Šumavský rozcestník: pravěké, mezolitické sídliště na Modravě

pravěké, mezolitické sídliště na Modravě

Šumava.cz
rozcestník
kultura a památky
pamětihodnosti
pravěké, mezolitické sídliště na Modravě

detailní info

kategorie: kultura a památky / pamětihodnosti
lokalita: modravsko
GPS: 49°1'50.611"N, 13°26'53.239"E

popis

Archeologové objevili na Šumavě v oblasti Modravy nejvýše položené pravěké sídliště v České republice - stopy osídlení ze střední doby kamenné (mezolitu) staré 10 tisíc let. Ukázalo se tak, že i v těch nejvyšších partiích dnešního Národního parku Šumava žili lidé už 6 tisíc let před naším letopočtem. Sídliště ve výšce nad 1100 metrů je nejvýše doloženým pravěkým osídlením na našem území. Nově objevená mezolitická lokalita se nachází poblíž Javoří Pily u Roklanského potoka nedaleko Modravy. Dokazuje, že i přes značnou nadmořskou výšku lákaly vrcholové partie Šumavy svým příznivým prostředím a zdroji lidi už od starší doby kamenné (paleolitu). Tehdejší skupiny lovců a sběračů využívaly území nejspíše sezónně. Poloha na hraně suché terasy v kombinaci s umístěním nad soutokem dvou výrazných potoků je totiž přitažlivým a dobře zapamatovatelným místem pro opakované táboření. Přímo v jedné z pěti lokalit uspořádala 16. srpna 2013 Správa NP Šumava tiskovou konferenci a početná skupina zástupců médií se tak mohla s archeology nedaleko soutoku Javořího a Roklanského potoka nejen setkat, ale také je vidět na vlastní oči v akci. Nálezy, které zde archeologové našli, potvrzují sezónní využívání určitých zdrojů a vedou k úvahám o polokočovném způsobu života zdejší mezolitické tlupy. Ten ale nespočíval v putování krajinou do neznáma, ale v cíleném pohybu mezi několika známými místy. Mezi nálezy jsou zejména drobné úštěpy a čepelky - doklady o existenci štípané industrie. Lidé tu v té době pravděpodobně sbírali brusinky, borůvky a lískové oříšky. Je také možné, že do šumavského pohoří přicházeli lovit lososy. Ryby lovili na udici, zvěř hlavně lukem a šípy, případně do pastí, jak ukazují nálezy z jiných oblastí Evropy. Roklanský potok pramení v nadmořské výšce 1264 metrů. Geograficky patří oblast do Modravských plání, což je nejchladnější část Národního parku Šumava, pro kterou je charakteristické velmi krátké, chladné a vlhké léto a naopak velmi dlouhá, velmi chladná zima s velmi dlouho ležící sněhovou pokrývkou.