Šumavský rozcestník: Svatobor 845 m n. m.

Svatobor 845 m n. m.

detailní info

kategorie: příroda / vrcholy, rozhledny
lokalita: sušicko
GPS: 49°14'7.849"N, 13°29'15.11"E

popis

Vrchol nad Sušicí s vysílači, turistickou chatou a rozhlednou 26 m vysokou, postavena 1934 na místě starší rozhledny. Svatobor je místem, které bylo zřejmě osídleno již v dávné historii. Na jeho úpatí byly objeveny stopy po primitivní polozahloubené chatě ze střední doby kamenné (10.000 - 8.000 let před n.l.). Chata byla podle dostupných nálezů rekonstruována a je možno ji zhlédnout v sušickém muzeu. U paty Svatoboru bylo objeveno i pohřebiště původní slovanské osady Sušice (denár z doby Vratislava I.). Pro Slovany byl Svatobor posvátným místem - posvátným hájem, sídlem pohanských bohů. Takový posvátný háj byl tvořený prastarými duby vzrostlými ve volném prostoru, ohrazený pečlivě vystavěným plotem, do něhož vedli dva vchody. Byl místem nejen kultovním ale i soudním. Každého druhého dne v týdnu se tam scházel lid se svým vládcem a knězem k soudům. Když do této svatyně kdokoliv utekl se před něčí zlobou a byl ohrožován na životě, chráněn byl právem na azyl. Takové háje, nazývané Svatobor stály po celém slovanském světě. Jejich prostor Slované považovali za léčivý a jako oběť božstvu zde zavěšovali kousky látky nebo části oděvů na větve, popřípadě ukládali mince pod stromy. V každém takovém háji musel být pramen nebo potok, samozřejmě s léčivou mocí. Víra lidu v moc takového pramene se ukázala v pozdějších dobách jako nevykořenitelnou a církev proto na takových místech stavěla často kostely nebo kaple. Svatobor jse součástí svatoborské vrchoviny, která se nachází ve střední části Šumavského podhůří. Tato členitá vrchovina zabírá plochu 305 km2, její střední nadmořská výška je 680,9 m a střední sklon 80 27´. Složená je převážně z injikovaných rul moldanubika s vložkami žilných porfyrů a porfyritů, amfibolitů kvarcitů a krystalických vápenců. Do střední části zabíhá výběžek granodioritů Středočeského plutonu. Je to silně rozčleněná kerná vrchovina s výraznými vlivy struktury (směry hřbetů) a četnými skalními tvary zvětrávání a odnosu. Nejvyšším bodem je Kamenáč 989 m n. m. ve Velhartické vrchovině.