Parkoviště, restaurace pro ubytované, posilovna, sauna, venkovní posezení s grilem, úschovna a půjčovna kol a lyží.
bar bezbariérový pokoj bezbariérový přístup domácím zvířatům vstup povolen
garáž gril internet, wifi konferenční centrum krb nekuřácký objekt ohniště parkoviště otevřené parkoviště uzavřené společenská místnost úschovna cenných předmětů zahrada s posezením2L s možností přistýlky se sprchou, WC, BTV/SAT. Apartmány 2 - 6 ti lůžkové s vlastní koupelnou, WC, BTV/SAT, vybavenou kuchyňkou a venkovní terasou s výhledem na pasoucí se koně.
vybavení pokojů: balkón CD přehrávač DVD přehrávač internet, wifi koupelna s vanou koupelna se sprchou lednice minibar pračka satelit televize trezor WC na pokoji apartmány 2L apartmány 3L apartmány 4L apartmány 5L apartmány 6L 1L 2L 3L 4L 5L 6L přistýlka stravování restaurace jídelna snídaně obědy večere restaurace v objektu, možnost ubytování bez stravy vlastní vaření společné vlastní vaření na pokoji lednice mikrovlnná trouba myčka nádobí nádobí sporák toustovač trouba konvice bazén venkovní bazén vnitřní fitcentrum ping-pong sauna solárium squash šipky tělocvična tenisový kurt úschovna kol úschovna zimní výbavy vysoušeče obuvi wellness whirpool brouzdaliště dětská postýlka dětská židle dětské hřiště dětský bazén dětský koutek hlídání dětí houpačka pískoviště prolézačky skluzavka dětský vlek trampolína salónek zasedací místnost kongresový sál bussiness centrum dataprojektor flipchart konferenční set pódium šatna v sezóně pouze týdenní pobyty ubytování celoročně / provoz v zimní sezoně kauce Vánoce SilvestrStarý rozlehlý a mohutný dům v němž cítíte bezpečí byl původně poštou na náměstí s průjezdem pro poštovní povozy, vykládku spojovacím okénkem, poštovní halou s přepážkami a bytem pro poštovní úředníky. Později se stal rekreačním objektem a s pohledem na centrum městečka. V patře jsou jednotlivé apartmány, v přízemí společenská hala, chodba a v průjezdu sportoviště. K domu přiléhá uzavřená zahrada s altánem.
bar bezbariérový pokoj bezbariérový přístup domácím zvířatům vstup povolen garáž gril internet, wifi konferenční centrum krb nekuřácký objekt ohniště parkoviště otevřené parkoviště uzavřené společenská místnost úschovna cenných předmětů zahrada s posezenímČtyři různě velké apartmánové byty. Všechny byty mají vlastní sociální zařízení a vlastní kuchyňku.
vybavení pokojů: balkón CD přehrávač DVD přehrávač internet, wifi koupelna s vanou koupelna se sprchou lednice minibar pračka satelit televize trezor WC na pokoji apartmány 2L apartmány 3L apartmány 4L apartmány 5L apartmány 6L 1L 2L 3L 4L 5L 6L přistýlka stravování restaurace jídelna snídaně obědy večere restaurace v objektu, možnost ubytování bez stravy vlastní vaření společné vlastní vaření na pokoji lednice mikrovlnná trouba myčka nádobí nádobí sporák toustovač trouba konviceTuristika, cykloturistika, lyžování, běžky, snowboard, houbaření.
možnosti v objektu: bazén venkovní bazén vnitřní fitcentrum ping-pong sauna solárium squash šipky tělocvična tenisový kurt úschovna kol úschovna zimní výbavy vysoušeče obuvi wellness whirpoolPro děti nabízíme uzavřenou zahradu s houpčkama a prolézačkou.
