Zámek z roku 1751 postavený sklářem Gattemayerem, přestavěn hrabětem Kinským, byl v roce 1800 zakoupen knížetem Schwarzenbergem, který zde zřídil vlastní lesní správu a vystavěl v Prášilech kostel, který byl za totality zbourán. V roce 1921 přešel zámek do vlastnictví Československého státu a od roku 1945 byl zámek součástí Vojenského újezdu Dobrá Voda, a byl totálně zdevastován. Současná majitelka zakoupila zámek v roce 1994 a po dlouhé a náročné rekonstrukci v zámku vybudovala nádherné stylové ubytování. Zámek zatím nemá opravenou fasádu.
bar bezbariérový pokoj bezbariérový přístup
domácím zvířatům vstup povolen garáž gril internet, wifi konferenční centrum krb nekuřácký objekt ohniště parkoviště otevřené parkoviště uzavřené společenská místnost úschovna cenných předmětů zahrada s posezenímSpolečná stylová kuchyň s černou kuchyní, k dispozici zahrada s venkovním posezením, úschovna kol a lyží, parkoviště.
vybavení pokojů: balkón CD přehrávač DVD přehrávač internet, wifi koupelna s vanou koupelna se sprchou lednice minibar pračka satelit televize trezor WC na pokoji apartmány 2L apartmány 3L apartmány 4L apartmány 5L apartmány 6L 1L 2L 3L 4L 5L 6L přistýlka stravování restaurace jídelna snídaně obědy večere restaurace v objektu, možnost ubytování bez stravy vlastní vaření společné vlastní vaření na pokoji lednice mikrovlnná trouba myčka nádobí nádobí sporák toustovač trouba konvice bazén venkovní bazén vnitřní fitcentrum ping-pong sauna solárium squash šipky tělocvična tenisový kurt úschovna kol úschovna zimní výbavy vysoušeče obuvi wellness whirpool brouzdaliště dětská postýlka dětská židle dětské hřiště dětský bazén dětský koutek hlídání dětí houpačka pískoviště prolézačky skluzavka dětský vlek trampolína salónek zasedací místnost kongresový sál bussiness centrum dataprojektor flipchart konferenční set pódium šatna v sezóně pouze týdenní pobyty ubytování celoročně / provoz v zimní sezoně kauce Vánoce SilvestrRestaurace, salónek (nekuřácká jídelna), letní terasa, parkoviště, úschovna kol - lyžárna, dětské hřiště, ohniště.
bar bezbariérový pokoj bezbariérový přístup domácím zvířatům vstup povolen garáž gril internet, wifi konferenční centrum krb nekuřácký objekt ohniště parkoviště otevřené parkoviště uzavřené společenská místnost úschovna cenných předmětů zahrada s posezenímHezké 2L a 3L se sprchou a WC a možností přistýlky. Možnost vypůjčení TV-Sat
vybavení pokojů: balkón CD přehrávač DVD přehrávač internet, wifi koupelna s vanou koupelna se sprchou lednice minibar pračka satelit televize trezor WC na pokoji apartmány 2L apartmány 3L apartmány 4L apartmány 5L apartmány 6L 1L 2L 3L 4L 5L 6L přistýlka stravování restaurace jídelna snídaně obědy večere restaurace v objektu, možnost ubytování bez stravy vlastní vaření společné vlastní vaření na pokoji lednice mikrovlnná trouba myčka nádobí nádobí sporák toustovač trouba konvice bazén venkovní bazén vnitřní fitcentrum ping-pong sauna solárium squash šipky tělocvična tenisový kurt úschovna kol úschovna zimní výbavy vysoušeče obuvi wellness whirpool brouzdaliště dětská postýlka dětská židle dětské hřiště dětský bazén dětský koutek hlídání dětí houpačka pískoviště prolézačky skluzavka dětský vlek trampolína salónek zasedací místnost kongresový sál bussiness centrum dataprojektor flipchart konferenční set pódium šatna v sezóně pouze týdenní pobyty ubytování celoročně / provoz v zimní sezoně kauce Vánoce Silvestr
Tip jak strávit romantický víkend? Pravá volba je Šumava. Šumavské pohoří s jedinečnou přírodou je jedním ze čtyř národních parků na území České republiky. Národní park Šumava spolu s Bavorským národním parkem (Nationalpark Bayerischer Wald) tvoří rozsáhlé území zachovalé přírody. Objevovat můžete krásná ledovcová jezera, dravé říčky, lesy či samotné hory. Nejvyšší vrchol Šumavy se nachází na německé straně v bavorském lese a je jím Velký Javor (1456 m n. m.). Nejvyšší vrchol na české straně Šumavy je Plechý (1378 m n. m.). Kromě přírody naleznete na Šumavě také historické památky – tvrze, hrady, zámky, zříceniny, muzea, technické památky. Mimořádnou technickou památkou je Vchynicko-Tetovský či Schwarzenberský plavební kanál. Schwarzenberský vede těsně při státní hranici ČR s Německem a s Rakouskem na území okresu Prachatice. Spojuje povodí řek Vltavy a Dunaje a překračuje tak hlavní evropské rozvodí. Po dostavění sloužil kanál k zásobování Vídně palivovým a stavebním dřevem. Romantický víkend, ale není jenom o krásách přírody. K dovršení správné atmosféry je také třeba vybrat správné ubytování. Horskou chatu s výhledem na hory, chatu u vody, rodinný penzion, malý hotýlek, romantický apartmán nebo kemp. Hosté, kteří si s sebou přivezou kola, se o ně přes noc nemusí bát, k dispozici je pro ně obvyklá kolárna. Můžete tak podnikat spoustu výletů na kole, kombinovat s pěší turistikou, s cyklobusem, s dopravou i s kolem vlakem. V zimě trasy můžete procházet na běžkách (Bílá stopa na Šumavě) nebo jste-li příznivcem sjezdového lyžování zvolit některé ze zimních středisek se skiareálem (Zadov-Churáňov, Lipno Kramolín, Špičák, Železná Ruda, bavorský Velký Javor nebo Mitterdorf - Philippsreut, rakouský Sternstein či Hochficht), nebo nějaké menší ski areály pro pohodové lyžování jako Hartmanice, Hojsova Stráž, Horní Vltavice, Kvilda, Kubova Huť, Nezdice na Šumavě, Nové Hutě, Javorník, Javorná, Přimda. Běžnou součástí objektů jsou zmíněné úschovny kol a lyží, společenské místnosti, u apartmánů kuchyňky s vybavením a sociálním zařízením, u větších penzionů a hotelů restaurací, barem. Obvyklé je připojení k netu pokrytím WiFi signálem. Velikost pokojů můžete vybírat podle počtu osob například na: http://www.sumava.cz/ubytovani/. Šumava to je Vaše ideální dovolená pro rekreaci, relaxaci, sport, pobyt s dětmi a to za příznivé ceny.
Ukázka z knihy Mlhy na Blatech Karla Klostermanna:
„Nic vám nenesu, babičko — vidět vás přicházím. Byla jsem ve Zlivi mámě pro košík, chtěla jsem zajiti k vám a na Blatech... na Blatech... v té mhle... babičko... jsem zabloudila..."
Babička pohlédla bystře vnučce do obličeje, ruce spráskla.
„Ty můj Umučený! Zabloudila? — Pánbůh tě chránil, děvečko! To je vošklivá věc, zabloudit na Blátě! Eště že to bylo ve dne! Chraň nás Pánbůh, aby to bylo v noci, to by bylo nechčestí!..."
„Copak teď už!" prohodila selka, „teď už není jako jindy. Dřív by to bylo bývalo horší..."
„Jen toho nech! Teď jako dřívejc. Nedej Pánbůh v noci! — To už mnohýho vobloudilo. Já vím, dyjž sme chodili eště na Vondrov na robotu! To bylo vošklivé! Šak sem taky jednou zabloudila — eště že sme byly dvě, Anka Šílenejch a já. Bylo to už na podzim, dobejvaly sme brambory. Nu, mladý sme byly obě a vopozdily sme se pro ňáký koukání, a vostatní nám vodešli. Tak my potom za nima, a jak jsme přišly za Vomáčku, bylo to. Tma jako v pytli a ne se vyznat a trefit cestu ne a ne! A všude jámy a vody a ten potok k tomu! Umučenej spasiteli! To sme se namodlily, aby Pánbůh nás zachránil před tím nečistým a jeho nástrahama! A světýlka všude poskakovaly a tancovaly a hasly a zas se rozsvítily!... Celou noc sme takhle bloudily až do božího rána, a doma co bylo strachu vo nás!... Bez boží pomoci bysme se jistě byly něhde utopjily..."
A široké povídání, jak se babička a Šílených Anka zase shledaly se Zbudovem a se svými.
„Ať si povídají co chcou," končila babička, „na Blátě je něco, čemu žádnej nerozumí, ani ten učenej ne, a tmu to přivede na tebe a mhly, a je konec. — Novej košík máš ? Ukaž! Ve Zlivji, povjídáš, 's ho koupila? Vod koho?"
„Od Pavlíčka..."
„A to je ten, co ty kradené ryby prodává?"
Apolena přisvědčila.
Babička vzala koš a prohlížela si ho.
„To je divný! Je ho cítit rybinou. A co to v něm máš za mokrej hadr? Tos neměla dávat do toho košíku, to mu neposloužíš ..
Tváře dívčiny se polily náhlým ruměncem, zablábolila cosi, že při přecházení potoka koš jí spadl do vody.
„A ten pytel ? Dyť von je to pytel, podívejme se!" vyzvídala babička.
„Ten pytel jsem našla na Blatech," lhalo děvče odvracejíc oči.
Bába byla tou měrou zaujata prohlížením pytle, že ani neznamenala rozpaků své vnučky.
