popis objektu:
Mořic Schwarzkopf zil v letech 1879–1937 a byl majitelem firmy Schwarzkopf a. s. Sušice - továrna na obuv, usně a řemeny, byla věhlasným podnikem. Většina výroby byla na export, firma dodávala své zboží i armádě. Na počátku 50. let minulého století byla ale výroba komunistickým režimem zlikvidována. Mořic Schwarzkopf se ve druhé polovině 20. let minulého století rozhodl starý dům v centru města přestavět na luxusní obytný dům. Jeho přítel a starosta Sušice J. Seitz přivedl architekta Jindřicha Freiwalda, který odvážnou přestavbu navrhl původní dům byl zcela zbořen a nahrazen novostavbou. Architekt Freiwald navrhl nárožní řadový dům, který ukončuje souvislou zástavbu patrových obytných domů. Objekt o dvou nadzemních podlažích má nepravidelný půdorys přibližně tvaru L, zastřešení sedlového tvaru, na nároží dominantní věž se zastřešením kuželového tvaru. K dvoutraktovému křídlu při ulici T. G. Masaryka pod ostrým úhlem přiléhá křídlo při ulici Ostrovní, krátkými kolmými křídly je vymezen dvůr, propojený průjezdem v přízemí se zahradou na nábřeží Otavy. Na ose průčelí do ulice T. G. Masaryka je hlavní vchod s vestibulem s vyrovnávacími schody, jenž vede do prostoru dvoupodlažní haly s půlkruhovým schodištěm orientovaným do dvorního průčelí. Směrem do Ostrovní ulice jsou obytné prostory, v severním dvorním křídlu další tříramenné schodiště. V patře byl původně rozsáhlý byt s reprezentačními místnostmi orientovanými do ulice T. G. Masaryka, při Ostrovní ulici pracovna majitele, pokoj a ložnice dětí, ložnice rodičů a na konci křídla směrem k řece "čajový" pokoj paní Schwarzkopfové s půlkruhovým rizalitem, na který navazuje terasa a schodiště do zahrady. Reprezentativní interiéry mají bohatě řešenou výzdobu – vstupní vestibul mramorové obklady, schodiště obklady a zábradlí z ušlechtilého dřeva, pánský pokoj vestavěné skříně a dřevěný obklad stěn, japonský salonek plastickou výzdobu a posuvné dveře s intarziemi atd. Zahrada je tvořena dlážděnou plochou a vázami oddělenou částí s kašnou, obehnána je zdí s půlkruhovými průhledy k řece Otavě. Po válce se do domu nastěhována pohraniční policie, sekretariát KSČ a později mateřská škola. Původní majitelé sestěhování do okrajových místností a nakonec vystěhováni úplně. Po vystěhování mateřské školy ve druhé polovině osmdesátých let minulého století došlo vlivem naprosté neúdržby k velmi závažnému poškození budovy. Po roce 1989 se dům vrátil původním vlastníkům, kteří provedli nezbytné opravy. Dům slouží opět jako obytný, v části je umístěna výroba rodinné firmy. Objekt se nachází na území Městské památkové zóny Sušice.
