Šumava: prášilsko
šumavská poloha: mapy.cz
informace přináší šumavské ubytování: apartmány Stará Pošta, Hartmanice
bývalý Šerlův dvůr, Prášily | Český televizní kriminální thriller Vzteklina, režie: Tomáš Bařina, scénář: Jan Stehlík, kamera: Pavel Berkovič, hudba: Karel Havlíček, producenti: Josef Viewegh, střih: Petr Pauer, zvuk: Lukáš Moudrý, scénografie: Pavel Ramplé, masky: Jiří Sadílek, Dagmar Švecová, Petra Láryšová, Linda Studená, kostýmy: Michaela Hořejší. Hrají: Kryštof Hádek, Johana Matoušková, Gabriela Heclová, Jan Vlasák, Leoš Noha, Igor Bareš, Filip Čapka, Stanislav Majer, Pavla Beretová, Přemysl Bureš, Eva Leinweberová, Štefan Capko, Ihor Krotovych, Hana Igonda Ševčíková, Petra Jindrová, Ivan Sochor, Miroslav Hanuš, Václav Helšus, Lukáš Melník, Anežka Rusevová, Pavel Skřípal, Jana Šulcová, Marie Jarošová, Jan Mazák, Ctirad Götz, Jana Janěková ml., Ladislav Trojan, Jana Epikaridis, Zdeněk Pecháček, Adéla Petřeková, Denny Ratajský, Karel Polišenský, Jindřich Hrdý, Iva Baumanová, Patrik Gega, Martin Bareš, Boris Búrik, Tereza Hladíková, Anton Čamaj, Roberta Pracná, Petr Vorel, Bohumil Krutiš, František Čejka, Jan Novotný, Jiří Štrébl, Jana Matiášková, Rostislav Pastorek, Hana Štádlerová, Gabriela Zoubková, Matěj Černý, Michal Zimula, Narine Hakobyan, Jakub Šorm, Matouš Moudrý, Pavel Trávníček, Petr Motloch, Libor Jeník, Sofie Hogenová, Lukáš Hogen, Zdeňka Vorlíčková, Patrick Markes, Martin Havelka, Jakub Štěpán, Petr Volek, Marek Dienstl, Petr Stach, Ján Sedal, Roman Slovák, Tereza Léblová, Stanislav Hyžík, Tomáš Tobola, Martin Hub, Pavel Krátký, Jindřich Klaus, Vojtěch Havelka, Miroslav Lhotka, David Lištván, David Mottl, Magdaléna Zelenková, Radka Fidlerová, Jan Fiala, František Mitáš, Jiří Havel, Radek Rubáš, Vojtěch Hříbek, Eliza Roth, Alfons Duška, Petr Franěk, Sofie Hoblová, Sebastian Hobl, Zdeněk Mucha, Zdenka Procházková, Denisa Barešová, Ivan Shvedoff, Markéta Martiníková, Jiří Ployhar ml., Matěj Pohořálek, Jan Kalina, Ivo Novák, Miroslav Chýle, Lucie Domesová, Martin Schneider, Ivo Zubatý, Petr Mráz, Jiří Basl, Miroslav Švéda, Petr Konvalinka, Magdaléna Chrzová, Jana Eva, Radek Polák, Stanislav Macháček. | Jakkoli je Česká republika vztekliny prostá země, objevují se náhle poblíž jedné z šumavských vesnic nakažená zvířata a hlavní postava tohoto kriminálního thrilleru, třicátník, virolog Pavel Rogl, má za úkol zmapovat situaci, dohlédnout na vakcinaci a nalézt příčinu nákazy. Je také pověřen vypracováním odborného posudku pro tým kriminalistů, kteří vyšetřují záhadnou dvojnásobnou vraždu. Nelze totiž vyloučit, že vražedné běsnění má spojitost s nákazou. Je vrahem člověk, nebo uprchlá velká šelma? Minisérie Vzteklina je zasazena do šumavského prostředí, které má nezpochybnitelný genius loci, je příkladem odedávného propojení člověka s přírodou a v mnoha ohledech tak vytváří samostatnou rovinu vyprávění. Nejen atmosférickou, ilustrativní, ale i svým konkrétním historickým kontextem. | Epizoda 4: Pátrání po pachateli vražd staví do cesty další znepokojivé skutečnosti. Starého Pudila zabijí vlastní psi nakažení vzteklinou. Proč pachatel zanechává na svých obětech symbolická znamení? Kdo vylákal sestru Gábiny v noci na lesní chatu? A usmíří se Pavel s Gábinou?
