Šumavský rozcestník: Dolejší Těšov

Dolejší Těšov

detailní info

kategorie: města a obce / města a obce
lokalita: sušicko
GPS: 49°11'17.618"N, 13°25'35.764"E

popis

Dolejší Těšov je malá vesnice, část města Hartmanice v okrese Klatovy. První zmínka o vsi Dolejší Těšov je z roku 1428, kdy patřila k Velhartickému panství. Ve druhé polovině 16. stol. vlastnil ves Jan Rendl z Úšavy a po něm Dětleb Koc z Dobrše. Ze druhé poloviny 16. stol. zřejmě také pochází renesanční tvrz, která je spojována právě s Dětlebem Kocem z Dobrše, jehož potomci ji měli v držení až do počátku 18. stol. Předpokládá se, že koncem 17. stol. kdy došlo za Václava Bartoloměje Koce k přestavbě poplužního dvora, vznikl i zámek přestavbou původní tvrze. Po roce 1737 přešel majetek na Annu Marii, která se provdala za Jana Václava Bořka Dohalského z Dohalic. Za Dohalských z Dohalic došlo v první pol. 18. stol. k dalším úpravám, kdy byla zřízena kaple Nanebevzetí Panny Marie, vysvěcená roku 1746. Pozdější majitelé zámek již jen udržovali. Naposledy rodina Zieglerů, která vlastnila statek až do poloviny 20. stol. Původně se severovýchodně od zámku nacházel park, který je dnes prakticky zaniklý. Stejně jako Hořejší Těšov vděčí tato obec za svůj vznik těžbě zlata. V pozdějším období se obec stala střediskem velkého zemědělského statku, který se nacházel v místě zdejšího zámku. V roce 1869 je zde uváděno 153 obyvatel, v roce 1930 149. Sčítání lidu v roce 2001 uvádí už jen 74 trvale bydlících obyvatel. Charakteristickým rysem osídleni tehdejší oblasti Hartmanicka byla malá šlechtická sídla, často o jedné nebo dvou vsích, s malým zámkem a tvrzí uprostřed. Takový byl vedle Dolejšího Těšova i Palvínov, Kundratice, Hořejší Krušec, Chlum, Loučová a jiné. Tím se zdejší vývoj značné odlišoval od vsi na "Královském". Tam dosud žili Králováci se všemi výsadami, které jim mohl závidět každý poddaný. Proslulost obci za první republiky přineslo těšovské žito, vyhledávané pro svou kvalitu nejen jako žito chlebové, nýbrž i jako osivo. Zejména známé bylo Rümkerovo zmíní žito. Z horského prostředí si žito odnášelo výraznou otužilost vůči povětrnostním vlivům, možným chorobám i vysokou plodivost. Další chloubou tehdejšího těšovského statkáře dr. Rudolfa Zieglera i rodiny Ellederovy bylo simmentálské stádo hovězího dobytka, zejména pak kráva "Prinz", která v roce 1928 dosáhla rekordního republikového výkonu v dojení - 11 738 kg mléka s 407,78 kg mléčného tuku. Produkce mléka, másla, sýrů a chov jatečního dobytka charakterizovaly přednosti zdejšího zemědělství. Na konci 18. století tvořila Šumava se svým podhůřím největší oblast zajištující maso zemi. Zajímavý byl i osud zdejší české menšinové školy. Až do roku 1920, kdy byla v Dolním Těšově otevřena jedna třída zemské české národní školy, chodila většina českých děti do zdejší německé školy. Třída byla provizorně umístěna v budově německé obecné Školy. Samostatné budovy státní menšinové školy se obec dočkala až v roce 1923. Za zmínku stoji, že těšovská škola byla první českou školou postavenou po vzniku samostatného československa na území Sudet. Byla postavena podle projektu, který byl tehdejším ministerstvem veřejných prací uznán jako vzorový pro stavby menšinových Skol. Škola byla uzavřena v září 1938 a znovu otevřena ve školním roce 1945/46. Počet žáků v těšovské škole však neustále klesal, až byla v roce 1978 zrušena. V souvislosti s tímto rozhodnutím byla značným nákladem upravena silnice a most, aby do Těšova mohl pro žáky zajíždět autobus a pravidelné je odvážet do školy v Hartmanicích. V současné době je budova školy v soukromém vlastnictví a nabízí ubytování na objednávku. Další možnost ubytování nabízí turistická ubytovna v budově bývalého zámku v centru obce. Obec je dobře dostupná po asfaltové silnici z Hartmanic. Díky své poloze je Dolejší Těšov jedním z nástupních míst Farmářské stezky.