vybavenost pro děti v objektu: brouzdaliště dětská postýlka dětská židle dětské hřiště dětský bazén dětský koutek hlídání dětí houpačka pískoviště prolézačky skluzavka dětský vlek trampolína salónek zasedací místnost kongresový sál bussiness centrum dataprojektor flipchart konferenční set pódium šatna v sezóně pouze týdenní pobyty ubytování celoročně / provoz v zimní sezoně kauce Vánoce Silvestr
Šumava má své kouzlo po celý rok, v každém ročním období. Přijeďte se k nám přesvědčit. Šumava nabízí nepřeberné množství možností jak pro letní, tak pro zimní rekreaci a sportovní vyžití. Národní park Šumava vznikl v březnu 1991 vyjmutím nejcennějších lokalit z CHKO Šumava z míst uzavřených do pohraničního pásma. Rozprostírá se na území Plzeňského a Jihočeského kraje při jihozápadní hranici s Německem a Rakouskem. Se svojí rozlohou 69 030 ha je největším národním parkem v ČR, proto ubytování na Šumavě vyhledávají každým rokem tisíce turistů, cyklistů, běžkařů, vodáků, houbařů, milovníků přírody. Horské chaty, chaty, chalupy, apartmány, penziony, hotely na Šumavě nabízí komfortní ubytování za přijatelné ceny. Ty jsou vybavené a připravené přivítat, ubytovat a poskytnout zázemí nejen vodákům, ale i milovníky jiných sportů (cyklistika, pěší turistika, in-line, nordic walking). Vybírat můžete na http://www.sumava.cz/ubytovani/. K výbavě ubytovacích objektů patří parkoviště, zahrady, dětské hřiště, úschovny kol a lyží, společenské místnosti, kuchyňky, restaurace, bazény, sauny atp. Král Šumavy dnes není jen převaděč a pašerák ale i Author Král Šumavy – vítěz cyklo maratonu MTB, ROAD. Tento závod má již dlouhou tradici. Šumava je také pokryta řadou web kamer na známých i méně známých lokalitách a máte tak možnost přes net sledovat řadu jejích míst, vidět aktuální počasí, množství sněhu, sněhové podmínky pro lyžování, pro běžkaře. Informační server Bílá stopa Vás informuje on-line o upravenosti běžeckých bílých stop. Velké oblibě se těší Lipenská přehrada nejen jako místo pro letní rekreaci, vodáky, ale i v zimě, kdy skiareál Lipno poskytuje komfortní lyžování. Informace mimo náš nejstarší šumavský web (doména sumava.cz je dokonce o rok starší než sumavanet.cz) přináší také řada místních rádií, která samozřejmě poskytují i internetový přenos svého vysílání. Např. Rock Radio Šumava, Kiss Jižní Čechy a můžete se tak pomocí netu alespoň virtuálně ocitnout na Šumavě.
Ukázka z knihy Mlhy na Blatech Karla Klostermanna:
Apolena kráčela samotná rovnými otevřenými Blaty, ubírajíc se směrem severovýchodním ke Zbudovu, jehož bíle omítěné statky a domky vystoupily před jejíma očima, jedva z úzkého pásu houštin se prodrala, napohled v takové blízkosti, že se jí zdálo, jako by kamenem tam dohoditi mohla. Slunce zvítězilo úplně nad mlhami, sňalo šedý háv, jenž zahaloval úhlednou dědinu, vysoké topoly na březích protékající jí mlýnské stoky i zelené její sady; vítr rozprášil a zahnal mraky z blankytu, po němž rychle uháněly drobné, stříbrné, zlatě lemované berušky.
Dívka nešla pěšinou — nebylo této v těch místech; přímo za svým cílem se ubírala. Vpravo vlevo pásla se ohromná stáda hus, které krky natahovaly a hlučným kýhotem ji vítaly. Nestejná byla půda, po níž bosé bílé nohy šlapaly: tu krátký, zažloutlý pažit, předchozími vedry žehnutý, onde vysoká bujná tráva, tam zase tvrdá ostřice, vyrůstající z bahnitého močálu, v němž nohy po kotníky se bořily a z něhož bobtala hnědá voda. Jak se vzdálila od břehu potoka, přestaly houštiny, nikde ni jediného křoviska, ale vezde všemi směry probíhající strouhy, ty s vysušeným dnem, ony naplněny stojatou vodou, z níž vyrůstalo sítí i krátké rákosí. Tu a tam široké pruhy rýči zbavené svého drnu, většinou zalité touže černou vodou, pod jejíž mělkou hladinou bobtalo hluboké bahno, polou hlína, polou věkovitá rostlinná trouchel. Kde přece vyschly tyto kaluže, dno jam se pokrylo špinavě zelenými vrstvami řas.
Jakás těžká atmosféra ležela nad Blaty, padala na prsa, dusila; ani vanoucí vítr ji neodnesl zcela, ba zdálo se, že na jistá místa sháněl výpary stavících se, hnijících vod, rozkládajících se látek rostlinných. Jsou dni, kde tento dech trouchelí a rozkladu otravuje náladu lichého chodce a tíživě působí na jeho mysl. Zasteskne se člověku a ponuré, mátožné obrazy vyvstávají před jeho duševním zrakem i děsí jej přeludné vidiny, které ani světlo dne ani hravé slunce nestačí zahnati.
