celosvětově unikátní akt nespravedlnosti - Lex Schwarzenberg zajímavosti ze Šumavy
nejstarší kamenná rozhledna v Čechách z roku 1825 - Kleť zajímavosti ze Šumavy
nejmodernější a největší stroj v roce 1911 na výrobu novinového rotačního papíru na světě - Větřní zajímavosti ze Šumavy
nejdéle trvala 2. světová válka v Evropě (Německá armáda podepsala kapitulaci až 12. května 1945) - Čimelice zajímavosti ze Šumavy
největší obec v Čechách - Stachy zajímavosti ze Šumavy
první rektorkou Univerzity Karlovy jako první žena od jejího založení - prof. MUDr. Milena Králíčková, Ph.D. zajímavosti ze Šumavy
Guinnessova kniha rekordů: v duté lípě bylo 51 osob - lípa Jana Gurreho, Římov zajímavosti ze Šumavy

pamětní deska kázání msgre. Bohumila Staška

detailní info

kategorie: kultura a památky / památníky
lokalita: domažlicko
GPS: 49°25'12.799"N, 12°54'38.449"E Zobrazit na mapy.cz

popis

Nad městem Domažlice se vypíná Veselá hora a na ní stojí kaple sv. Vavřince a na něm pamětní deska s textem: „Na paměť slavného kázání msgre. Bohumila Staška 13.8.1939 a manifestace našeho lidu proti nacismu za lepší budoucnost našeho národa. Věnuje OV ČSL Domažlice.“ Stavba kaple začala roku 1685 a roku 1775 a v roce 1775 došlo ke stavbě nového kostelíka. Důkladná oprava proběhla v roce 1851. Od roku 1851 se tu konala četná procesí a to nejen ve dnech Vavřinecké pouti. Nejznámější procesí se zde konalo 13.8.1939, na důrazný protest národa proti hitlerovské okupaci a proti odtržení Chodska. V dobách druhé světové války byly poutě nacisty zakázány. První poválečná pouť se uskutečnila hned 12.8.1945 a tak začala tradice folklórních Chodských slavností. Msgre. ThDr. h. c. Bohumil Stašek (17. února 1886, Klabava – 8. srpna 1948, Praha) byl český římskokatolický kněz, politik a čelný představitel Československé strany lidové, redaktor, spisovatel, vlastenec, vězeň. Kazatel na památné Vavřinecké pouti 13. srpna 1939 i děkovné pouti 12. srpna 1945. Čestný občan města Domažlice, obce Postřekov a v Domažlicích má svou ulici. Vystudoval teologickou fakultu Univerzity Karlovy. Kněžské svěcení přijal 18. července 1908. Své kněžské působení zahájil jako kaplan v Mýtě na Rokycansku, od roku 1912 působil ve stejné funkci krátce na arciděkanství v Plzni a ještě téhož roku byl ustanoven vikaristou na pražském Vyšehradě. Krátce poté se stává jedním z předních představitelů katolického politického života v Čechách. Během první světové války se zasadil o sloučení dosavadních tří katolických stran v jedinou Spojenou stranu katolickou (v lednu 1919 přejmenovanou na Československou stranu lidovou) a 1. září 1918 se stal jejím ústředním tajemníkem. Téhož dne vydal provolání „Idea svatováclavská a boj o samostatnost českého národa“, jímž se český katolicismus přihlásil k myšlence samostatnosti Československa; v jeho duchu byly 28. září 1918 při svatováclavské pouti slouženy slavnostní bohoslužby za československou samostatnost, jež se staly jakousi novou národní přísahou. Od roku 1930 až do okupace byl i předsedou strany. Zasloužil se o vybudování paláce Charita na Karlově náměstí, kde se soustřeďovalo politické i kulturní katolické hnutí. V roce 1930 mu byl papežem udělen titul monsignore a o tři roky později se stal vyšehradským sídelním kanovníkem. Za své zásluhy se stal čestným kanovníkem staroboleslavským a obdržel hodnost papežského komořího. Již od svých studentských let a pak i průběhu života přispíval do nejrůznějších novin a časopisů – např. do Nového věku, revue Meditace či Časopisu katolického duchovenstva. Vydal více než 30 samostatných publikací. Mimo jiné v roce 1924 stať Učení sv. Augustina o válce, kde se zamýšlel nad tím, jak Augustin řešil jeden z nejobtížnějších problémů katolické církve – poměr křesťanství k válce. Zabýval se výkladem pojmů válek spravedlivých a nespravedlivých. A již v tomto spisku se objevuje úvaha o tom, jak sv. Augustin vykládá, kdy může jít o válku spravedlivou: „… A takovou vinou je podle Augustina vážná nespravedlnost spáchaná od příslušníků cizího státu, aniž by byla od tohoto státu potrestána, dále loupež území, majetku apod., odepření přirozených práv, konečně veškeré bezpráví, násilí a krutost.