nejdelší hradní most v Evropě - hrad Velhartice zajímavosti ze Šumavy
nejdeštivějších místo v České republice - 1500 mm/rok - Březník zajímavosti ze Šumavy
největší restaurace v ČR - Na Spilce, Plzeňský prazdroj zajímavosti ze Šumavy
první verše "polámal se mraveneček" napsal Josef Kožíšek, Lužany zajímavosti ze Šumavy
ochranářský koutek Hamižná hora zapsán 16.6.1985 na seznam IUCN - první v ČSSR zajímavosti ze Šumavy
nejmodernější a největší stroj v roce 1911 na výrobu novinového rotačního papíru na světě - Větřní zajímavosti ze Šumavy
první dálniční kaple v ČR - na dálnici D5 poblíž Šlovic u Plzně zajímavosti ze Šumavy

Fastr Petr

detailní info

kategorie: kultura a památky / osobnosti
lokalita: domažlicko
GPS: 49°26'27.887"N, 12°55'51.153"E Zobrazit na mapy.cz

popis

Petr Fastr (29. června 1801, Domažlice - 19. listopadu 1868, Praha-Břevnov) též Faster, byl český revolucionář, vlastenec, vůdce revoluční Prahy v roce 1848, politik, místopředseda Svatováclavského výboru a člen Národního výboru v revolučním roce 1848. Petr Fastr se narodil a vyrůstal v rodině řezníka Kašpara Fastra a Salomeny, rozené Čechové. Studoval gymnázium v Klatovech, z něhož byl za svoji vzpouru – tedy roztrhání „knížky hanby“ (musel ji nosit každý, kdo ve škole promluvil česky) ze studia vyloučen. Vyučil se mlynářem a pak byl na vandru po mlýnech v Čechách, Rakousku a Štýrsku. Brzy však odešel do Prahy, kam ho vedlo jeho vlastenecké smýšlení i snaha najít práci. Zde se 19. července 1824 oženil v Břevnově s Marií Kejmarovou a spoluvlastnil krupařský obchod. V roce 1834 se přestěhovali Fastrovi na najatý mlýn a pilu (na řece Berounce) v Zadní Třebáni. V manželství se narodilo (v letech 1825 -1845) celkem čtrnáct dětí, z toho se dospělosti dožilo osm (6 dcer a 2 synové). S rodinou se opět v roce 1839 usadil v Praze; nejprve na Smíchově, najal si zájezdní hospodu „U čísla prvního“. Od roku 1843 se z něj pražský hostinský a kavárník, jehož podniky - kafírna ve Svatováclavských lázních a zájezdní hostinec „U Zlaté husy" na Koňském trhu, dnešním Václavském náměstí - se staly centrem českého vlasteneckého života, byl v roce 1848 zvolen místopředsedou Svatováclavského výboru a 11. března 1848 předsedal schůzi, na které byly vzneseny požadavky na zavedení ústavy, zrušení roboty, vyhlášen požadavek svobody slova a tisku, jazykové a politické rovnoprávnosti. Faster se podílel na založení české průmyslové školy a na vzniku (1845) Besedy měšťanské v Praze-spolku českého měšťanstva, prvního v celých Čechách. Stal se členem Tajné politické společnosti Český Repeal (vznikla 1844). Byl strýcem Augustina Fastra, starosty dom. okresu a bratrancem Jakuba a Jana Křtitele Fastra. Byl také členem Národního výboru. V roce 1848 byl spolupracovníkem Josefa Václava Friče, Františka Braunera, Antonína Strobacha. Právě u něj doma se konaly tajné i veřejné schůze. Rozšiřoval také české knihy; zasloužil se (s Aloisem Pravoslavem Trojanem) o shromáždění 11. března v Praze ve Svatováclavských lázních, kde jako mluvčí shromáždění přednesl petici za zrovnoprávnění češtiny s němčinou. Byl v deputaci s peticí (19. března i druhé v dubnu) k císaři do Vídně (první byla císaři Ferdinandovi předána 22. března). Patřil ke známějším osobnostem a na návrh starosty dr. A. Štrobacha se nová městská rada usnesla udělit mu „národní odměnu“ (ta byla 1850, kdy už nebyl členem rady odvolána – zrušena). Po vypuknutí červnových bouří měl pochybnosti o vyhlídce odporu, bude-li stát jen na bedrech Pražanů. Musel z Prahy uprchnout, byl i lehce zraněn, ale rozhodl se přivolat ozbrojenou pomoc a vydal se pro ni z Prahy na venkov. Chtěl jet až do Domažlic a přes Berounsko, kde měl hodně známých i přátel. Po vítězství reakce byla na jeho dopadení vypsána odměna; uchýlil se k bratranci do Domažlic, potom zatčení unikl do Stodu u Plzně, ale stejně byl na udání 21. června 1848 zde zatčen noční hlídkou národní gardy a eskortován k vojenskému soudu na Hradčanech, odkud byl propuštěn na svobodu až 18. září 1848. Po roce 1848 se stáhl do ústraní, věnoval se i nadále hostinské živnosti a závěr života prožil v Břevnově, kde byla v těch letech mlynářkou jeho sestra, jeho bratr P. Method Faster byl farářem u sv. Markéty. Zemřel (10 měsíců po své ženě Marii) 19. listopadu 1868 v Břevnově, byl pochován na místním hřbitově (č.hrobu A, 7, 7). Pamětní deska Petra Fastra na jeho rodném domě (Spálená ulice 159) v Domažlicích byla slavnostně odhalena 10. září 1899. Odhalení pamětní desky proběhlo v rámci dvoudenních slavností na Fastrovu počest. V sobotu dne 9. září 1899 byl v sále Měšťanské besedy hostince " U Černého koně " uspořádán slavnostní večer spojený s přednáškou o Petru Fastrovi. V neděli dne 10. září 1899 se konal průvod městem k Fastrovu rodnému domu, kde zazněl sborový " Chorál národa českého " za řízení Antonína Topinky, tehdejšího ředitele kůru děkanského kostela. V  11 hodin došlo k odhalení pamětní desky, slavnostní řeč pronesl Ignát Hořica, spisovatel, říšský a zemský poslanec z Prahy. Po odhalení desky se konala "Národní slavnost" a večer "Věneček domažlického Sokola". Autorem díla byl sochař Bohumil Vlček z Prahy. Bronzový reliéf věnoval spolek pražských hostinských Hostimil.

Fastr Petr na mapě

místa v okolí

fara Domažlice

fara Domažlice

kategorie: kultura a památky / fary
lokalita: domažlicko
GPS: 49°26'25.954"N, 12°55'51.250"E

zobrazit více
pamětní deska páter Václav Antony

pamětní deska páter Václav Antony

kategorie: kultura a památky / památníky
lokalita: domažlicko
GPS: 49°26'25.797"N, 12°55'51.071"E

zobrazit více

další místa v okolí

firmy v okolí

Bankomat GE Money Bank

Bankomat GE Money Bank

kategorie: bankovní služby / bankomaty
lokalita: domažlicko
GPS: 49°26'29.83"N, 12°55'46.77"E

zobrazit více
Bankomat Česká spořitelna

Bankomat Česká spořitelna

kategorie: bankovní služby / bankomaty
lokalita: domažlicko
GPS: 49°26'24.33"N, 12°55'48.40"E

zobrazit více

další firmy v okolí