Socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1731 stojí v Hartmanicích na horním náměstí pod 400 let starou lípou v těsné blízkosti kamenné kašny z poloviny 19. století.
Starý rozlehlý a mohutný dům v němž cítíte bezpečí byl původně poštou na náměstí s průjezdem pro poštovní povozy, vykládku spojovacím okénkem, poštovní halou s přepážkami a bytem pro poštovní úředníky. Později se stal rekreačním objektem a s pohledem na centrum městečka. V patře jsou jednotlivé apartmány, v přízemí společenská hala, chodba a v průjezdu sportoviště. K domu přiléhá uzavřená zahrada s altánem.
bar bezbariérový pokoj bezbariérový přístup
domácím zvířatům vstup povolen garáž gril internet, wifi konferenční centrum krb nekuřácký objekt ohniště parkoviště otevřené parkoviště uzavřené společenská místnost úschovna cenných předmětů zahrada s posezenímČtyři různě velké apartmánové byty. Všechny byty mají vlastní sociální zařízení a vlastní kuchyňku.
vybavení pokojů: balkón CD přehrávač DVD přehrávač internet, wifi koupelna s vanou koupelna se sprchou lednice minibar pračka satelit televize trezor WC na pokoji apartmány 2L apartmány 3L apartmány 4L apartmány 5L apartmány 6L 1L 2L 3L 4L 5L 6L přistýlka stravování restaurace jídelna snídaně obědy večere restaurace v objektu, možnost ubytování bez stravy vlastní vaření společné vlastní vaření na pokoji lednice mikrovlnná trouba myčka nádobí nádobí sporák toustovač trouba konviceTuristika, cykloturistika, lyžování, běžky, snowboard, houbaření.
možnosti v objektu: bazén venkovní bazén vnitřní fitcentrum ping-pong sauna solárium squash šipky tělocvična tenisový kurt úschovna kol úschovna zimní výbavy vysoušeče obuvi wellness whirpoolPro děti nabízíme uzavřenou zahradu s houpčkama a prolézačkou.
vybavenost pro děti v objektu: brouzdaliště dětská postýlka dětská židle dětské hřiště dětský bazén dětský koutek hlídání dětí houpačka pískoviště prolézačky skluzavka dětský vlek trampolína salónek zasedací místnost kongresový sál bussiness centrum dataprojektor flipchart konferenční set pódium šatna v sezóně pouze týdenní pobyty ubytování celoročně / provoz v zimní sezoně kauce Vánoce SilvestrŠumavská roubená chalupa u lesa, nedaleko kempu Annín na řece Otavě.
bar bezbariérový pokoj bezbariérový přístup domácím zvířatům vstup povolen garáž gril internet, wifi konferenční centrum krb nekuřácký objekt ohniště parkoviště otevřené parkoviště uzavřené společenská místnost úschovna cenných předmětů zahrada s posezenímParkování u objektu, hala s krbem, kuchyně s tekoucí vodou, tenisový kurt 1 hod. denně zdarma.
vybavení pokojů: balkón CD přehrávač DVD přehrávač internet, wifi koupelna s vanou koupelna se sprchou lednice minibar pračka satelit televize trezor WC na pokoji apartmány 2L apartmány 3L apartmány 4L apartmány 5L apartmány 6L 1L 2L 3L 4L 5L 6L přistýlka stravování restaurace jídelna snídaně obědy večere restaurace v objektu, možnost ubytování bez stravy vlastní vaření společné vlastní vaření na pokoji lednice mikrovlnná trouba myčka nádobí nádobí sporák toustovač trouba konvice bazén venkovní bazén vnitřní fitcentrum ping-pong sauna solárium squash šipky tělocvična tenisový kurt úschovna kol úschovna zimní výbavy vysoušeče obuvi wellness whirpool brouzdaliště dětská postýlka dětská židle dětské hřiště dětský bazén dětský koutek hlídání dětí houpačka pískoviště prolézačky skluzavka dětský vlek trampolína salónek zasedací místnost kongresový sál bussiness centrum dataprojektor flipchart konferenční set pódium šatna v sezóně pouze týdenní pobyty ubytování celoročně / provoz v zimní sezoně kauce Vánoce Silvestr
