nejvýše položená horská obec v Čechách 1062 m n.m. - Kvilda zajímavosti ze Šumavy
nejvýše položené sluneční hodiny v Čechách - Kleť zajímavosti ze Šumavy
poslední zachovaná rybářská dřevěná káď v Česku - Olšina zajímavosti ze Šumavy
nejmodernější a největší stroj v roce 1911 na výrobu novinového rotačního papíru na světě - Větřní zajímavosti ze Šumavy
největší jednoobloukový most bez táhla na světě - Žďákovský most zajímavosti ze Šumavy
misionář z klatovska šířící křesťanství mezi indiány Boryně František – Malonice zajímavosti ze Šumavy
nejdelší železniční tunel v České republice - Železná Ruda zajímavosti ze Šumavy

Plzeň

detailní info

kategorie: města a obce / města a obce
lokalita: plzeňsko
GPS: 49°44'49.690"N, 13°22'38.975"E Zobrazit na mapy.cz

popis

Plzeň je statutární město Plzeňského kraje. Město leží na soutoku řek Mže, Radbuza, Úhlava a Úslava, z nichž vzniká řeka Berounka a právě dostatek vody dal možnost mohutného rozvoje pivovarnictví. První zmínky o Plzni (což je dnešní Starý Plzenec) pocházejí z roku 976, kdy u tohoto přemyslovského hradiště kníže Boleslav II. porazil vojsko německého krále Oty II. V podhradí pak postupně rostlo městské sídlo s řadou kostelů a živým obchodním ruchem. Do nynější polohy přenesl město pod názvem Nová Plzeň král Václav II. roku 1295 jako důležitou obchodní křižovatku západních Čech na cestě z Prahy do Bavorska. Důvodem přesunu rostoucího města byla dodávka vody, neboť místo leželo na soutoku řek Mže a Radbuzy. Díky své výhodné poloze na křižovatce obchodních cest a hlavně na trase z německých zemí do Prahy se brzy Plzeň stala třetím největším a nejdůležitějším městem po Praze a Kutné Hoře. V této době byly také vystavěny kostely sv. Bartoloměje ve středu náměstí, františkánský klášter na jihovýchodě, blízko středověkého opevnění, později zbořený dominikánský klášter na severozápadě, špitální kostel sv. Maří Magdalény z roku 1320. Na samém počátku husitských válek měli kališníci (díky velmi radikálnímu faráři Václavu Korandovi) ve městě velký vliv. Jenže roku 1420 musel Koranda s Janem Žižkou odejít na Tábor a Plzeň se stala hlavní baštou katolické strany (pod jednou). Třikrát byla neúspěšně obléhána, nejprve Janem Žižkou a poté dvakrát Prokopem Holým a podílela se na odporu proti Jiříkovi z Poděbrad. Od roku 1467 sídlila v Plzni pražská kapitula, která byla 1431–1561 nejvyšším orgánem římsko-katolické církve v Čechách. Počátkem 16. století bylo město výrazně poškozeno požáry, zejména roku 1507, kdy shořely dvě třetiny města! Bavůrek ze Švamberka byl popraven na Plzeňském náměstí, což vzbudilo řadu protestů. Devět měsíců byla také Plzeň hlavním městem říše a sídlem vlády, když sem císař Rudolf II. uprchl před morovou epidemií od září 1599 do června 1600. Sídlil v tzv. Císařském domě, který se nachází vedle dnešní budovy radnice. Roku 1618 byla Plzeň poprvé dobyta vojskem českých stavů pod velením knížete Mansfelda. Během třicetileté války hospodářství i kultura upadala. Švédské obléhání v letech 1637 i 1648 bylo neúspěšné. 8. ledna 1683 zde byl založen plzeňský 35. pěší pluk. V 19. století nechal purkmistr Martin Kopecký (1828–1850) zbourat hradby a na jejich místě vybudovat kolem starého města sady (dnes známé jako Sady Pětatřicátníků, Smetanovy, Kopeckého, Šafaříkovy, Křižíkovy a 5. Května). V roce 1832 pak vzniklo první kamenné divadlo. Roku 1839 bylo rozhodnuto o založení Měšťanského pivovaru (později Plzeňský Prazdroj) a 5. října 1842 v něm bavorský sládek Josef Groll uvařil první várku piva. V roce 1859 Emil Škoda převzal Škodovy závody a František Křižík zavedl svůj vynález obloukové lampy