„Je to celej prohnilej už... Cos ty za nemoudrou holku, že takovej neřád dáváš do novýho košíku!" pokárala vnučku.
„Nu, já myslila... když tam ležel, že... že... Je to pravda, babičko, neměla jsem ho brát. Nechte ho tady... zahoďte ho třeba, když myslíte, že nestojí za nic."
„Nu, zahazovat ho zrovna nebudem. To asi ho tam nechal někdo, kdo přinášel ovcím soli. — Ale mý zlatý děvče, ty užs vodešla ráno z domova a nevrátila ses, budou v starostech o tobě..."
„Babičko moje zlatá, prosím vás pěkně, nechte mě tu dnes už. Tak jsem unavená, že sotva na nohou stojím, z toho bloudění..."
„Ale ráda bych tě tu nechala, dítě, ale jen co doma řeknou, dyž ani na noc nepřijdeš ?"
„Proboha vás prosím, babičko, nevyhánějte mě! Bojím se Blaty... zas bych zabloudila..."
„Ale dítě, dyť už ta mhla se rozprášila a stokráťs tou cestou šla. Odpočineš si trošku a potom se vydáš..."
„Potom se schýlí večer, a já se bojím, tuze bojím, babičko! Sama jste řekla, že v noci je strašno na Blatech, že to člověka obloudí, a teď mě vyháníte..."
„Já tě nevyháním, dítě. To to, vyhánět tě, ale jen o tvou mámu mi je; ta strachy seschne, nepřijdeš-li..."
„Pošlete tam někoho se vzkazem, babičko, když myslíte..."
„Pravdu má ta holka, bábo!" ozvala se selka, „člověk vám nerozumí, že se tak vzpíráte ji tu ponechat! Napřed jí sama povídáte o tom strašení na Blátě, že člověk hrůzou trne, a potom ji vyháníte. Ať doběhne do Plástovic Vašek Kasalky podruhyně a vyřídí jim tam, že holka je tady, a bude po starosti. Kluk nemá co dělat, jen tak okouní, za půl druhé hodiny může být zpátky."
Obličej bábin jako by se rozplýval radostí nad tímto návrhem nevěstiným.
„Vjidíš, vjidíš, ty mý zlatý dítě! Už bába hlavy nemá, na nic nevzpomene."
Kluka zavolali, vzkaz poslali, že Apolena zabloudila v mlze a že se vrátí až nazejtří ráno, aby se tedy o ní nestrachovali.
Netrvalo ani půl druhé hodiny a kluk se vrátil a vyřizoval, že ovšem byl velký strach a shon po Apoleně, že do Zlivi poslali, kdekoho vypravili, aby ji hledal, také jejího bratra Václava. Strach byl tím větší, že také sedlák odešel před polednem a do té chvíle se nevrátil, ač cosi mluvil, že brzo bude zase doma. Poslové vyslaní za Apolenou vrátili se vesměs se zvěstí, že ničeho o ní nezvěděli kromě toho, že odešla ze Zlivi až v poledne; jediný Václav dotud domů nepřišel, ale o toho selka se nebojí, jen když nyní ví, že Apoleně se nic zlého nepřihodilo.
„A což sedlák? Eště se nevrátil? Nevjí se, kde je?" tázala se bába.
Nu, o toho že strachu není, vyřizoval kluk; selce šlo jen o to, co řekne, až zví, že Apolena se tak omeškala a že nebylo lze se s ním poradit v příčině pátraní po ní, také prý, právě když hoch odcházel od Potužáků, přišel někdo a řekl, že viděl už před polednem sedláka, an z hráze Volešku zahýbal k Pašicům.
Tato zvěst upokojila bábu, u které v příčině zetě počaly již obcházeti všelijaké strašlivé myšlenky.
Když večer se schýlil a hospodář se vrátil z nějaké obchůzky, udělalo se venku zase chmurno. Nebe se opět zatáhlo šedými mraky a nové mlhy svalily se na Blata, mlhy mnohem hustší těch, jež až přes poledne po nich kroužily. Bába, vyšedši na zápraží, neviděla z vysokých topolů podle mlýnské stoky než zamžené jich obrysy. Poznamenala se křížem, do světnice se vrátila.
„Co jen to je s těmi mlhami v tenhle čas," pravila; „jindy se takle valívalo jen na podzim a nynko to máme napořád přede žněmi. Řekla bych, že to nezvěstuje nic dobrýho. Bud Pánbůh pochválen, že ta holka tu zvostala; dyby byla vodešla na podvíčer, strachy bych umřela vo ni." —
Jindy v létě, jakmile bylo po práci a poklizení, všecko chodívalo spat, málokdy setrvali spolu nějakou tu hodinku na povídání, ale onoho večera se dostali nějak do vypravování jako v zimě při draní peří. Mlhy k tomu daly podnět. Babička mluvila nejvíce, ale byla tu ještě stará podruhyně a kterás sousedka přišla a ty taky se dostávaly k slovu. Staří povídali, mladí poslouchali s utajeným dechem.
