jedno z nejstarších slovanských osídlení na našem území - Tasnovice zajímavosti ze Šumavy
první film natočený v České republice - Hořice na Šumavě zajímavosti ze Šumavy
po Praze bývala rozlohou druhá největší obec na území Čech - Stodůlky zajímavosti ze Šumavy
nejstarší český tištěný kalendář z roku 1485 - Vimperk zajímavosti ze Šumavy
první použití vozové hradby husity - u Nekmíře zajímavosti ze Šumavy
nejkratší mezinárodní železnice na světě 105 m - Nové Údolí zajímavosti ze Šumavy
nejvýše položená synagoga v Česku a střední Evropě - Hartmanice zajímavosti ze Šumavy

muzeum Klenčí pod Čerchovem

detailní info

kategorie: kultura a památky / muzea, expozice
lokalita: domažlicko
GPS: 49°26'6.469"N, 12°48'54.16"E Zobrazit na mapy.cz

popis

Muzeum je věnováno životu a dílu českého spisovatele, rodáka z Klenčí pod Črechovem, Jindřicha Šimona Baara. Jindřich Šimon Baar patří mezi významné české spisovatele a rodáky Klenčí pod Čerchovem. Muzeum se nachází v domě, ve kterém spisovatel žil. Seznámíte se zde s Baarovými životními osudy, literární tvorbou a jeho národopisnými sbírkami. Baarův památník se vžitým názvem Baarovo muzeum bylo ustaveno poslední vůlí Jindřicha Šimona Baara. Ten odkázal celý svůj majetek (dům č. p. 140, jeho zařízení, sbírky i výnosy z autorských honorářů) svému rodnému městečku Klenčí a ve své závěti vyslovil přání, aby dům sloužil místní kultuře a osvětě: aby v něm byla knihovna s čítárnou a také malé muzeum ze sbírek, které Baar sám nashromáždil. Dědicové samozřejmě jeho přání splnili, takže už v roce 1926 (Baar zemřel 24. 10. 1925) vznikla první expozice ve třech místnostech jeho bytu a schodišti v 1. patře budovy. Baar koupil dům v roce 1912 i s nájemníky - v přízemí domu bydleli různí obecní zaměstnanci až do roku 1946 a potom ještě do roku 1972 rodina domovníka a průvodce. Expozici, která obsahovala nejen Baarovy sbírky dokumentující život starých Chodů a jejich lidovou uměleckou tvorbu, ale i jeho literární pozůstalost, uspořádal Baarův nejbližší přítel archivář František Teplý s pomocí mladého učitele Jana Bozděcha, pozdějšího dlouholetého správce památníku s Otylií Kinštovou, Baarovou hospodyní. Ta potom – až do své smrti (14. 5. 1938) - o expozice pečovala a prováděla návštěvníky. Po její smrti se expozice nakrátko rozšířila do zbývajících dvou místností patra a správcem sbírek se stal Jan Bozděch, řídící obecní školy v Klenčí. Ten pak tuto funkci vykonával, s výjimkou let německé okupace, až do své smrti. Dne 21.11.1938, těsně před připojením části Chodska včetně Klenčí k Říši, byly z rozhodnutí Baarova kuratoria (starosta obce, ředitel školy a místní farář) a přátel J. Š. Baara sbírky muzea převezeny do Hlávkova zámku v Lužanech. (Také socha z Baarova památníku na Výhledech byla sňata z pylonu a převezena do bývalého chodského hradu.) V roce 1939 byly sbírky z Hlávkova zámku také převezeny do chodského hradu – vlastivědného muzea v Domažlicích, protože se při jejich kontrole v Lužanech zjistitlo, že jsou nevhodně uloženy. Po vzniku protektorátu nařídilo německé vedení radnice v Klenčí vrátit sbírky zpět a rozhodlo o jejich prodeji. Naštěstí měl švagr bratří Jindřichů (spolužáci a celoživotní přátelé J. Š. Baara), německý učitel, archivář a spisovatel Josef Blau ze sousedního okresu Nýrsko, známé na ministerstvu kultury Říše a ti rozhodnutí klenečské radnice zrušili. Po válce (1948) se prostory Baarova domu částečně zrekonstruovaly, sbírky znovu nainstalovaly a památník se opět otevřel návštěvníkům. V roce 1957 byla z budovy vystěhována knihovna s čítárnou, protože prostory už provozu knihovny nestačily. Muzeum tak získalo dvě místnosti v přízemí. Jedna byla věnována klenečskému rodáku a Baarovu příteli Jindřichu Jindřichovi, hudebnímu skladateli, klavírnímu interpretovi, sběrateli a upravovateli chodských písní, autoru osmidílného chodského zpěvníku a národopisné publikace o regionu Chodsko. Druhá místnost byla určena expozici o životě a díle bratrů Thomayerů, rodáků z Trhanova s předky v Klenčí, a významné rodině Tauerů z klenečského mlýna. V té době už se sezónní návštěvnost muzea pohybovala mezi 70 – 80 tisíci návštěvníky. V roce 1952 dosáhla dokonce 99 tisíc. Jezdily zájezdy podnikové i zemědělských družstev a provoz se těžko zvládal, proto byly expozice vybaveny tehdy moderní informační technikou. (Ta je u části expozic dodnes.) V přízemí je jedna místnost věnována také ostatním klenečským rodákům, i těm, jejichž rodné kořeny do Klenčí sahají a nějak se svým dílem zasloužili o poznání a propagaci Chodska.

doplňující info

odkaz: http://www.klenci.cz/

muzeum Klenčí pod Čerchovem na mapě

muzeum Klenčí pod Čerchovem na fotografiích

místa v okolí

pamětní deska osvobození, Klenčí pod Čerchovem

pamětní deska osvobození, Klenčí pod Čerchovem

kategorie: vojenské / pomníky
lokalita: domažlicko
GPS: 49°26'6.68"N, 012°48'54.37"E

zobrazit více
pamětní deska Jindřich Jindřich

pamětní deska Jindřich Jindřich

kategorie: kultura a památky / památníky
lokalita: domažlicko
GPS: 49°26'6.689"N, 12°48'54.535"E

zobrazit více

další místa v okolí