jako pouliční osvětlení. V roce 1869 byl založen První plzeňský akciový pivovar v Plzni (PAP, pivo Gambrinus). Na konci 19. století se Plzeň stala kolébkou české secese. Během meziválečného období došlo k rozšiřování města - roku 1924 byly připojeny obce Doubravka, Doudlevce, Lobzy a Skvrňany a vznikla tak Velká Plzeň, jejíž počet obyvatel překročil stotisícovou hranici. V roce 1938 po Mnihovské dohodě došlo k odstoupení pohraničních území Československé republiky nacistickému Německu. Plzeň zůstala na území republiky, ale ocitla se na samotné hranici. Obce severozápadním a jihozápadním směrem již patřily k Říši, stejně jako dnešní městské části Plzeň-Litice a Plzeň-Lhota. Dne 1. května 1942 byla Plzeň podle vládního nařízení rozšířena o obce Bolevec, Božkov, Bukovec, Černice, Hradiště, Koterov, Radobyčice, Újezd a o územní zbytky obce Litic (obec začleněna do Říše) a stala se statutárním městem. Škodovy závody byl za druhé světové války významnou zbrojovkou zásobující německé armády. Proto byla Plzeň bombardována - k prvnímu velkému náletu došlo až 20. prosince 1944. Byl při něm ovšem nejvíce zdemolován pivovarský komplex, zejména Prazdroj kde bylo 18 mrtvých. Škodovy závody byly bombardováním významně poškozeny teprve na samém sklonku války, náletem 25. dubna 1945. Celkem bylo za celou dobu války náletů jedenáct, vyžádaly si 926 obětí. Plzeň stejně jako celé západní Čechy byly osvobozeny americkými jednotkami vedenými generálem Pattonem 6. května 1945. Podle americko-sovětské dohody Patton už nesměl pokračovat dále, ale čekat na demarkační linii. Po únoru 1948 se komunistický režim snažil změnit dějiny a zastřít Pattonovu úlohu v osvobození Plzně. V Plzni došlo dne 1. června 1953 vůbec k prvnímu protirežimnímu masovému vystoupení (tehdy hlavně proti probíhající měnové reformě) se střelbou do demonstrujících. Odveta komunistů přišla rychle v podobě represí zjištěných demonstrantů (převážně dělníků Škodovky), zbourali pomník T.G. Masaryka. Hlavním iniciátorem téhle akce byl později velmi známý herec Josef Větrovec, toho času pracující ve Škodovce. Zinicioval příjezd autojeřábu a stržení sousoší TGM. Jednalo se o první lidový protest v celém sovětském bloku a tak musel být řádně potrestán - východoněmecké červnové povstání vypuklo až o dva týdny později 17. června 1953! Dne 20. ledna 1969 se na náměstí T. G. Masaryka upálil na protest proti sovětské okupaci mladý pivovarský dělník Josef Hlavatý. Věhlas Plzně je spojen s průmyslovou výrobou a pivovarnictvím. Zdejší strojní továrny byli jako jediné, které dokázali jako jediné celém Rakousku-Uhersku odlít lodní děla pro tuto velmoc, jejímž nechtěným členem naše země po staletí byla. V Plzni se vaří známá piva Prazdroj a Gambrinus. Spodně kvašený světlý ležák se celosvětově označuje jako Pilsner nebo Pils podle německého jména Plzně - Pilsen.

doplňující info

odkaz: http://www.plzen.eu/

Plzeň na mapě

Plzeň na fotografiích

místa v okolí

Slavnosti svobody, Plzeň

Slavnosti svobody, Plzeň

kategorie: kultura a památky / akce
lokalita: plzeňsko
GPS: 49°44'49.098"N, 13°22'39.520"E

zobrazit více
Discopříběh

Discopříběh

kategorie: kultura a památky / filmová místa
lokalita: plzeňsko
GPS: 49.7469367N, 13.3773889E

zobrazit více

další místa v okolí

firmy v okolí

Západočeské konz. družstvo Plzeň

Západočeské konz. družstvo Plzeň

kategorie: obchody / smíšené
lokalita: plzeňsko
GPS: 49°44'37"N, 13°22'36"E

zobrazit více
McDonalds, Mrakodrap, Plzeň

McDonalds, Mrakodrap, Plzeň

kategorie: stravování / fast food
lokalita: plzeňsko
GPS: 49°44'35.551"N, 13°22'45.937"E

zobrazit více

další firmy v okolí