Stejně jako pro turisty, tak i pro cyklisty je Šumava velmi přitažlivá a nabízí nespočet výletů a cyklotras pro silniční, horská i trekkingová kola. Během výstavby železné opony pro dokonalou "ochranu" státní hranice v době totality byly po celé délce hranice vybudovány cesty tak, aby byla celá hranice dostupná i vojenskými auty. Tyto úzké, ale celkem kvalitní cesty a cestičky byly po revoluci doplňovány řadou dalších cyklotras a dnes vytvářejí velmi hustou síť a umožňují navštívit mnohá krásná šumavská místa, přírodní památky a výhledy v srdci národního parku Šumava (NP Šumava) i na kole. Celý systém cyklotras na Šumavě je velmi dobře zmapován, popsán a vyznačen v terénu. Na Šumavě naleznete cyklotrasy různých obtížností pro všechny věkové kategorie, včetně výletů, které jsou vhodné i pro malé děti bez běžného automobilového provozu. Pro méně zdatné cyklisty je zajímavá především oblast tzv. šumavských plání s minimálním převýšením jednotlivých tras nebo možnost využití dopravy cyklobusem. Výhoda sítě cyklobusů, kdy na připojeném vozíku za ním vezete i svoje kolo je, že se můžete nechat vyvézt do vyššího místa a pohodlně sjet zpět do nižšího, a nebo tak, že se nemusíte vracet zpět stejnou cestou a objevujete tak stále nová a nová místa. Získáte tak mnohem větší akční rádius pro svoje výlety. Fialová linka jezdí trasu Nová Pec, Jelení Vrchy, modrá linka trasu Horská Kvilda – Kvilda – Bučina, žlutá linka trasu Sušice - Kašperské Hory – Srní – Modrava – Kvilda, zelená a červená linka Plzeň – Klatovy - Železná Ruda – Srní – Kvilda – Stachy – Zadov – Churáňov. Pokud nemáte své vlastní kolo, nebo se Vám nechce jej dopravovat s sebou, můžete využít řadu půjčoven horských kol. Když se řekne Král Šumavu tak se dnes mladým lidem spíše než legendární pašerák, kniha, film vybaví cyklistický závod Author Král Šumavy MTB, ROAD, orientační závod dvojic JAVOR 1456 - Cesta na jihozápad, Klatovský triatlon a řada dalších závodů… K pobytu můžete využít řady ubytování od levného po luxusní. Šumava to není ale jeno kolo, ale i sjezdové lyžování (skiareály Lipno, Železná Ruda, Zadov) běžecké lyžování, o jejichž upravenosti informuje net Bílá stopa. Síť web kamer vás přes net informuje o počasí, sněhu, sněhových podmínkách pro lyžování. Aktuální informace mimo náš nejstarší šumavský net přináší Rock Radio Šumava, Kiss jižní Čechy. Přejeme mnoho pěkných zážitků!
Ukázka z knihy Mlhy na Blatech Karla Klostermanna:
O všem a o všech se mluví, nic se netají, nic nezakrývá, nic neomlouvá; také každý ví, co se o něm a o jeho rodině a domácnosti povídá a jak se pohlíží na jeho veřejnou činnost, zastává-li v obci nějaký úřad neb nějakou funkci; kdo který posudek pronáší, nijak se neostýchá, aniž se zpravidla bojí, že by, co řekl, se mohlo donésti uším onoho, komu snad výtka učiněna. Jen v jednom směru všickni bez výjimky jsou opatrní: sotvakdy uslyšíš slova, z něhož by mohly povstaň opletačky s úřady zeměpanskými, najmě svědectví před soudem. Mluví se vpravdě také o takových věcech, ale velmi obezřele a vždy s výhradou: „Já nic — já to nepovídám, já jen slyšel" — a pramen se zamlčí. Blaťáci se vůbec málo soudí, v čemž se valně liší od Podlesáků a ještě více od pohraničních Němců šumavských; udělá-li jim kdo škodu, spáchá-li nějaký polní pych, ruší-li je v držbě atd., sami mezi sebou si věc spraví a raději újmu trpí, než by u soudu se svého práva domáhali. Z Blatgka žádný advokát nezbohatl. V prvé řadě blatští sedláci jsou lidé vzorně poctiví a o cizí majetek nestojí, svého si hledíce.
