jediný mokřad v ČR na celosvětovém seznamu na ochranu mokřadů - Modravské slatě zajímavosti ze Šumavy
nejvýše položená synagoga v Česku a střední Evropě - Hartmanice zajímavosti ze Šumavy
nejvýše položené horské vrchovištní rašeliniště - Rakouská louka zajímavosti ze Šumavy
nejdelší železniční tunel v České republice - Železná Ruda zajímavosti ze Šumavy
největší vodní elektrárna v západních Čechách - Čeňkova pila zajímavosti ze Šumavy
po Praze bývala rozlohou druhá největší obec na území Čech - Stodůlky zajímavosti ze Šumavy
největší jedinec svého druhu v ČR - Lukavický tisovec zajímavosti ze Šumavy

Šamberk František Ferdinand

detailní info

kategorie: kultura a památky / osobnosti
lokalita: domažlicko
GPS: 49°26'30.601"N, 13°1'32.436"E Zobrazit na mapy.cz

popis

Ferdinand František Šamberk, vlastním jménem František Xaver Schamberger - umělecké jméno "Šamberk" si brzy v mládí počeštil z původního rodového příjmení Schamberger, tolik rozšířeného v okolí Kouta a Kdyně. (21. dubna 1838, Praha – 25. prosince 1904, Praha), byl český herec, režisér a autor divadelních her nazývaný Otec českého herectva. Jeho popularita i upřímná obliba tehdy už přesahovaly hranice rakousko - uherského mocnářství. Byl v 60. letech 19. století zároveň jedním z nejpřednějších budovatelů našeho Národního divadla. Po otci (Mikuláš Schamberger, který jako mladý tesařský učedník přišel z Chodska do Prahy) pocházel ze Stanětic u Kdyně, který měl velkou rodinu a byl obchodníkem s máslem v Praze na Novém městě. Otec Miluláš se narodil 29. dubna 1801 ve Staněticích č. 17, jako nemanželský syn mladičké Marie Schambergerové. Je zajímavé, že i předkové Šamberkovy matky Josefy, rodem Klermannové, měli původ na Kdyňsku. Ferdinand se sice začal učit řemeslu (malířem keramického zboží), ale prostřednictvím literátů Šumavského (Josef Franta Šumavský) a Koláře se seznámil s Josefem Kajetánem Tylem. Pod jeho vlivem se pro herectví rozhodl velice záhy. Herecky se vzdělával soukromě u Josefa Jiřího Kolára a později u Karla Šimanovského. Už ve svých 15 letech začal hrát jako ochotník ve Švestkově divadle a krátce po neúspěšném pokusu o angažmá ve Stavovském divadle (1854) odešel na venkov ke kočovným divadelním společnostem: nejprve k Zöllnerově vedené J. K. Tylem, pak k různým německým, se kterými se dostal až do Berlína a Královce. Roku 1856 v červenci navštívil Šamberk Chodsko a pobyl u otcových příbuzných ve Staněticích i Koutě. Na zpáteční cestě do Prahy se v Plzni setkal s umírajícím Tylem, který mu vinšoval slavnou budoucnost a životní úspěchy. Do Prahy se vrátil roku 1859 a v červenci 1860 nastoupil do českého souboru Stavovského divadla. Od roku 1862 pak hrál v Prozatímním divadle, následovalo několikaměsíční angažmá v Královci a nakonec v roce 1881 získal angažmá v Národním divadle v Praze. Na Domažlicku byl Šamberk se svými spoluherci několikrát, zejména v letech 1862, 1865 a 1868. Také ve svých zatím neotištěných životopisných poznámkách se několikrát zmiňuje o otcově podčerchovském rodném kraji. V pobočné letní scéně Stavovského divadla Arény na hradbách se z něj stal velice populární herec - komik, ač původně hrával role tragédů. Zahrál si řadu milovnických rolí. Ve stejném duchu psal i svoje frašky, které taky zpravidla hrál. Přidržoval se jednak tvůrčích metod svého učitele J. K. Tyla, rolím dodával módní pikantnosti podle vzorů francouzské konverzační komedie (kombinace situací, překvapivé dějové obraty). Reagoval také na aktuální společenské události své doby. Využil znalost stoleté tradice vídeňské frašky. Z Národního divadla v roce 1883 odešel, pokračoval u Švandovy společnosti na Smíchově a u Pištěkovy na Vinohradech. Do Národního divadla se však v roce 1885 vrátil a na jeho scéně hrál pak až do roku 1901, kdy odešel na odpočinek. Řada jeho her je na repertoáru mnoha divadel ještě dnes a byly vysílány i v televizi. Zemřel ve svých 65 letech v Praze a pochován je na pražských Olšanech.

Šamberk František Ferdinand na mapě

místa v okolí

lípa u Krysálů, Nový Dvůr

lípa u Krysálů, Nový Dvůr

kategorie: příroda / památné stromy
lokalita: domažlicko
GPS: 49°24'52.130"N, 13°0'31.687"E

zobrazit více
Bílkovský javor, Starý Dvůr

Bílkovský javor, Starý Dvůr

kategorie: příroda / památné stromy
lokalita: domažlicko
GPS: 49°24'45.618"N, 13°0'29.642"E

zobrazit více

další místa v okolí