popis objektu:
Ferda František (31. března 1915, Spálené Poříčí – 7. srpna 1991, Sušice), byl český katolický kněz obdařený nadpřirozenými schopnostmi, léčitel, telepat. V Moskvě jej prověřovala celá skupina vědců, před nimiž uskutečnil podivuhodné pokusy. " Stanovil jsem tisíce diagnos na dálku " říká Ferda " a nevěřím, že jsem se spletl, byť v jednom případě. Jsem římskokatolický kněz. Narodil jsem se 31. 3. 1915 a můj životopis je jednoduchý. Navštěvoval jsem normální školy, pak jsem se rozhodl pro universitní fakultu. Zapsal jsem se na teologii, protože jsem se cítil být povolán knězem. První odvětví medicíny, v němž jsem zjistil, že mám dílčí schopností, byla iridoskopie, metoda, která se snaží zjistit pomocí zkoušek sídlo a druh narušení organizmu, nacházejících se v rozličných částech lidského těla. Vypracoval jsem svou osobní metodu, jejíž pomocí se mi podařilo dosáhnout nejlepších výsledků. Kromě jiného jsem studoval bylinkářství, shromažďoval jsem recepty ze starých knih a rozvíjel je podle hledisek vlastních." František Ferda se narodil 31. března 1915 na statku v Dražkovicích (mezi obcemi Struhaře a Spálené Poříčí) kde jeho otec pracoval jako šafář. Vyrůstal se svými sourozenci a dětmi dalších zaměstnanců statku. František se od dětství zajímal o přírodu a byl aktivním hudebníkem. Výborně hrál na trubku i další nástroje, v Poříčí dokonce založil kvartet, se kterým tam i vystupoval. Vystudoval arcibiskupské gymnázium v Praze. Poté absolvoval bohosloveckou fakultu v Praze – Bubenči. Dne 29. června 1939 byl vysvěcen na kněze. Za války působil jako kaplan v Mýtě a Petrovicích u Sedlčan. Dne 16. února 1951 byl zatčen na farnosti v Nechvalicích a uvězněn. Vystřídal vězeňské cely v Ostravě, Opavě, Mírově, Jáchymově, Leopoldově, Valdicích i na Borech. Po propuštění dne 11. května 1960 pracoval jako dělník v plzeňských pivovarech jako bednář. Vrátit se k pastorační činnosti mu režim povolil až o osmnáct let později. Působil jako duchovní správce u řeholních sester v domově důchodců v Újezdci u Klatov. Ve vězení objevil své mimořádné schopnosti a tak se kromě práce pro církev věnoval i svému druhému poslání. Měl jasnovidné schopnosti – podle jeho slov zděděné - a ty využíval k léčení nemocných. František Ferda dokázal stanovit diagnosu pacienta i na vzdálenost stovek kilometrů. Navíc dotyčného nemusel vůbec vidět osobně, stačilo přinést jeho fotografii nebo dokázal vše potřebné vyčíst i z dopisu nemocného a mnohdy stačila i rukou psaná kartička s osobními daty, někdy pouhé soustředění. Když se na dotyčného soustředil, během minuty se mu na tváři objevil úsměv, který prozrazoval, že vidí jeho zdravotní stav. V transu zapisoval údaje. Toto soustředění velmi vyčerpávalo, prováděl maximálně třicet diagnóz denně. Sám doslova řekl "mám pocit, jako bych ze sebe vyslal paprsek zelené barvy, který se rychle klikatě pohybuje, a pak se naráz zastaví. Tak dojde k mému spojení s tím člověkem“. V knize “Život bez smokingu“ popsal Bohumil Hrabal svou návštěvu u Pátera Ferdy. Popsal i údiv malíře Jiřího Anderleho, který jej doprovázel, nad tím, jak mohl kněz vědět o naftových kamnech, která má pár měsíců doma a jež byla podle něj příčinou mistrových potíží. Spisovatel se o farářových jasnovidných schopnostech přesvědčil také: "Jak můžete nosit barvu, která vás zabíjí?" Tím Ferda narážel na jeho šatník, který sice nikdy na vlastní oči neviděl, ale věděl, že je plný hnědých obleků. V polovině 70. let zahájil dlouholetou spolupráci s PhDr. Zdeňkem Rejdákem, který s ním prováděl mnoho cílených diagnostických experimentů. Ferdovo umění mohli ověřit i světoznámí badatelé v oboru psychotroniky na dvou světových kongresech a během několika návštěv v Moskvě. Ruští lékaři opakovaně potvrdili, že vždy šlo o naprostou shodu Ferdovy diagnózy s výsledky souběžně prováděných biochemických vyšetření. Farářovy ojedinělé jasnovidné schopnosti tak kromě jiných potvrdili Američané J. G. Pratt a Stanley Krippner nebo Japonec Toshia Nakaoka. Kromě toho se velice důkladně zabýval bylinkářstvím, shromažďoval recepty ze starých knih a rozvíjel je podle vlastních hledisek a zkušeností. Během léčitelského působení jej navštívilo na sto tisíc lidí. V roce 1980 se přestěhoval do Sušice. Od tohoto okamžiku, prakticky až do posledních dnů jeho života, nastala pro něho neúnavná služba trpícím a nemocným. Páter František Ferda zemřel v neděli 7. července 1991. Dne 16. července byl pochován na sušickém hřbitově za masové účasti vděčných pacientů. Jeho mimořádnou obětavou činnost vysoce ocenil v kondolenčním dopise František kardinál Tomášek.