I Apoleně bylo teskno v té samotě. Zdálo se jí, že unikla stěží příšernému nebezpečenství, jež sice ustoupilo, ale každou chvíli znovu na ni útočiti mohlo. Na útok, jejž proti ní provedl pěšák, hrubě ani nepomyslila; tento útok, surový a neomalený, byl odražen, nebezpečí důkladně zažehnáno a sotva kdy ji zas ohrožovat bude — avšak cosi jiného, cosi lichotivého, uspávajícího a úskočného bylo jí nablízku, pokoušelo se o ni, a to přijde zas a nástrah nebude konce, až ji to sladce obloudí ...
Apolena nebyla nevědomá; není možno, aby venkovské děvče nevědomým zůstalo, ale cit povinnosti zachovat si svoje panenství pevně v ní tkvěl a představa hříchu ji svrchovaně děsila...
Co bude s ní dál ?... Cítila, že Vojta se zmocnil veškerého jejího myšlení, že bude-li tento hoch chtíti, marně by se mu bránila. Neubrání se, dojista podlehne. Sbírala své myšlenky, modlit se snažila, Boha na pomoc přivolávati, ale modlitba, kusá, trhaná, nevyznívala v ten smysl, aby Bůh dal sil jí.
nýbrž toliko za tím se nesl, aby Vojtovi nedopouštěl chtíti...
A nevýslovný strach se jí zmocnil, kdykoli pomyslila na návrat do otcovského domu. Věděla, že ji budou pohřešovati, sháněti se po ní, a přece za živý svět by se nebyla vrátila, aby je zbavila strachu. Jen u báby je záchrana — kéž by tam navždy zůstat mohla! Dnes aspoň tam zůstane, poprosí bábu, aby ji tam nechala, nevydávala, i kdyby někomu napadlo hledat ji tam. Přespí tam, až zítra se vrátí domů; možná také, že se nevrátí. To se ukáže...
Na pažite, dvě stě kroků od ní, páslo se stádečko srnců; neutekli před ní, když se blížila, jen pasti se přestali, ušima pohrávali, štíhlé krčky natáhli, krásné oči na ni upínali: věděliť dobře, že z té strany jim nehrozí nebezpečenství.
Viděla je, vzpomněla na Vojtu, který jim strojí nástrahy. Té chvíle jí pošeptal jakýs vnitřní hlas, že její osud se bude shodovati s osudem těchto rozkošných tvorů božích. Vojta je silný a mocný; jemu neujde nic, čeho se chce zmocniti, ani člověk, ani zvíře...
Zdálo se jí, že je vidí, tyto ubožáky, škrtící se, rvoucí se se strašným, nezdolným drátem oka, jež hoch na ně nalíčil. Marné počínání, marný odboj, nespasí se, jako ona se nezachrání před jeho nástrahami...
Srnci stáli právě ve směru, kam jí bylo jiti; čím více se blížila, tím zvědavěji na ni pohlíželi, tím více natahovali krky a ušima stříhali. Teprve když prostor, jenž je od ní dělil, se scvrkl na jedno sto kroků, hodil srnec krásnou hlavinku dozadu, obrátil se a dal se do skoku; za ním koza a troje kůzlat. S větrem o závod unášely je lehké suché běhy; podobalo se, že v málo minutách by byli přeběhli širá Blata, ale urazivši sotva tři sta kroků, stádečko stanulo zase, zvířátka opět natahovala krky a opět spíše zvědavě než plaše pohlížela na lichou dívčici...
Byly asi čtyři hodiny s poledne, když Apolena překročila práh selského statku, v němž žila na výminku její bába, matka její matky. Vešla do velké úhledné světnice, připomínající ve všem na jejich tam v Plástovicích.
Bába ve světnici se svou mladou snachou, ženou syna hospodáře, sehnutá, drobounká babička, do šátku bys ji nabral. Podivné plémě, tohle kubatovské! — Mužští jako obři, ženské suché, maličké.
„Dej vám Pánbůh dobrý večer, babičko, a vám taky, teto!" pozdravila Apolena.
„Dejž to Pánbůh," odpovědělo dvé hlasů, jeden zvučný, mladý, altový, druhý temný, z bezzubých úst, a dvojice jasných, starých, modrých očí utkvěla na dívce s výrazem radostného překvapení; stará ústa se usmívala a nesčíslné rýhy na obličeji usmívaly se taky.
„Vjítám tě, ty má holubjičko, vjítám! Copa mji neseš?"
Babička si zachovala staré blatské nářečí, které v ústech mladšího pokolení už skoro nadobro vymizelo.
