nejdéle trvala 2. světová válka v Evropě (Německá armáda podepsala kapitulaci až 12. května 1945) - Čimelice zajímavosti ze Šumavy
nejvýše položené sluneční hodiny v Čechách - Kleť zajímavosti ze Šumavy
pramení nejdelší řeka v České republice - Vltava zajímavosti ze Šumavy
jeden z nejvýše položených hradů v České republice - Kunžvart zajímavosti ze Šumavy
nejvyšší kopec na území bývalého protektorátu Böhmen und Mähren - Javorník 1089 m zajímavosti ze Šumavy
největší a nejkrásnější rašeliné jezírko v České republice - Chalupská slať zajímavosti ze Šumavy
přední evropská seismologická stanice v počtu záznamů – štola Kristýna zajímavosti ze Šumavy

štola Loreta

detailní info

kategorie: kultura a památky / technické
lokalita: klatovsko
GPS: 49°21'25.88"N, 13°16'57.222"E Zobrazit na mapy.cz

popis

Přírodní památka Štola Loreta patří svoji povahou a charakterem mezi evropsky významné lokality tohoto druhu. Protože je nepřístupná, je z ní vidět jen vstupní portál, který se nachází v prohlubni jámového lomu vedle silnice na Týnec. Vstupní portál staré důlní šachty (dolní ústí štoly) má nápis Zdař Bůh a letopočet 1889. Vstup uzavírají vrata, opatřená otvorem pro vlet netopýrů. Horní ústí štoly se nachází na dně rokle nalevo od lesní cesty ve směru ke zřícenině kaple sv. Jana Nepomuckého na nedalekém vrchu. Toto horní ústí je uzavřeno kovovou skruží s otvory a můžete jej zahlédnout na dně rokle v úrovní, kde je po pravé straně cesty umístěna značka přírodní rezervace. Přírodní památka obsahující štolu je nejvýznamnějším zimovištěm netopýrů v západních Čechách a to především netopýra velkého, netopýra řasnatého, vodního a ušatého. První zmínky o dobývání vápence jsou z konce 18. století. Nejprve byly k těžbě využívány mělké jámy. Ovšem když byly povrchové zásoby vápence vyčerpány, počaly být hloubeny šachty ze stávajících jam. Vápencový důl nechal razit v roce 1889 hrabě Leopold Filip Kolowrat Krakovský. Vápenec ve formě čočky mocné 5 - 20 m, spadající strmě pod úhlem 70 - 80° k severozápadu, byl těžen ve třech patrech o celkovém rozsahu 1 400 m chodeb. Mezi vrchním a spodním patrem je výškový rozdíl 25 až 30 m. Těžba zde probíhala do září 1939. Z geologického hlediska systém dobývek poskytuje jedinečný profil v pestré serii moldanubika s řadou drobných krasových jevů. Důlní dílo je ojedinělým případem podzemního dobývání vápence. Jsou zachovány rozsáhlé komorové dobývky, ale i staré těžní zařízení a zbytky kolejové dopravy. Těžní šachtice je vybavena dobře zachovalým ručním těžním "jednomužným" vrátkem. Povrch chráněného území je charakterizován pozůstatky těžby vápence v malých lomech. Později byl vápenec těžen též z mělkých šachtic, vyhloubených ze dna malých lomů. Z nich pak byly raženy směrné chodby ve dvou mělkých patrech. Po opuštění těchto dobývek došlo k jejich provalení a poklesu terénu nad nimi. Zachovala se po nich protáhlá nepravidelná deprese 330 m dlouhá, až 10 m široká a 5 - 15 m hluboká. Těžba čočky krystalického vápence probíhala až do roku 1910, kdy byla ukončena. Důl byl v restituci navrácen Kolowratům, kteří vlastnili a vlastní okolní lesy a v Loretě je i knížecí hájovna.

štola Loreta na mapě

štola Loreta na fotografiích

štola Loreta

štola Loreta

kategorie: kultura a památky
lokalita: klatovsko

zobrazit více

místa v okolí

hájovna Loreta

hájovna Loreta

kategorie: kultura a památky / architektura
lokalita: klatovsko
GPS: 49°21'24.090"N, 13°16'53.305"E

zobrazit více
Loreta

Loreta

kategorie: města a obce / města a obce
lokalita: klatovsko
GPS: 49°21'35.1"N, 13°16'52.33"E

zobrazit více

další místa v okolí