Šumava: sušicko
šumavská poloha: mapy.cz
informace přináší šumavské ubytování: apartmány Rudík, Železná Ruda
Vrchol nad Sušicí s vysílači, turistickou chatou a rozhlednou 26 m vysokou, postavena 1934 na místě starší rozhledny. Svatobor je místem, které bylo zřejmě osídleno již v dávné historii. Na jeho úpatí byly objeveny stopy po primitivní polozahloubené chatě ze střední doby kamenné (10.000 - 8.000 let před n.l.). Chata byla podle dostupných nálezů rekonstruována a je možno ji zhlédnout v sušickém muzeu. U paty Svatoboru bylo objeveno i pohřebiště původní slovanské osady Sušice (denár z doby Vratislava I.). Pro Slovany byl Svatobor posvátným místem - posvátným hájem, sídlem pohanských bohů. Takový posvátný háj byl tvořený prastarými duby vzrostlými ve volném prostoru, ohrazený pečlivě vystavěným plotem, do něhož vedli dva vchody. Byl místem nejen kultovním ale i soudním. Každého druhého dne v týdnu se tam scházel lid se svým vládcem a knězem k soudům. Když do této svatyně kdokoliv utekl se před něčí zlobou a byl ohrožován na životě, chráněn byl právem na azyl. Takové háje, nazývané Svatobor stály po celém slovanském světě. Jejich prostor Slované považovali za léčivý a jako oběť božstvu zde zavěšovali kousky látky nebo části oděvů na větve, popřípadě ukládali mince pod stromy. V každém takovém háji musel být pramen nebo potok, samozřejmě s léčivou mocí. Víra lidu v moc takového pramene se ukázala v pozdějších dobách jako nevykořenitelnou a církev proto na takových místech stavěla často kostely nebo kaple. Svatobor jse součástí svatoborské vrchoviny, která se nachází ve střední části Šumavského podhůří. Tato členitá vrchovina zabírá plochu 305 km2, její střední nadmořská výška je 680,9 m a střední sklon 80 27´. Složená je převážně z injikovaných rul moldanubika s vložkami žilných porfyrů a porfyritů, amfibolitů kvarcitů a krystalických vápenců. Do střední části zabíhá výběžek granodioritů Středočeského plutonu. Je to silně rozčleněná kerná vrchovina s výraznými vlivy struktury (směry hřbetů) a četnými skalními tvary zvětrávání a odnosu. Nejvyšším bodem je Kamenáč 989 m n. m. ve Velhartické vrchovině.
Josef Váchal v Šumava umírající a romantická z roku 1931 píše: Ultima Thule Bohemiae jest Šumava, onen náhorní kraj hvozdy a slatěmi se nám projevující v tom stavu, jaký byl zde již před věky; v těchto posledních končinách země naší, v černých lesních hlubinách s volným průběhem živlů vody a vichru příroda dosud mnohotvárnou bizarností svou se nám dále ukazuje. V odlehlých těchto místech spatřujeme poslední tvářnost prastarého zápasení vegetace a stromů zvlášť; vyvstávají obrazy tytéž, jaké pradědům našim ráz jich povah a duševních sklonů určovaly v míře nemalé. Ještě tu poslední divoká romantika vládne uprostřed prostopádných stěn a srázů, slatin a vrchů černým lesem smrků, jedlí, bučin a kosodřeviny porostlých. Přátelé tohoto kraje vyhledávati vždy budou krás dobám jejim nejvíce odpovídajících. Za dnů slunných potěší se jinde lépe, než v samotném charakterem svým melancholickém kraji. Někteří schválně sem jezdí, jen aby spatřili z některé vyhlídky v oblacích zjevivší se Alpy; jiní milují plné hukotu a šumu bouřících vod Povydří; druzí touží procházeti se poslední nádherou pravěkých hvozdů a opět jiní pouze ze slatí a plání se těší; ti však, z nemnohých nejopravdovějších přátel, kteří šumavskou krajinu s jejími hvozdy a slatěmi v celé její nádheře horské již poznali, zatouží spatřiti jí znovu, v pravé tvářnosti její, totiž uprostřed mlh, příšeří a mračen, s výšinami plnými par a s hvozdy dešti bičovanými. Hory šumavské, všecky divoké, přírodou i lidmi! A jak malebné! Boky široké lesnatých velikánů, s vrcholy černajícími se proti obloze: čela horská jakoby výše ještě vynášela klenutí nesmírná balvanitých mračen, podpírajících nad to tyrkysově modrou, ve výši téměř temnající oblohu. Předhoří dalekých lánů lidmi obdělávaných v dolině zvlněným mořím se podobají, pěnami kypícím v svítivosti stavení a osad. Nejznamenitějšími dojmy z šumavského ráje bývali ony při slunce východu prožité, zejména na výšinách. Této vzácné podívané doporučiti mohu zvláště s vrcholu Boubína, Kletě, Lysé hory (druhého to vrcholu od Knížecího Stolce) a s Roklanu; tato jest nejmalebnější.