Šumavský rozcestník: Dlažov

Dlažov

detailní info

kategorie: města a obce / města a obce
lokalita: klatovsko
GPS: 49°21'55.117"N, 13°9'58.402"E

popis

Dlažov ležící na východním svahu návrší zdobeného na vrchu kapličkou sv. Markéty, již z daleka viditelnou. Obec leží nad údolím úhlavským na které je krásný výhled. Vznikla na zemské stezce klatovsko - domažlické. První zmínka o obci je z roku 1379 a byla majetkem několika držitelů. Berní listiny Plzeňského kraje zmiňují v Dlažově tři zemany – Sezimu, Heřmana a Vojtěcha (rod ani příjmení nebylo uvedeno). V Dlažově se na dvorech dříve českých usazují Němci. Až po roce 1410 se Dlažov stal majetkem pána na Klenové Přibíka z Klenového a Němci museli za jeho vlády z Dlažova utéci. Roku 1426 stihla Dlažov strašlivá pohroma od německého vojska - ves byla Němci vypálena a to proto, že byl v rukou husity Přibíka z Klenového. Po husitských válkách se majitelem dvora v Dlažově stal Čech jménem Jan Štěpánovic. Roku 1561 byla část Dlažova prodána Oldřichu Janovskému z Janovic, který byl synem Smilova, který měl Soustov. Druhou část Dlažova držel Oldřichův bratr Vladislav Janovský z Janovic. Kromě toho jsou v Dlažově dva dvory, které vznikly po husitských válkách. Na jednom hospodařil Jan Jílek a na druhém Petr Hronek. Dlažov byl zemědělskou lokalitou, ale přesto se ke konci 18. století rozmohlo v Dlažově a v okolí tkalcovství a kolem roku 1786 bylo v klatovském kraji zaměstnáno 1786 tkalců, 103 pradláků lnu a 2 800 pradláků vlny. Roku1785 byla v Dlažově zřízena filiálka přádelny a v ní 4 mistři a 43 stavů tkalcovských bez přestání pracovalo. V té době byl majitelem dlažovského statku Karel Nigroni z Risenbachu. V Dlažově stávala kaple zasvěcená Panně Marii, která zarostal do chrámové lodi později postaveného farního kostela sv. Antonína Paduánského, k níž byly později přistavěny věž a presbyář. Roku 1787 byla císařem Josefem II. zřízena lokalie (farnost).Prvním lokalistou byl P. František Xaver Fischer ze Lnář. V Dlažově pobýval od roku 1788 – 1796. Roku 1835 byla vystavena farní budova a postaven nový hřbitov. Majitel pozemku na němž stojí hřbitov zdráhal se pozemek prodat až byl úřady donucen. Roku 1849 byla ke kostelu přistavěna věž a do pozlacené báně byl vložen spis napsaný duchovním správcem P.Huttarem. Roku 1852 byla zdejší lokalie na faru povýšena a prvním farářem zde byl P. Josef Král. Školství Roku 1790 byla v Dlažově zřízena škola. Patronem jejím byl rytíř František z Persnerů (majitel dlažovského panství. V roce 1852 byla vystavěna nová školní budova čp. 60. Do školy docházely i děti z Běhařova. Roku 1854 – 1855 přiškolil a přifařil se k Dlažovu Soustov. V 18.století byl postaven zámek a pravděpodobně vznikl na místě někdejší tvrze. Od roku 1806 se v Dlažově vystřídali Lalingerové, Stadionové, Veithové, Gestnerové a pak se zámek dostal s dalšími dlažovskými pozemky k bystřickému hohenzollernovskému velkostatku. Zámek byl zničen požárem v roce 1946.