Choulostivá, veřejnému přetřesu se vymykající věc je kupříkladu uvádění fakta, že kdo měl k obědu nebo k večeři zajíce, koroptev nebo rybu, rozumí se tam, kde sedláci svou honitbu knížeti pronajali — a v době našeho vypravování nebylo obce, která by si byla svou honitbu podržela. Že by ostatně který sedlák nebo chalupník na vlastních Blatech byl dal podnět k možnosti takových řečí, bylo věcí neslýchanou: pouze domkáři a podruzi, vůbec lidé žijící z ruky do úst, dopřávali si tu a tam takových labužnických hodů, ale bože chraň každého o tom se šířit! — Celá ves se i beztak bojí, že knížecí nějak o tom zvědí a že učiní udání u soudu na Hluboké. Pak přijdou četníci, nastanou domácí prohlídky; kdekdo, starosta první, bude obeslán za svědka; tahanice nadejdou, dochůzky k okresnímu soudu na Hlubokou, ba i ke krajskému do Budějovic, přísahy se budou skládat před vyšetřujícím soudcem a při líčení; šťourání a přeptávání se po všech možných věcech nebudou míti konce, a strach, aby se člověk nepodřekl a sám do nějaké bryndy se nedostal, což nikdy není vyloučeno, neboť člověk nosí jednak v srdci touhu pomoci svému bližnímu, jinak také nechce, aby na obec se uvalila hanba nebo aby tyto dochůzky k soudu a tahanice trvaly do nedohledna. Dokáže-li se, že obviněný pytlačil v poli, v lese nebo v rybníce, odsoudí ho a hanba padne na celou ves; nedokáže-li se mu ničeho a osvobodí-li ho soud, podezření přece zůstane a z něho plynoucí nedůvěra knížecích lesníků, hajných, správců, baštýřů, veškerého tohoto mocného, všude zasahujícího svazu, s nímž třeba udržovati dobrou vůli...
Než tyto věci byly daleky jmen Potužákova i Krušného. Pouze o hříbkovi, jenž pásl na Blatech koně prve jmenovaného, se vědělo, ale veřejně nepřetřásalo, že lovívá ryby v Soudném potoku. Že by jich pojídal, nikdo neříkal, neboť se vědělo, že by jeho hospodář nebyl trpěl, aby takovou kořist domů donášel; ale co s těmi rybami dělá, kam je odklízí, aby zmizely, jako by setřeny bývaly s povrchu zemského, toho ani vševědoucí mužská a ženská policie plástovická a blatská vůbec se nedopídila. Vpravdě ho neměli rádi, tohoto Vojtu hříbka, který se jednoho dne, dva roky tomu asi, zčistajasna u Potužáků objevil a o jehož původu se nic určitého nevědělo. Byl to pěkně urostlý hoch asi osmnácti let, snědý, poněkud cikánského vzezření, dosti hezký obličejem, ale mračného, plachého pohledu a chováním málomluvný, nedružný samotář. Přivedla si ho před lety kterás svobodná ženština z Dívčic u Nakří, která dlouhá léta světem se byla toulala, načež do své rodné dědiny ve stavu zbědovaném se vrátila. O této ženštině se vědělo, že matka její pocházela z Plástovic a že matka Potužákova, dávno již zemřelá, jí svého času byla stála při křtu za kmotru; navrátivši se domů z ciziny, nádeničila u knížecích a živila se poctivě, až před svou smrtí vzkázala pro Potužáka, který také k ní přišel, a když zanedlouho zemřela, Vojtu k sobě vzal. Byl to dojista bez odporu dobrý skutek, jejž Potužák vykonal, ujav se docela opuštěného sirotka, ale přesto, dle soudu všeho plástovického obyvatelstva, hospodář moudře nejednal a kukaččí vejce do hnízda si přinesl. Ničeho dobrého se nedočká a jen ostudu a možná i neštěstí si připravoval. Ukáže se to záhy, neb jediný syn jeho, sedmnáctiletý Václav, tuze k záhadnému čeledínu přilnul, nic jinak, jako by tento mu byl učaroval, a jedva šestnáctiletá jediná jeho dcera Apolena také jen pro Vojtu oči měla. „Kam tohle povede?" — toť otázka, kterou každého dne, každé hodiny si kladla plástovická policie.
Toť bylo jediné, v čem mu činili výtku; jinak o něm chodila jedna řeč: hodný, řádný člověk, znamenitý, přičinlivý hospodář, jenž netoliko udržel, ale i značně rozmnožil po otci zděděný majetek. S nikým se nesoudil, se všemi dobrou vůli měl, kde mohl, pomáhal, a přece zbytečně krejcaru nevydával. Jeho ženě pak, panímámě Potužákové, kdekdo čest a chválu vzdával, za nejlepší, nejpilnější hospodyni celých širých Blat ji pokládaje. Byla to selka pravého, nezfalšovaného jihočeského rázu a fládra, vždy dělná, ani na okamžik nezahálející, ke každému přívětivá, zbožná bez pobožnůstkářství, vzorně čistotná, k chudým dobročinná a zevnějškem svým nápadně švarná a statná. Jsouc o dobrých čtrnáct let mladší svého manžela, v době, kde počíná naše historie, nečítala daleko ještě čtyřicet let.
