Šumavský rozcestník: zámek Dolejší Těšov

zámek Dolejší Těšov

detailní info

kategorie: kultura a památky / zámky
lokalita: sušicko
GPS: 49°11'18.140"N, 13°25'41.429"E

popis

První zmínka o vsi Dolejší Těšov je z roku 1428, kdy patřila k Velhartickému panství. Ve druhé polovině 16. stol. vlastnil ves Jan Rendl z Úšavy a po něm Dětleb Koc z Dobrše. Patrně z této doby zřejmě také pochází renesanční tvrz, která je spojována právě s Dětlebem Kocem z Dobrše, jehož potomci na tvrzi sídlili až do počátku 18. stol. Předpokládá se, že koncem 17. stol. kdy došlo za Václava Bartoloměje Koce k přestavbě poplužního dvora, vznikl i zámek přestavbou původní tvrze. Po roce 1737 přešel majetek na Annu Marii, která se provdala za Jana Václava Bořka Dohalského z Dohalic. Za Dohalských z Dohalic došlo v první pol. 18. stol. k dalším úpravám, kdy byla zřízena kaple Nanebevzetí Panny Marie, vysvěcená roku 1746. Následující majitelé zámek již jen udržovali. Poslední vlastníkem byla rodina Zieglerů, která vlastnila statek až do poloviny 20. stol.

August Ziegler (patrně 1838 - 5. března 1908, Dolejší Těšov) byl rakouský politik německé národnosti z Čech, poslanec Českého zemského sněmu. August byl statkářem v obcích Dolejší Těšov a Hořejší Těšov u Hartmanic, kde od roku 1885 působil jako okresní starosta. Roku 1890 se stal okresním starostou v Písku a v dubnu tohoto roku byl jmenován jako jeden ze dvou důvěrníků ke krajskému soudu v Písku pro otázky budoucího rozhraničení obvodů soudních okresů v Čechách (tím se zabývaly tehdy probíhající tzv. punktace). V doplňovacích volbách v roce 1874 byl zvolen na Český zemský sněm, kde zastupoval kurii venkovských obcí, obvod Kašperské Hory, Nýrsko, Hartmanice, Vimperk. Mandát také obhájil ve volbách v roce 1878, 1883 a 1889. Uvádí se jako kandidát německých liberálů (tzv. Ústavní strana, liberálně a centralisticky orientovaná, odmítající federalistické aspirace neněmeckých etnik. Zastával funkci viceprezidenta společnosti Blattnitzer Steinkohlengewerkschaft. Prezidentem společnosti byl jeho bratr Paul Ziegler. Jeho švagrem byl politik Gustav Schreiner. Měl syna, který pracoval jako úředník u vídeňské obchodní komory. Zemřel v březnu 1908 po dlouhé nemoci ve věku 70 let a jeho pohřeb se konal v Hartmanicích.