nejstarší autokemp v České republice - Annín zajímavosti ze Šumavy
jeden ze tří kostelů v Evropě orientovaných na západ - Vejprnice zajímavosti ze Šumavy
popraven gilotinou v brandenburgské káznici jako úplně poslední oběť – páter Josef Jílek zajímavosti ze Šumavy
jedno z nejstarších slovanských osídlení na našem území - Tasnovice zajímavosti ze Šumavy
patrně jediné město na světě se všemi dochovanými bránami - Třeboň zajímavosti ze Šumavy
Guinnessova kniha rekordů: v duté lípě bylo 51 osob - lípa Jana Gurreho, Římov zajímavosti ze Šumavy
nejstarší kamenná rozhledna v Čechách z roku 1825 - Kleť zajímavosti ze Šumavy

pamětní deska Eduard Formánek

detailní info

kategorie: kultura a památky / památníky
lokalita: klatovsko
GPS: 49°23'44.957"N, 13°17'29.696"E Zobrazit na mapy.cz

popis

Pamětní deska na domě v Klatovech s textem: „Památce prof. Dra. Ed. Formánka, botanika a spisovatele českého, věnuje klub přírodov. v Prostějově s akad. spol. "Úhlavou" v tomto domě 7.4.1945, na Balkáně pod Athosem 9.8.1900.“ Eduard Formánek (7.dubna 1845, Klatovy - 9.srpna 1900, Dafně u řecké Soluně) byl přední český botanik, významný badatel flóry Balkánského poloostrova. Eduard Formánek se narodil 7. dubna 1845 v Klatovech, kde v letech 1850 – 1863 studoval na klatovském gymnáziu. Filozofii studoval v Praze a v roce 1868 z ní dosáhl doktorátu. Působil na gymnáziu v Litomyšli a pak ve Vidnavě. V roce 1873 byl jmenován profesorem na českém gymnáziu v Brně, kde vyučoval přírodopis, matematiku a fyziku. Kromě vyučování se zabýval terénní botanikou, především květenou Moravy a rakouské části Slezska. Byl také významným badatelem flóry Balkánského poloostrova, zamýšlel vydat Květenu Makedonie. Od roku 1887 tuto oblast o prázdninách pravidelně navštěvoval. Bohužel při jedné z cest na Balkán zemřel. Údaje o nových balkánských taxonech (bylo jich přes 140) uveřejnil v časopisu Verhandlungen des naturforschenden Vereines in Brünn (vycházel v letech 1863-1937). Po jeho smrti byla údajně jeho pozůstalost darována Františkovu muzeu v Brně. Jeho zásadním dílem je dvoudílná Květena Moravy a rakouského Slezska, kterou vydal vlastním nákladem v Brně v letech 1887 a 1892. Formánkovo jméno se v literatuře uvádí ve tvaru FORMÁNEK a je uvedeno například u Acer radujaensis, Alyssum rhodopense, Gentiana serbica, Gymnadenia rhodopea, Hypericum borbasii, Hypochaeris macedonica, Onosma macedonica a dalších. Druhové jméno po něm má balkánský Dianthus formanekii Borbás ex Formánek nebo také Onobrychis formaneki Heldr. ex Formánek a Verbascum formanekii Borbás ex Formánek. Z jeho sběru na makedonské hoře Pelister byl v roce 1889 popsán balkánský endemit Trifolium velenovskyi Vandas.

pamětní deska Eduard Formánek na mapě

místa v okolí

Formánek Eduard

Formánek Eduard

kategorie: kultura a památky / osobnosti
lokalita: klatovsko
GPS: 49°23'45.1104"N, 13°17'29.7168"E

zobrazit více
Toulavá kamera ČT - barokní lékárna, Klatovy

Toulavá kamera ČT - barokní lékárna, Klatovy

kategorie: kultura a památky / publicistické pořady
lokalita: klatovsko
GPS: 49°23'43.525"N, 13°17'34.038"E

zobrazit více

další místa v okolí