Šumavský rozcestník: zámek Karlov

zámek Karlov

detailní info

kategorie: kultura a památky / zámky
lokalita: sušicko
GPS: 49°9'47.601"N, 13°25'36.741"E

popis

Karlov leží v nadmořské výšce 753 m a v královských dobách spadal pod Králováckou rychtu na Kochánově. Začátkem 19. století byla na místě staré usedlosti postavena nová, nazývaná po majiteli Karlohof (Karlův dvůr). Usedlost koupil tehdejší rakouský ministr železnic Henschl se záměrem postavit zde malý zámek. První přístavbou k usedlosti byla roku 1810 konírna a byty pro šafáře a kočího. Vlastní stavba zámku započala až kolem roku 1842, který byl několikrát upravovaný a konečnou podobu získal až v roce 1868. Kaple se zajímavou cibulovitou bání a kašna v parku byla postavena roku 1898. A poslední přístavbou byl domek zahradníka, skleník a hájenka roku 1905. K rodinnému majetku Henschlů patřil též zámeček v Košicích, statek Jiřičná a horská usedlost Rovina. Zámeček byl z pochopitelných důvodů využíván hlavně v letě. Za první republiky Dr. Georg Henschl majetek silně zadlužil a částečně i z finančních důvodů se oženil s dcerou vídeňského obchodníka s kávou - Meinla. V časech vzrůstajícího napětí v pohraničí roku 1938 byl zámeček střediskem nacisticky smýšlejících Němců, usilujících o odtržení pohraničí a rozbití Československé republiky. V této době byla Československá armáda blízko hranic - v oblasti Hartmanic, Dolního Krušce a Annína připravena v pohraničních opevněních (řopících) odrazit německý útok. Po podepsání mnichovského diktátu ale došlo k evakuaci obyvatel z oblasti Sudet. U Henschla mohla bez omezení propuknout fanatické nadšení k nacismu a když 8. října 1938 vstupovala hitlerovská německá armáda do Hartmanic, byl první, kdo ji uvítal. Na konci druhé světové války bylo úpatí Hamižné hory, Vysokého hřbetu a i okolí Karlova obsazeno jednotkami německé armády, které zde chtěla vybudovat strategicky významnou šumavskou pevnost. Elitní Německé jednotky prchaly s archívy a cennostmi z kundratického a kalovského zámku přes hraniční hřebeny do Bavorska. Ve dnech 3. a 4. května 1945 za podpory letectva prorazily první první jednotky 12. armádního sboru spojenecké armády USA ze Železné Rudy přes Slučí Tah, Zhůří a Mochov na Hartmanice. Další jednotky postupovaly ve směru Skelná Huť (nyní Skelná), Dobrá Voda a dosáhly 4. května 1945 Karlova. Po likvidaci posledního vojenského odporu na Hamižné hoře postupovaly tyto jednotky z Karlova směrem na Hartmanice. Henschl, místními zvaný sušický Frank, byl těmito vojsky zatčen a rozsudkem lidového soudu v Klatovech v roce 1946 popraven. Jeho žena poté emigrovala do Rakouska. V poválečných letech objekt karlovského zámku často střídal majitele. Sídlila v něm Učňovská škola v Sušici, Horské pastvinářské družstvo Hartmanice, Státní statek Hartmanice. Od 1.1.1952 po zřízení Vojenského prostoru (újezdu) Dobrá voda zámeček uvízl v této oblasti a byl postoupen Ministerstvu národní obrany, které jej předalo národnímu podniku Vojenské lesy a statky v Hartmanicích k hospodářskému využívání. Roku 1964 byla původní usedlost v místě dnešního dětského hřiště rozbořena. Téhož roku byl objekt převzat jako vojenské rekreační zařízení svazku SNP v Sušici., svépomocí příslušníků svazku upraven a přizpůsoben k rekreaci. V roce 1975 byla budova hájnice zrušena a přestavěna na rekreační objekt Vojenských lesů a statků v Sušici. Objekt zámku byl přebudován na rekreačního zařízení dostavbou bazénu, lyžařského vleku, hřiště, sklípku, rekreační budovy, parkoviště a zámeckého parku. V zámku se dochovala kachlová kamna v jídelně, mistrovské dílo sušického kamnáře Rokytského.