nejvyšší kopec na území bývalého protektorátu Böhmen und Mähren - Javorník 1089 m zajímavosti ze Šumavy
jedno z nejstarších slovanských osídlení na našem území - Tasnovice zajímavosti ze Šumavy
nejvýše položené gotické město v Čechách - Kašperské Hory zajímavosti ze Šumavy
ochranářský koutek Hamižná hora zapsán 16.6.1985 na seznam IUCN - první v ČSSR zajímavosti ze Šumavy
největší a nejkrásnější rašeliné jezírko v České republice - Chalupská slať zajímavosti ze Šumavy
první Čech, který navštívil metropoli Inků Cuzco, byl František Boryně – Malonice zajímavosti ze Šumavy
první použití vozové hradby husity - u Nekmíře zajímavosti ze Šumavy

pamětní deska prof. Martin Kolář, Švihov

detailní info

kategorie: kultura a památky / památníky
lokalita: strakonicko
GPS: 49°28'49.726"N, 13°16'58.367"E Zobrazit na mapy.cz

popis

Zde narodil se prof. Martin Kolář, historik a heraldik, zemřel v Táboře dne 15.května 1898. Martin Kolář (18.června 1836, Švihov - 15. května 1898, Tábor) byl český gymnaziální profesor v Táboře, kulturní historik, topograf, heraldik, genealog. Narodil se 18. června 1836 ve Švihově, studoval gymnasium v Klatovech a v Budějovicích a na pražské universitě klasické řeči a dějepis. Působil od roku 1859 jako vychovatel v zámku v Hrobech u Tábora. Po krátkém působení v Hradci Králové roku 1861, kde byl suplentem a v Praze přišel do Tábora a byl jedním z prvních profesorů nového místního reálného gymnázia. Roku 1893 po své žádosti odešel na odpočinek a nadále žije v Táboře. Celý život shromažďoval heraldický materiál, ovšem skoro vůbec nepublikoval. Až z jeho pozůstalosti vydal po uspořádání velkého množství materiálů roku 1902 August Sedláček Českomoravskou heraldiku, která Koláře rázem zařadila mezi nejvýznamnější heraldiky naší historie. Prof. Kolář se také, v druhé polovině 19. století, zabýval určením přesnějšího místa „hory Tábor“. Vycházel z informace Františka Palackého a odhalil, že zmiňované Zachrašťany nedaleko Nového Bydžova s husitským hnutím nesouvisí, a že se pravděpodobně jedná o ves Chrášťany nedaleko Bechyně – a vrch Burkovák. Kromě toho napsal knihy Nejstarší pečetě šlechty české a moravské do roku 1300 (vyšlo 1883) a také spolupracoval s redakcemi Riegerova a posléze i Ottova slovníku naučného. Zajímal se o místní historii, sbíral po půdách a u rodin měšťanů Tábora staré dokumenty a písemnosti (v gymnáziu založil sbírku starožitností) a zachránil mnoho cenných památek. Bohatým pramenem byly mu dějiny Táborské, mimo to napsal dějiny rodu pánů Švihovských z Risenberka / Nejstarší pečeti šlechty české do roku 1300 / Rozrod Drslavic / Stráže uvnitř Čech a mn. j. / Husitské paměti města Tábora / Domy a majitelé jejich na náměstí v Táboře. Práci na přípravě díla o dějinách Tábora a také díla o heraldice přerušilo jeho úmrtí. Veliká je řada jeho článků dějepiseckých, rodopisných, místopisných a literárně dějepisných. Vlastivědné a články historické publikoval v regionálním tisku. Od roku 1868 byl městský archivář a později první ředitel Městského muzea (otevřeno 1884). Profesor Kolář organizoval (zejména s Václavem Křížkem) kulturní a společenský život města. Například 12.února 1878 předložil návrh, aby místní Klub přátel věd a umění, vedený V. Křížkem, organizoval i turistické výlety po okolí (je to neoficiální vznik organizované turistiky v Táboře). Pro hraběte Eduarda Taaffeho , majitele panství Nalžovy sepsal dílo „Geschichte der herrschaft Ellischau“ tedy Dějiny panství Nalžovy, za které získal v roce 1888 honorář 300 zlatých. Členové rodu Taaffe působili ve vysokých politických funkcích. Důvěrně se znali s Habsburky. Ludvík Taafe byl prezidentem komorního soudu ve Vídni. Snad právě důvěrný styk s Habsburky byl důvodem, proč  listinný archiv chovaný v zámku v Nalžovech  vyhořel a právě Martin Kolář byl zřejmě jediným historikem, který před touto zkázou mohl archiv prostudovat  a tím i množství pramenů zaznamenat.  Údajně byl zámecký archiv zapálen úmyslně, protože  měl  ve své rodinné části skrývat doklady, které by mohly objasnit záhadnou smrt korunního prince Rudolfa Habsburského  v Mayerlingu 30. Ledna roku 1889. Samotný rukopis o dějinách panství  Nalžovy se dochoval v archivu ve Vídni. Ostatní  rukopisné poznámky k dějinám zámku, městečka Hor Stříbrných a okolních vesnic se v táborském archivu zachovaly. Z okolních vesnic někdejšího panství Nalžovy  je  zpracována historie Hradešic, Malého Boru, Neprochov, Těchonic, Velenov, Miřenic, Otěšína, Sedlečka, Zavlekova, Čejkov a dalších.  V inventárním seznamech jsou  zmíněny i  práce věnující se historii rodů Horažďovicka jakými byly Zmrzlíkové ze Svojšína, Chanovští z Dlouhé Vsi, Švihovští z Rýzmberka, Štmelínští z Neprochov atd. Množství Kolářových poznámek k historii včetně kreseb erbů shromážděných z cest po Prácheňsku a jihozápadních Čechách zůstalo zatím neutříděno v několika dalších sešitech a čeká na své úplné zpracování. Celý přehled rukopisné pozůstalosti je volně k nahlédnutí v badatelně Státního okresního archivu v Táboře. V neděli 21. července 1929 mu byla odhalena pamětní deska v Táboře, která je umístěná na domě č.p. 212 v Divadelní ulici, tehdy zvaném Klierovka, kde Martin Kolář strávil poslední chvíle svého života. Deska je dílo táborského sochaře Jana Vítězslava Duška se skládá z bronzového portrétního reliéfu Martina Koláře, zasazeného do černé žulové desky. Na ní je pozlaceným písmem vysekán nápis: „Zde zemřel 15. 5. 1898 Martin Kolář, profesor, historik města Tábora“. Druhá deska mu byla odhalena ve Švihově.

pamětní deska prof. Martin Kolář, Švihov na mapě

místa v okolí

Šiler Josef - Pepa Sršeň

Šiler Josef - Pepa Sršeň

kategorie: kultura a památky / osobnosti
lokalita: klatovsko
GPS: 49°28'49.167"N, 13°17'5.121"E

zobrazit více
pomník padlých WWI i II, Švihov

pomník padlých WWI i II, Švihov

kategorie: vojenské / pomníky
lokalita: klatovsko
GPS: 49°28'50.422"N, 13°17'5.765"E

zobrazit více

další místa v okolí