detailní info
kategorie: města a obce
/
města a obce
lokalita: klatovsko
GPS: 49°20'50"N, 13°15'49.088"E
popis
Obec Týnec leží 507 m nad mořem a stojí v ní od 14. století farní kostel zasvěcený zpočátku Panně Marii, od druhé poloviny 17. století Nanebevzetí P. Marie. Obec měla svoji farní školu, později trojtřídní obecnou školu a do roku 1979 v ní byla dvojtřídní základní škola. První písemná zmínka o obci je z roku 1227, kdy je jmenována mezi vesnicemi kláštera benediktinek u sv. Jiří na hradě Pražském. Dále na stvrzovací listině papeže Řehoře IX. o velikosti majetku tohoto kláštera. Po založení královského města Klatov po roce 1260 Týnec postupně přestal plnit své původní funkce a téměř dvěstěleté klášterní panství na počátku 14. století skončilo. Dalších sto let vlastnil Týnec rod vladyků, po roce 1420 přešel do vlastnictví husitského hejtmana Přibíka z Klenové. Součástí panství Klenová zůstal až do roku 1554, kdy jej Jiří Harant z Polžic a Bezdružic postoupil svému švagrovi Bořivoji Rochce z Otova (z rodu Příchovských). Ten obnovil tvrz, dvůr, ves a během třiceti let vytvořil bohaté panství. Jeho dědičky roku 1584 panství prodaly Janu III. Vidršpergárovi z panského (mutěnínského) rodu Vidršpergárů z Vidršperka. Jan III. s manželkou Alenou, rozenou z Běšin malé týnecké panství (Týnec, část Horní Lhoty a Vacovy) rozšířili o vsi Chvalšovice, Předvojovice, Stojanovice a o novou ves Nevděk. Jejich nejmladší dcera Anna Eva se r. 1622 provdala za chudého šlechtice Viléma Albrechta Krakovského z Kolovrata ten vytvořil z Týnce středisko velikého panství s 15 panskými dvory a poddanými v 35 vších na Klatovsku. Jeho syn Jan František se stal prapředkem březnického rodu a dalších pokolení,, které dosud žijí. Mladší syn Maxmilián Norbert byl prapředkem týneckého rodu, který vymřel po měči rokju 1868 hrabětem Karlem Ludvíkem Krakovským z Kolovrat na Týnci. Po devatenáctiletém administrování týneckého fideikomisu kolovratský majetek zdědil hrabě Leopold Filip Krakovský z Kolowrat, který ze zanedbaného panství vytvořil na svou dobu moderní panství Týnec - Běšiny. Třistaleté kolovratské panství Týnec bylo pozemkovou reformou v letech 1922-26 rozparcelováno a v Týnci byly vytvořeny „Zemědelské podniky Týnec Jindřicha Kolowrata“ se dvory v Týnci a Lomci, s mnoha hektary lesů. Během druhé světové války byl kowratský majetek pod nacistickou správou, v dubnu 1948 byl znárodněn a od r. 1949 byl součástí Čs. státních statků. Z majetku soukromých zemědělců bylo v roce 1957 ustaveno JZD Týnec, které se později sloučilo s JZD Javor a poté integrovalo do JZD Janovice nad Úhlavou, které existuje dodnes. Kolowratský majetek restitucí získal původní vlastník Jindřich Kolowrat, který jej pronajal Statku Beňovy, spol. s r. o. Pod Týnec spadají sousední obce Horní Lhota, Loreta, Rozpárala, Týnec. Dominantou obce je 40 metrová věž z druhé poloviny 17. století gotického kostela Nanebevzetí Panny Marie. Na přiléhajícím hřbitově je hrobkou Kolowratů, na návrší stojí zámek zdevastovaný komunistickou správou.