“ Za poslance Národního shromáždění byl zvolen poprvé v roce 1925 a v Národním shromáždění působil nepřetržitě celou dobu trvání 1. republiky. Významný byl jeho projev v roce 1936, kde obhajoval politiku čs. státu proti německé menšině a poukázal na útisk národnostních menšin v nacistickém Německu. Založil týdeník Mír, deník Lid, posléze Lidové listy, jejichž se stal šéfredaktorem. Zastával i funkci šéfredaktora Pražského večerníku. Pro děti založil časopisy Dětský svět, pro dospělé Neděli, které záhy měly tisíce čtenářů. Byl zakladatelem nakladatelství Vyšehrad. Po Mnichovu se odmítl smířit s tzv. Protektorátem Čechy a Morava. Po zabrání Sudet v říjnu 1938 kázal Stašek při svěcení obnoveného kostela v Rokycanech a ve svém kázání vytýčil úlohu českých kněží v době, která celý národ čeká ve větě: „Budeme proroky českého národa!“ Z jeho podnětu bylo na počátku roku 1939 rozhodnuto o přenesení ostatků Karla Hynka Máchy z Litoměřic do Prahy na Vyšehrad. Pohřeb se stal národní manifestací za svébytnost českého státu. Podobný manifestační ráz měly na jaře a v létě 1939 náboženské poutě, které dostávaly ráz mohutných národních protinacistických demonstrací. Nejproslulejší se stala Vavřinecká v Domažlicích dne 13. srpna 1939. Protest proti německé okupaci byl v hlavním projevu Bohumila Staška vysloven zcela jasně. Ve svém kázání se mimo jiné opřel i o Dykovo „Opustíš-li mne, nezahynu, opustím-li tě, zahyneš“ a rozvinul jej v plamenné: “Zahyneš, opustíš li svou matku vlast, opustíš-li její mrav, její víru, její obyčeje, její píseň, její řeč, její domov“. Emotivní vlastenecké kázání pak vyvrcholilo přísahou 120 tisíc shromážděných účastníků pouti: „Ať se děje cokoli, český národ svou matku Vlast nikdy neopustí“. Nacistická odveta byla rychlá. Během akce Albrecht byl Bohumil Stašek 1. září 1939 v budově Československé akciové tiskárny gestapem zatčen. Válečná léta pak prožil nejprve krátce v koncentračním táboře Oranienburg, poté byl přeložen do Dachau, kde se dočkal konce války. V Dachau přišel o pravé oko. Po válce se téměř okamžitě rozjel po republice a v řadě míst přednášel svá kázání věnovaná nabyté svobodě a obnově národního života. Taková byla kázání v Mýtě, v jihočeském Lomečku, Luženičkách, Pocínovicích i v Klenčí. 12. srpna 1945 se zúčastnil děkovné národní pouti na Vavřinečku, kde pronesl další ze svých kázání. Tři dni před tím – 9. srpna 1945 byl jmenován čestným občanem Domažlic a 15. března 1947 obce Postřekova. Tři roky poté – 8. srpna 1948 ve věku 62 let zemřel.

pamětní deska kázání msgre. Bohumila Staška na mapě

místa v okolí

kostel sv. Vavřince, Stráž - Domažlice

kostel sv. Vavřince, Stráž - Domažlice

kategorie: kultura a památky / kostely
lokalita: domažlicko
GPS: 49°25'12.866"N, 12°54'39.029"E

zobrazit více
Vavřinecké lípy, Domažlice

Vavřinecké lípy, Domažlice

kategorie: příroda / památné stromy
lokalita: domažlicko
GPS: 49°25'13.319"N, 12°54'37.657"E

zobrazit více

další místa v okolí

firmy v okolí

čerpací stanice Benzina, Domažlice

čerpací stanice Benzina, Domažlice

kategorie: obchody / čerpací stanice
lokalita: domažlicko
GPS: 49°26'14.121"N, 12°54'43.340"E

zobrazit více
Konzum Domažlice

Konzum Domažlice

kategorie: obchody / smíšené
lokalita: domažlicko
GPS: 49°26'20.402"N, 12°55'0.736"E

zobrazit více