jediné znaky na náhrobnících z křižáckých výprav v ČR - Radomyšl zajímavosti ze Šumavy
rozlohou 648 ha největší rybník na světě - rybník Rožmberk zajímavosti ze Šumavy
první verše "polámal se mraveneček" napsal Josef Kožíšek, Lužany zajímavosti ze Šumavy
nejstarší kamenný hrad v Čechách - Přimda zajímavosti ze Šumavy
nejvýše položená horská obec v Čechách 1062 m n.m. - Kvilda zajímavosti ze Šumavy
první použití vozové hradby husity - u Nekmíře zajímavosti ze Šumavy
nejmodernější a největší stroj v roce 1911 na výrobu novinového rotačního papíru na světě - Větřní zajímavosti ze Šumavy

Zadní Paště

detailní info

kategorie: kultura a památky / zaniklé osady
lokalita: srňsko
GPS: 49°7'4.72"N, 13°27'57.476"E Zobrazit na mapy.cz

popis

Vznik osady Zadní Paště (Hinter Waid patřila do původního katastrálního území Stodůlky - Stadln) se předpokládá na přelomu 16. a 17. století, kdy se na jižních stráních Křemelné v nadmořské výšce okolo 800 metrů nad mořem usadili první osadníci. Na Zadních Paštích usadil rod Sallerů již okolo roku 1500. Záznamy píší o příchodu Paula Hanese na Zadní Paště roku 1617 a Wenzela Scheinosta v roce 1630. V druhé polovině 17. století tvořily osadu dva dvorce (k nimž patřilo právo lovu i rybaření) - Scheinosthof a Sallerhof. Rod Scheinostů měl domy ve východní části osady, pod kapličkou, zatímco Sallerové měli západní část za potůčkem, jen kovárnu měli ve společném majetku. K oběma statkům patřily rozsáhlé pozemky, k Scheinosthofu na 26 ha polí, 116 ha luk, 30 ha pastvin a 60 ha lesů, k Sallerhofu patřilo celkově 130 hektarů, pravděpodobně v podobném poměru. Pastviny, louky a políčka ještě v padesátých letech klesaly po prudkých svazích až téměř k řece Křemelné, o sto výškových metrů níže. Součástí byly i malé sýpky (Špýchárky) sloužící k uchování zrní a jeho zabezpečení především před ohněm, lidově se jim prý říkalo „Troidböden“. Nárazově se tu těžilo i dřevo, které se prodávalo do sklárny v Kláštereckém Mlýně - dopravovalo se řekou plavením po Křemelné a Otavě. Hospodář Saller využíval právo plavit dříví jednou za dva roky. Nahlásil na správě Schwarzenbergského panství, že bude plavit, a pokud byla řeka volná, připravené stovky metrů krychlových dřeva putovaly do vody. Přes Čeňkovu pilu, Myší Domky až k cíli u Kláštereckého Mlýna, kde jej najatí dělníci ze sklárny vytahali. Veškeré dřevo se po vytažení opět změřilo, protože krádeže plaveného dřeva po cestě nebyly vůbec výjimkou, a na panství se nahlásilo, že řeka je splavná pro jiné. Plavení trvalo většinou dva dny. Nárazový výdělek hospodáře se obvykle náležitě oslavil ve vorařské hospodě na Myších Domcích. Na přelomu 19. a 20. století žilo na Zadních Paštích okolo 110 lidí, ale ještě před první světovou válkou počet obyvatel klesl na zhruba 60. Po vyhnání Němců z Československa v roce 1946 a vzniku vojenského výcvikového prostoru Dobrá Voda v roce 1950 byly osady v oblasti Paští demolovány, aby nemohly poskytovat úkryt tzv. diverzantům. Kapli se tento osud nevyhnul a tak mezi dvojicí statných lip zbyly jen asi metr vysoká torza obvodových zdí. Kaple na svoji obnovu čekala desítky let… Německý název Hinter Waid.

Zadní Paště na mapě

Zadní Paště na fotografiích

místa v okolí

Paště

Paště

kategorie: kultura a památky / zaniklé osady
lokalita: srňsko
GPS: 49°7'5.903"N, 13°27'58.821"E

zobrazit více
pramen Pod Křemelnou

pramen Pod Křemelnou

kategorie: kultura a památky / kašny, studny
lokalita: srňsko
GPS: 49°7'10.869"N, 13°28'0.242"E

zobrazit více

další místa v okolí