první Čech, který navštívil metropoli Inků Cuzco, byl František Boryně – Malonice zajímavosti ze Šumavy
jeden z nejvýše položených hradů v České republice - Kunžvart zajímavosti ze Šumavy
pramení nejdelší řeka v České republice - Vltava zajímavosti ze Šumavy
nejmodernější a největší stroj v roce 1911 na výrobu novinového rotačního papíru na světě - Větřní zajímavosti ze Šumavy
misionář z klatovska šířící křesťanství mezi indiány Boryně František – Malonice zajímavosti ze Šumavy
rozlohou 648 ha největší rybník na světě - rybník Rožmberk zajímavosti ze Šumavy
první použití vozové hradby husity - u Nekmíře zajímavosti ze Šumavy

Rusalka,  Jaroslav Kvapil

detailní info

kategorie: kultura a památky / literatura
lokalita: klatovsko
GPS: 49°27'40.872"N, 13°9'14.801"E Zobrazit na mapy.cz

popis

Rusalka je romantická pohádková opera Antonína Dvořáka u které je autorem libreta Jaroslav Kvapil. Byla dokončena v roce 1900, premiéru měla 31. března 1901 v Národním divadle, roli Rusalky jako první zpívala Růžena Maturová. Nejznámější árie z této opery je zpěv Rusalky k Měsíci: Měsíčku na nebi hlubokém, neznámějším sborem pak píseň Květiny bílé po cestě. Velmi známá je též i árie vodníkova Ubohá Rusalko bledá, ježibabina Čury mury fuk a princova Vidino divná, přesladká. Jaroslav Kvapil už při psaní doufal, že libreto by mohl zhudebnit Antonín Dvořák, se kterým se dobře znal, ale netroufal si ho sám oslovit. Již jednou mu libreto nabídl a byl odmítnut. Přinesl je tedy ukázat Oskaru Nedbalovi, který ho kdysi o libreto požádal. Ten ho však slušně odmítl s tím, že právě pracuje na něčem jiném. Po dokončení práce ještě Kvapil kontaktoval J. B. Foerstera, Karla Kovařovice a Josefa Suka, ovšem se stejným výsledkem. Dvořák se však zrovna poohlížel po novém libretu, což se Kvapil dozvěděl z inzerátu, který nechalo otisknout Národní divadlo. Můzou pro sepsání nejlepšího a nejznámějšího Kvapilova díla pro divadlo byly balady  J. Erbena a pohádky H. Ch. Andersena, pod jejichž dojmem napsal libreto snad k nejkrásnější české opeře, Rusalce. Kvapil spatřoval Rusalku ve své tvořivé fantazii u Jezírek ve Žďáru u Chudenic, o čemž v dopise ze dne 11.listopadu 1940 napsal spisovateli Jaroslavu Fr. Urbanovi: „... a pokud jde o Váš dotaz, jaké místo mi asi tanulo na mysli jako dějiště Rusalky, tož bych připomněl malé – možno-li to nazvat- jezírko na lesní louce ve Žďáru, kde za mých mladých let bývalo i koupaliště později odstraněné, a kde na hladině mnoho leknínů. Na té louce a u té vody jsem za studentských let rád dlíval, a z toho prostředí pošly i některé mé mladé básně – připomínám např. báseň Bažinu“ v Růžovém keři. ...z mlada mi tane na mysli půvabný ten koutek pro pohádky za měsíčních nocí jako stvořený...“. Antonín Dvořák Kvapilem nabízenou lyrickou pohádku vřele uvítal a za pouhých sedm měsíců vytvořil z ní svojí nejkrásnější a nejúspěšnější operu, která je dodnes živá.

Rusalka,  Jaroslav Kvapil na mapě

místa v okolí

douglaska tisolistá Americká zahrada

douglaska tisolistá Americká zahrada

kategorie: příroda / památné stromy
lokalita: klatovsko
GPS: 49°27'42.135"N, 13°9'30.577"E

zobrazit více
Americká zahrada Chudenice

Americká zahrada Chudenice

kategorie: příroda / přírodní krásy, úkazy
lokalita: klatovsko
GPS: 49°27'43.13"N, 13°9'30.515"E

zobrazit více

další místa v okolí