nejvýše položený rybník v Čechách - Olšina zajímavosti ze Šumavy
1929 v Litvínovicích naměřena nejnižší teplota v ČSR – mínus 42,2° Celsia zajímavosti ze Šumavy
jeden ze tří kostelů v Evropě orientovaných na západ - Vejprnice zajímavosti ze Šumavy
první veřejné pouliční osvětlení v Čechách - Fr. Křižík, Písek zajímavosti ze Šumavy
nejdéle trvala 2. světová válka v Evropě (Německá armáda podepsala kapitulaci až 12. května 1945) - Čimelice zajímavosti ze Šumavy
největší výrobce těstovin ve střední Evropě „Bratři Zátkové" - Boršov nad Vltavou zajímavosti ze Šumavy
první Čech, který navštívil metropoli Inků Cuzco, byl František Boryně – Malonice zajímavosti ze Šumavy

Mitsuko Aoyama

detailní info

kategorie: kultura a památky / osobnosti
lokalita: domažlicko
GPS: 49°30'40.629"N, 12°48'12.531"E Zobrazit na mapy.cz

popis

Micuko, hraběnka Coudenhove-Kalergi / německy Mitsuko, Gräfin von Coudenhove-Kalergi (7.července 1874 – 27.srpna 1941), zprvu známá jako Micu Aojama, byla poté, co se provdala za rakouského diplomata Heinricha Coudenhove-Kalergi v Tokiu, byla vůbec jednou z prvních lidí japonské národnosti usazených v daleké Evropě. Byla matkou Richarda Mikuláše Coudenhove-Kalergi. Narodila se v rodině Aojama – rodině obchodníka se starožitnostmi v Tokiu. V sedmnácti letech potkala rakousko-uherského diplomata Heinricha, hraběte von Coudenhove (od roku 1903 Coudenhove-Kalergi). Heinrich ji nejprve zaměstnal na vyslanectví jako hospodyni. Vzájemná přitažlivost dvojice, mezi kterou kromě kulturního byl i věkový rozdíl, rychle změnila pracovní poměr v milostný. Micuko, která se původně školila na gejšu, však pocházela z neurozené krve tokijského obchodníka se starožitnostmi a tak sňatku zpočátku nebylo přáno. Po neustálém naléhaní bylo zamilovanému páru dáno povolení ze strany rakousko-uherského i japonského ministerstva zahraničí – 16. května roku 1892 se tak v Tokiu stali manželským párem. Kvůli sňatku přestoupila na katolickou víru, pokřtil ji katolický arcibiskup Pierre Osouf. Roku 1896 byla císařovnou Eishō přijata do klubu manželek zahraničních diplomatů (normálně by se jí nikdy nedostalo takové pozornosti, ale jako hraběnce a manželce vyslance ano). Ještě v Japonsku se neobvyklému páru narodily dvě děti, jedním z nich byl i Richard Mikuláš hrabě Coudenhove-Kalergi, budoucí spoluzakladatel Panevropské unie. Po skončení diplomatické mise Heinricha Coudenhove-Kalergi se vydali roku 1896 zpět do Evropy, kde hrabě manžel převzal správu rodinného panství v Poběžovicích. K panství rodu Coudenhove-Kalergi patřil krom zámku, rovněž klášter v Pivoni, lovecký zámeček Dianahof, mlýny, pivovary, rybníky a lesy. Zde se jim narodilo dalších pět dětí. Micuko se intenzivně vzdělávala, učila se francouzsky, německy, matematiku, zeměpis a historii. Poklidný život v Čechách trval deset let, roku 1906 totiž Heinrich náhle zemřel. Japonské hraběnce se sedmi dětmi, jazykovou bariérou a steskem po domově tak připadla náročná správa celého panství. Kvůli tomu začala studovat ještě právo a ekonomiku. S další ránou osudu – první světovou válkou, na jejíž frontu museli narukovat i dva její synové (nejstarší Hans narukoval na frontu, mladší Richard byl zproštěn služby), zřídila v nedaleké Pivoni vojenský lazaret. Zdá se, že po první světové válce a vzniku Československé republiky, dost zahořkla a nedokázala se sžít s novou dobou. Nejstarší syn Hans se ujal správy panství a oženil se s židovskou dívkou prostého původu. Navíc se jednalo o emancipovanou sportovkyni, co řídila auta a pilotovala letadla. Vyvrcholilo to střetem, načež se odstěhovala s dcerou Olgou, jedinou která s ní ještě vycházela, do Mödlingu nedaleko Vídně. Rodinné kolize byly i nadále dost časté a svým emancipovaným potomkům nerozuměla. Richardovi zazlívala sňatek se starší ženou – operní pěvkyní Idou Rolandovou. Gerolfa, pracujícího na japonském velvyslanectví v Praze, brala vlastně jen jako Čecha a o jeho děti se moc nezajímala. Karl odejel hned po první světové válce do Austrálie, ale zemřel ve Švýcarsku. Dcera Ida se provdala za anglického šlechtice, stala se spisovatelkou a sufražetkou. Další dcera se vypracovala na sekretářku později zavražděného rakouského kancléře Dolfusse a v roce 1936 zemřela v Paříži na chřipku. Zůstala tak jen dcera Olga, která se nikdy neprovdala a musela snášet vrtochy nesnášenlivé matky. V roce 1941 podlehla záchvatu mozkové mrtvice a pohřbena byla na vídeňském hřbitově v Hietzingu, není tak pohřbena se svým manželem. Po vzniku Československé republiky (1918) Micuko odešla s dcerou Olgou do Rakouska a usadily se ve Vídni. Do Japonska se již nikdy nevrátila, a když roku 1941 zemřela, byla pohřbena na vídeňském hřbitově v Hietzingu. Zajímavostí je, že se stala hlavní postavou mangy s názvem Lady Mitsuko od autorky Waki Yamato.

doplňující info

odkaz: https://cs.wikipedia.org/wiki/Micuko_Aojama

Mitsuko Aoyama na mapě

místa v okolí

Panevropská unie

Panevropská unie

kategorie: kultura a památky / politika
lokalita: domažlicko
GPS: 49°30'40.629"N, 12°48'12.531"E

zobrazit více
Pan-Evropa - Richard Mikuláš Coudenhove-Kalergi

Pan-Evropa - Richard Mikuláš Coudenhove-Kalergi

kategorie: kultura a památky / literatura
lokalita: domažlicko
GPS: 49°30'40.629"N, 12°48'12.531"E

zobrazit více

další místa v okolí