Šumavský rozcestník: Milada

Milada

detailní info

kategorie: kultura a památky / filmová místa
lokalita: sušicko
GPS: 49°10'50.427"N, 13°23'39.053"E

popis

Sterzmühle 10, Mochov u Hartmanic | Český životopisný / drama / historický film z roku 2017. Režie: David Mrnka, scénář: David Mrnka, Robert J. Conant, kamera: Martin Štrba, hudba: Aleš Březina, Drew Alan. Hrají: Ayelet Zurer, Robert Gant, Daniel Rchichev, Karina Rchichev, Taťjana Medvecká, Vica Kerekes, Igor Orozovič, Jaromír Dulava, Marián Mitaš, Vladimír Javorský, Dagmar Bláhová, Robert Jašków, Jitka Smutná, Hana Vagnerová, Alena Mihulová, Karel Dobrý, Petr Lněnička, Tomáš Měcháček, Leoš Juráček, Jiří Vyorálek, Dan Macek, Aňa Geislerová, Jiří Bábek, Martin Pechlát, Ladislav Hampl, Jiří Štrébl, Zuzana Hodková, Philipp Schenker, Petr Meissel, Daniel Rous, Ivana Chýlková, Brian Caspe, Radek Bruna, Anna Stropnická, Jan Holík, Jakub Šmíd, Zdeněk Pecha, Jakub Kohl, Ondřej Novák, Sára Arnsteinová, Zelda Smyth, Dan Brown, Nataša Burger, Lenka Andelová, Jan Nemejovský, David Bowles, Ted Otis, Ondřej Malý, Ivan Sochor, Václav Havel (a.z.), Halka Třešňáková, Jan Přeučil, Míra Nosek, Markéta Hrubešová, Daniela Drtinová, Karel Freund. | Snímek není založen na popisu tehdejší politické situace v Československu, ale na základě skutečných událostí a bez zbytečného patosu vypráví osobní příběh hlavní protagonistky. Zaznamenává Miladiny (Milada je inspirován osudem a životem JUDr. Milady Horákové) ambice i pochybnosti, rozpolcenost mezi povinnostmi k vlasti a rodině, odhodlání žít v souladu se svým přesvědčením. Na začátku 2. světové války dojde k uvěznění Milady Horákové v Terezíně a následné obhajobě jejích humanitárních aktivit před soudem v Německu. Horáková je zde vyobrazena jako právnička, která se umí sama obhajovat, nebojí se jít do konfrontace. A často to odnáší i její rodina - manžel Bohuslav, dcera Jana. Drama pod povrchem kypí především mezi Miladou a její sestrou Věrou, která se o dceru Janu stará v době, kdy je matka v nacistickém vězení. A pochopitelně sestře vyčítá její nekompromisní přístup, během něhož zapomíná na rodinu. Roku 1950 byla Horáková po vykonstruovaném procesu popravena udušením (27. června 1950) i přesto, že tehdejší prezident Československé republiky dostal mnoho žádostí o udělení milosti. O její milost žádali např. Albert Einstein, Winston Churchill nebo Eleanor Rooseveltová. Celý film je navíc orámovaný porevolučním návratem její dcery Jany do Československa a slavnostním předáním dopisů, které jí matka v padesátém roce napsala. Oběť jednoho z největších vykonstruovaných politických procesů v komunistickém Československu v 50.letech. Ústředními tématy filmu jsou svoboda, boj za demokracii, pravda, láska, naděje, moc a oběť, které jsou velmi aktuální i dnes. Cílem filmu je přiblížit osobnost Milady Horákové, její život a osud, nejširšímu publiku v České republice a v zahraničí.