svého pobytu na zámku v Týnci u Klatov a v Nemilkově u Levhartic (1931) se prý výtvarník Váchal cítil přímo "pronikán fluidem" Spiessových stop.

Spiess Christian Heinrich na mapě

místa v okolí

hřbitov Bezděkov

hřbitov Bezděkov

kategorie: kultura a památky / hřbitovy
lokalita: klatovsko
GPS: 49°23'4.689"N, 13°13'36.471"E

zobrazit více
kostel sv. Anny, Bezděkov

kostel sv. Anny, Bezděkov

kategorie: kultura a památky / kostely
lokalita: klatovsko
GPS: 49°23'3.091"N, 13°13'35.686"E

zobrazit více

další místa v okolí