Šumavský rozcestník: hájovna Pustina

hájovna Pustina

detailní info

kategorie: kultura a památky / architektura
lokalita: sušicko
GPS: 49°8'57.12"N, 13°25'56.939"E

popis

Šumavská knížecí hájovna za Rovinou a nad Dobrou Dodou s názvem Pustina (Einöde) je šumavská obec, zaniklá po roce 1945, ale dodnes z ní zbývá zajímavý objekt – tuto bývalou hájovnu. Kdysi Pustina byla osada se sklárnou, dvorec - knížecí hájovna připomínající zámeček - patřil kundratickému panství. V roce 1860 tu stálo ještě devět domů a žilo 51 obyvatel. Obytná budova Pustiny byla postavena v 19. století v klasicistním stylu. Podle pověsti v místě za dávných časů působil poustevník Vintíř, hledaje „místo pusté“. Nedaleko Pustiny leží bývalá obec Stodůlky. První písemná zmínka o obci je z roku 1614, do roku 1850 byly Stodůlky sídlem největší královácké rychty. Zůstává pouze ruina hájovny - se čtyřmi sloupy v průčelí a z návětrných stran krytá šindelem byla obydlená ještě v 90. letech minulého století. Objekt dostal do užívání po válce a znovu osídlováním tohoto území českým obyvatelstvem MUDr. Kostrouch, osoba známá v širokém okolí jako doktor na koni. Zdeněk Kostrouch vyprávěl o tom, jak Pustinu po válce získal: „Měl jsem starou pikolu, objížděl s ní pacienty a vozil s sebou dvě rezervy, kdybychom popíchali. Jednou mně řekli: „Heleďte, pane doktore, támhle máte koně, pošeptejte mu do ucha, že chcete do Záluží a on vás tam doveze. Toho koně mi pak prodali za 520 korun a já zjistil, že koně jsou na Šumavě něco, co jezdí bez problémů.“ O svém prvním setkání s Pustinou lékař řekl: „V padesátých letech jsem jel z Hartmanic do Kašperských Hor a ve zpětném zrcátku uviděl sloup kouře. Jednou blesklo a byl konec. Pustina pak zarůstala kopřivami. A na jaře 1964 ji chtěli zbourat, protože ležela ve vojenském újezdu Dobrá Voda. Díky svým kontaktům jsem dokázal rozhodnutí o demolici zastavit a sám jsem se tam nastěhoval.“ Kostrouch zřídil na Pustině hospodářství, zařídil knihovnu, jeden z pokojů vybavil starožitným nábytkem. Protože doprava do ordinace v Hartmanicích byla hlavně v zimě velmi problematická, vlastnil doktor Kostrouch koně, které používal i k dopravě za pacienty. Koně používali i jeho synové. Osudným se slavnému lékaři stal jeho odchod do důchodu a druhý sňatek… Po jeho smrti bylo všechno odvezeno nebo zplesnivělo. Během několika let usedlost totálně zchátrala. Kostrouch původně chtěl odejít jako lékař do Afriky, nakonec zůstal na Šumavě. Dům dnes po restituci vlastní čechoameričanka pí. Elišce Haškové Coolidge. Narodila se v Praze ve významné české bankovní rodině. Její dědeček, František Hašek, byl prezidentem burzy a zároveň také jedním z hlavních akcionářů tiskového podniku Melantrich. V roce 1942 ho popravili nacisté. Eliška dostala jméno po své šumavské babičce, u které v Kundraticích u Hartmanic trávila každé léto. Na Šumavě také začala chodit do školy a první třídu navštěvovala ve Štěpanicích. V roce 1948 odcestoval její otec, Josef Hašek, pracovně do New Yorku a o rok později se osmileté Elišce s jejím tříletým bratrem a maminkou podařilo ze země utéct. Paní Hašková, bohužel, zatím do oprav zpustlé Pustiny neinvestovala…