Šumavský rozcestník: rodný dům Karla Boleslava Štorcha, Klatovy

rodný dům Karla Boleslava Štorcha, Klatovy

Šumava.cz
rozcestník
kultura a památky
pamětihodnosti
rodný dům Karla Boleslava Štorcha, Klatovy

detailní info

kategorie: kultura a památky / pamětihodnosti
lokalita: klatovsko
GPS: 49°23'37.167"N, 13°17'41.649"E

popis

Rodný dům Karla Boleslava Štorcha, Komenského ulice 5, Klatovy, na kterém je pamětní deska, která byla slavnostně odhalena 7.září 1912. Autorem je Jan Čejka, rodák z nedaleké Loučimi, který v dětství odešel s rodiči do Vídně. V roce 2012 u příležitosti 100 let od vzniku byla deska celkově renovována (Václav Fiala) a znovu odhalena 15.listopadu 2012 v 17 hodin. Karel Boleslav Štorch (15.listopadu 1812, Klatovy - 21.listopadu 1868, Praha) byl český obrozenecký spisovatel, publicista, filosof a vlastenec. Karel Štorch se narodil 15. listopadu 1812 v domě č. 5 v Komenského ulici v Klatovech. Od roku 1823 studoval na klatovském gymnáziu, které bylo pod správou benediktinského řádu. I když se tehdy jednalo o školu čistě německou, o tři roky později prefekt školy nabídl studentům možnost navštěvovat kurz českého jazyka a literatury, který vedl klatovský magistrátní rada Josef Hukal. Přes počáteční velký zájem studentů o češtinu, nakonec vytrval pouze Štorch a jeho přítel a další klatovský vlastenec Jan Formánek (Činoveský). Poslední dva roky gymnaziálních studií strávil Štorch v Českých Budějovicích. V roce 1829 odešel do Prahy, kde se další dva roky věnoval studiu účetnictví. V roce 1830 vstoupil do státních služeb a pracuje jako praktikant u státní účtárny, později jako účetní rada. Z počátku třicátých let také pocházejí první Štorchovy publikované literární pokusy. Začíná příznačně v periodikách, které jsou spojeny s dalšími klatovskými rodáky, v časopisech původně založenými Václavem Matějem Krameriem, resp. jeho synem Václavem Radomilem (Večerní vyražení nebo Čechoslav) nebo později v Květomluvě Karla Slavoje Ammerlinga. Jeho příspěvky jsou zveřejňovány i ve Světozoru, který tehdy vydával Pavel Josef Šafařík. V roce 1834 se Štorch podílel na překladu významné knihy „Zeměpis“ od italského geografa Adriana Balbiho. Geografie a kartografie zůstala Štorchovým zájmem až do konce života. V roce 1842 se ujímá vedení redakce časopisu Vlastimil, tři roky poté se stal redaktorem České včely a Pražských novin, které ovšem po roce „předal“ Karlu Havlíčku Borovskému. V roce 1845 se Štorch oženil s nevlastní sestrou nakladatele Josefa Pospíšila Regynou Machytkovou. Štorch byl příznivcem dokončení jazykové reformy započaté Dobrovským a Šafaříkem (např. odstranění psaní y po c nebo z). Spolu se svými kolegy z Vlastimila navrhl například také odstranění psaní dvojhlásky au místo vyslovovaného ou nebo změnu psaní německo-polského w na jednoduché v. V této záležitosti se dokonce dostal do „mediální přestřelky“ s velkým Františkem Palackým, který se mu ironicky vysmíval na stránkách časopisu Českého muzea. Na stranu konzervativců se překvapivě přidal i Karel Havlíček, paradoxně v časopise Česká včela, jehož vedení mu Štorch několik let předtím předal. Není třeba dodávat, komu z jmenovaných dala budoucnost v pravopisných otázkách za pravdu. Po revolučních událostech v roce se Štorch zcela ujal vedení časopisu Květy. Učinil z „národního zábavníku“ časopis zaměřený na politiku. Přivítal příchod konstituce a svobody: „Myšlenka je opět volná, beze strachu před censorskými nůžkami smíme opět pravdu hledati a zastávati, slovo jest opět volné, nemusíc se ohlížeti, aby jej nikdo neslyšel; jen zákon platí a okáže se ve své ničím nezkalené svátosti“. Štorch zároveň zformuloval jakýsi neoficiální program vzdělanců v nových, svobodnějších podmínkách, jeho základní teze spočívala v nutnosti šířit vzdělání ve věcech politických mezi nejširší lidové vrstvy. Věnoval se také volebnímu sytému nebo hospodářským otázkám. V této době publikoval v Květech i další intelektuál z Klatovska – Josef Franta Šumavský. V druhé polovině roku 1848 se změnil název časopisu na Květy a plody, Štorch zůstal vedoucím redaktorem. Publikoval zde několik zajímavých esejů, srovnával například možné budoucí uspořádání říše, založené buď na liberálním centralismu, nebo federálním uspořádání. Existence časopisu Květy a plody ale nemělo příliš dlouhého trvání, časopis zanikl už 30. září 1848. Štorch končí jako novinář (mimo toho, že v roce 1855 nakrátko působí jako redaktor časopisu Obzor) a věnuje se psaní naučné literatury. Vydal tak učebnici „Dějiny Německa a Francouzska“. Byl také velice aktivní v mnoha spolcích. Např. roku 1850 byl zvolen mimořádným členem Královské české společnosti nauk, působil také v Matici české, ve sboru pro vybudování Národního divadla nebo pracoval jako účetní spolku Svatobor. Štorch byl ovšem ve své době považován za především za významného filosofa. Rozhodně se ovšem necítím kompetentní jakkoli analyzovat jeho filosofické názory, proto se omezím jen na heslovité informace. Jako většina současníků byl Štorch nejprve ovlivněn Hegelovými myšlenkami, ovšem později se od nich zcela odvrátil. Vlastní filosofické názory prezentoval často v polemice s dalšími českými mysliteli – např. Františkem Čuprem (1821-1882). Štorch byl velkým obdivovatele J. A. Komenského, jeho dílo podrobně analyzoval a vyhodnocoval. Životní pouť Karla Boleslava Štorcha se uzavřela 21. listopadu 1868. „Na procházce stižen byl KBŠ mdlobou a byv dopraven do svého bytu na Smíchově - na Prstence - zemřel o čtvrt hodiny později, v půl osmé večer na ochrnutí plic“.