detailní info
kategorie: příroda
/
památné stromy
lokalita: sušicko
GPS: 49°15'37.912"N, 13°27'42.127"E
popis
Krásná stará lípa v bílzkosti osady Lešišov kousek od silnice je bizarních tvarů, se zprohýbaným kmenem roste ve svahu nad zářezem silnice. Tato lípa je jednou z tvarově nejpozoruhodnějších českých lip. Kdysi musela být Lešišovská lípa obrovský stromem, vždyt i dnes, když má jenom část kmene, má obvod úctyhodných 645 centimetru. Presto, že byla zraněna před desítkami let, žije dál a není tedy obdivuhodná jen svým vzrůstem, ale i svou houževnatostí. Její nesoumerná koruna ji zřejme už pred lety začala vyklánet a tak si strom vytvořil mohutné kořenové podpěry. Údiv vzbuzují mocné kořenové nábehy a erozí svahu vypreparovaný propletenec mechem porostlých korenu. Mohutný kmen staré lípy byl dutý, po délce otevrený. Podle povesti v ní mívali svou skrýš loupežníci. Strom je zmiňována ve 14. dílu pořadu Paměť stromů České televize z Ludkem Munzarem a řekl u ní: "Nedaleko Klatov najdeme hned několik památných stromů, ke kterým se vážou strašidelné či pohádkové příběhy. Začneme tady, ve vesničce Lešišov. A raději ještě za světla. Jednak proto, abychom si památný strom mohli lépe prohlédnout a jednak proto, abychom se tajemným bytostem, které jsou spojeny s tímto stromem, nepletli pod nohy. Kdysi musela být Lešišovská lípa obrovský stromem. Vždyť i dnes, když má jenom část kmene, má obvod úctyhodných 645 centimetrů. Přesto, že byla zraněna před desítkami let, žije dál a není tedy obdivuhodná jen svým vzrůstem, ale i svou houževnatostí. Její nesouměrná koruna ji zřejmě už před lety začala vyklánět a tak si strom vytvořil mohutné kořenové podpěry.Mohutný kmen staré lípy byl dutý… Tyhle dutiny stromů, tak typické pro staré lípy a duby, musely neuvěřitelným způsobem podněcovat lidskou fantazii. To jak strom vyhnije, přijde o vnitřek svého těla, muselo lidem připadat podivné, zvláštní, tajemné, možná i odporné. A co teprve představy o tom, co ukrývá dutina stromu, kam vede, co se stane s člověkem, který do stromu vejde… Některé tyto představy se nám zachovaly do dnešních dob v literatuře. Vzpomeňme na Jiráskovu lípu z Lucerny, Erbenovy balady Vrba, Holoubek či Věštkyně. A jsme u toho, proč se Lešišovské lípě říká "loupežnická". Vypravuje se totiž, že v její dutině mívali svou skrýš loupežníci… No… Původní dutina neexistuje, protože strom přišel o část svého kmen, ale když přistoupím až k němu a udeřím do něj… Je zřejmé, že jde jen o lidové pověsti, které se často točí kolem peněz a bohatství… Největším bohatstvím tohoto stromu tak zůstává nádherný pohled do krajiny, který nám strom poskytuje."