Šumava se nachází na jihozápadní hranici České republiky u hranic s Německem (Dolní Bavorsko a Horní Falcko) a Rakouskem (Horní a Dolní Rakousko) . Její délka od údolí Chodské Úhlavy k Vyšebrodskému průsmyku je cca 120km, maximální šířka Šumavy a jejího podhůří je 45km. Hřebenem Šumavy prochází hlavní evropské rozvodí a to mezi Černým a Severním mořem. Jako jeden z největších souvislých komplexů lesa ve střední Evropě je nazýván i Zeleným srdcem Evropy. Na 920 km2 zde leží dva národní parky - na německé straně od roku 1970 Národní park Bavorský les (Nationalpark Bayerischer Wald), na české od roku 1991 největší český Národní park Šumava s rozlohou 680 km2. Šumava, jako jedno s nejstarších pohoří Evropy, je tvořena horninami prvohorního stáří, zejména žulami, rulami a svory. Je to lesnaté kopcovité pohoří s rozsáhlými náhorními plošinami a údolími vodních toků (Křemelná, Vydra) . Na bavorské a rakouské straně klesá pohoří výrazně, na české straně pozvolně. Na rozsáhlé ploché horské pláně vyčnívají klenby hlavních vrcholů. Nejvyšším vrcholem Šumavy je Velký Javor (1 456 m n. m.) na bavorské straně hranice. Nejvyšším vrcholem české části je Plechý (1378 m n. m.). Šumava nabízí množství možností jak pro letní, tak pro zimní rekreaci. K nejvýznamějším střediskům rekreace patří Špičácké sedlo a Železná Ruda, Zadov a Churáňov, Kašprské Hory, Antýgl, Srní, Modrava nebo Lipenská vodní nádrž. V oblasti naleznete mnoho moderních lyžařských středisek zaměřených na rodiny s dětmi, začátečníky a školní lyžařské kurzy, kterým nabízí maximum pohodlí. O komfortní a rychlou přepravu na sjezdovky se starají moderní lyžařské vleky a lanovky. Pro poznávání Šumavy využijte komfortní ubytování pro rodiny s dětmi, rodinnou dovolenou, ubytování s dětmi na horách, víkendové pobyty s dětmi, rodinné víkendové pobyty, pobyty s dětmi. Vybírejte z rozsáhlé nabídky ubytování v penzionech, apartmánech, horských hotelích, chatách, chalupách, farmách, zámcích, kempech.
Ukázka z knihy Mlhy na Blatech Karla Klostermanna:
Prázdno a ticho už bylo na hrázi; dav se rozprášil, jen tu a tam ještě zevloval některý opožděnec. Pršelo neustále, drobný, jemný, ale pronikavý déšť. Vody přelévající se přes brlení a řítící se po splavu hučely jako dřív, ale hladina rybniční klesala byť pomalu, přece znatelně. Opodál u čapu stála hlídka četníků a několik pěšáků; jiné hlídky se procházely po hrázi, zastavujíce se chvílemi pod starými košatými duby, které je poněkud chránily před deštěm.
„Mohli bychom se trochu osušit a občerstvit u nás, pane správce," vece porybí; „nevím, jak je vám, ale já jsem pořádně hladov. Voda ubíhá, není se již čeho obávat, a lidé se již také rozutíkali. Nemáme tu vlastně už co dělat. Pro všechno ještě pěšáci dohlídnou — budou se střídat. Pojďte vy taky, baštýři, a četníkům se rovněž zavděčíme, pozveme-li je na snídaníčko a na nějaký doušek piva..."
Vtom se objevila na můstku, klenoucím se přes splav, ženská postava, všecka zahalená v modrý vlněný šátek, jehož třásně jí visely přes obličej. Rychle vykračovala, běžela téměř.
— Spatřivši skupinu mužů, přímo k nim zaměřila. Jak doběhla, šátek odhrnula, rukama zalomila.
„Och moji páni... moji zlatí páni!" — sípavě, trhaně se jí drala řeč — „pro Kristovo umučení!... Prosím, kde je Petr...
— Petr mládek..."
„Nu, co je s Petrem, děvče?" tázal se porybí všecek udiven.
„Vždyť mi řekli, že mu přerazili ruku kamenem... že spadl do vody... že se utopil..."
„Ale kdepak utopil! — U nás je, převléká se. Copak mu chcete ?"
Děvče neodpovědělo — v největším chvatu vpřed se hnalo.
„Kdopak je ta holka? — Mně se zdá, že ji někdo pobláznil," ptal se porybí. Baštýř se dal do smíchu.
„To se podívejme, ta ho má ráda! — To je Rozára Krušnejch z Pašic, dcera hospodáře, který byl s Potužákem. Sedm let už mají spolu známost..."
„A ještě si asi hodně počkají, než se za sebe dostanou," doložil porybí; „a což táta? — Nebrání?"
„U Krušnejch táta nemá co poroučet," odpověděl baštýř; „selka tam vládne a ta je pro mládka." „Hm — a v počestnosti jsou?" „Nu, nevím, ale prozatím kolíbku ještě nejednali." Smáli se oba dva.
„Nesmějte se," pravil správec, „je to vlastně smutná kapitola, tahle. Z těchhle poměrů je buď mnoho nemanželských dětí a plynoucí z nich opletačky a nepřístojnosti, nebo staří rodiče s malými dětmi, jichž zaopatření se nedočkávají."
„Pravda, ale co dělat? Je už tomu tak, a změnit to nelze. Mládek je jako voják. Mladí páni u hospodářství a lesničtí adjunkti se nemají lépe. Šedivých ženichů je u nás dost."
„Ba právě," pravil s povzdechem správec, pán to blízký padesátce, který se asi před sedmi lety byl ženil; však že zaletěly asi jeho myšlenky k mladé ženě a ke třem maličkým děťátkům. „Já být sedlákem, netrpěl bych dceři známost se žádným z našich mládků..."
Rozárka Krušných, co mohla rychle běžíc duby posázenou hrází, dohonila zatím trojici před ní kráčejících mužů, jež chtěla předběhnouti. Ve své touze spatřit svého Petra neměla oči pro nikoho jiného a nepovšimla si ani, že jeden z těchto mužů byl její otec; než Krušnej ji poznal a zavolal na ni.
„Kde ty se tu bereš, holka ?"
Stanula, zalekla se poznávajíc otce, ale dlouho strach netrval.
„Fišmajstrům jdu," odsekla krátce. „Nu, a co lam?"
„Tím? Aji Petr je lam prý. Řekli mi to páni na hrázi... vlastně baštýř to řekl…“
„Přoč se jí ptáte, pantáto?" dél s obvyklým svým úšklibkem Polda Karhoun, jenž se přidržel obou sedláků, k malé radosti Krušného; „nezdržujtr ji; dyť vidíte, že má naspěch za šamstrem."
Krušnej se zastyděl, slyše tuto řeč, a zlost ho vzala.