největší vodní plocha v České republice - Lipno zajímavosti ze Šumavy
druhý největší hrad v Čechách po Pražském hradu - Český Krumlov zajímavosti ze Šumavy
celosvětově unikátní akt nespravedlnosti - Lex Schwarzenberg zajímavosti ze Šumavy
nejkratší mezinárodní železnice na světě 105 m - Nové Údolí zajímavosti ze Šumavy
první rakousko-uherská továrna na kolečka k dětským kočárkům - Watzlawick Rejštejn zajímavosti ze Šumavy
nejstarší církevní stavba v Čechách - rotunda sv. Petra a Pavla, Starý Plzenec zajímavosti ze Šumavy
nejvýše položená synagoga v Česku a střední Evropě - Hartmanice zajímavosti ze Šumavy

Paleček Karel, genpor

detailní info

kategorie: vojenské / vojáci
lokalita: plzeňsko
GPS: 49°44'23.766"N, 13°23'21.702"E Zobrazit na mapy.cz

popis

Karel Paleček (28.ledna 1896, Plzeň - 12.března 1962, Praha) byl československý legionář, voják v hodnosti generálporučík a zakladatel výsadkových jednotek Československé armády. Narodil se 28. ledna 1896 v nezámožné rodině plzeňského truhláře, zaměstnance rakousko-uherských drah. Měl pět sester a jednoho mladšího bratra. Od roku 1908 absolvoval čtyři ročníky reálného gymnázia a obchodní školy. Jeho další osudy poznamenala první světová válka. V květnu 1915 byl povolán k plzeňským „pětatřicátníkům“ – c. a k. pěšímu pluku 35 – a s nimi odešel na východní frontu. Zde padl v září 1916 v Haliči do ruského zajetí, v němž se vzápětí přihlásil do čs. legií v Rusku. Byl zařazen ke kulometné rotě 3. pluku Jana Žižky z Trocnova, se kterou prodělal bitvu u Zborova (2. července 1917) a celou sibiřskou anabázi československých legií.

Do vlasti se vrátil v srpnu 1919 a na naléhání nadřízených se rozhodl pro další službu v armádě - nejprve u pěšího pluku 3 v Kroměříži . Absolvoval školu pro důstojníky a od dubna 1921 působil u 46. pluku v Chomutově v nejrůznějších štábních funkcích, zejména zpravodajských, pro které měl nadprůměrné schopnosti. Proto byl v květnu 1931 převelen k  2. oddělení hlavního štábu v Praze, tedy přímo do ústřední vojenské zpravodajské služby jako člen ofenzivní pátrací skupiny zaměřené proti Německu. V ústředí čs. vojenské zpravodajské služby působil poté v ofenzivní sekci pátrací skupiny se zaměřením na Německo. Zároveň byl i velitelem samostatné předsunuté agenturní ústředny zvané VONAPO, jež sloužila ke koordinaci společných projektů s francouzskou a sovětskou zpravodajskou službou. Když musela být po Mnichovu zpravodajská činnost proti Německu formálně zastavena (v praxi však došlo pouze k jejímu zakonspirování), byl pověřen zřízením pracoviště pro odposlech vybraných telefonních linek cizích zastupitelských úřadů v Praze.

V době tehdejšího stavebního rozmachu se rozhodl postavit rodinný dům v Praze – Střešovicích – Na Bateriích, kam se v roce 1932 s rodinou nastěhoval. V přízemí této vily byla v roce 1935 zřízena utajená kancelář zpravodajské služby. Zpravodajci, kteří zde působili, již 11. března 1939 věděli, že k okupaci zbytku ČSR dojde 15. března. Protože jim hrozilo nebezpečí a nejen Československo mělo zájem, aby ve své činnosti pokračovali, bylo po dohodě s britským zpravodajským přidělencem jedenáct příslušníků zpravodajské služby přemístěno do Velké Británie. Ve střešovické vile majora Palečka byl tedy zahájen 2. odboj proti nacistickému Německu.

V úterý 14. března 1939, tedy v předvečer německé okupace, odletěl Karel Paleček ve skupině zpravodajských důstojníků vedených plukovníkem Františkem Moravcem do Velké Británie. Následně působil od května 1939 v Paříži ve funkci zástupce velitele zpravodajské ústředny „Karel“. Společně s podplukovníkem Oldřichem Tichým a majorem Františkem Fryčem se pokoušeli aktivizovat výzvědnou činnost proti Německu a udržovali kurýrní, poštovní i rádiové spojení s domovem až do porážky Francie. Po návratu do Velké Británie byl zařazen k II. (zpravodajskému) odboru exilového Ministerstva národní obrany, a to nejdříve jako přednosta šifrové skupiny a od 2. července 1942 jako velitel Zvláštní skupiny D, která připravovala a koordinovala vysílání parašutistů na území okupované vlasti. Na tomto svém místě obstál vynikajícím způsobem. S muži, kteří byli pověřování nesmírně nebezpečnými úkoly, si vytvořil lidský, nesmírně přátelský vztah a stal se skutečným „tátou parašutistů“, jak ho oni sami označovali.

Před koncem války byl Karel Paleček 28. března 1945 v rámci početné skupiny vojáků a státních úředníků odeslán na osvobozené území republiky, kde byl 20. dubna 1945 v Košicích zařazen do nově se tvořícího Ministerstva národní obrany jako velitel Zvláštní skupiny (diversanti a parašutisté). V této funkci se vrátil do Prahy, kde byl ustanoven zástupcem přednosty 2. oddělení Hlavního štábu. Brzy nato se stal přednostou Přípravné skupiny pro vybudování jednotek dopravovaných vzduchem u Velitelství pěchoty Hlavního štábu v Praze a 15. srpna 1948 stanul v čele nově vytvořeného Velitelství výsadkového vojska. Nedlouho poté se zaslouženě dočkal povýšení do hodnosti brigádního generála.

V listopadu 1949, stejně jako většina důstojníků ze západu, byl generál Paleček zatčen a na základě nepravdivých a uměle vykonstruovaných obvinění odsouzen k deseti rokům žaláře. Byl nejprve v Plzni na Borech a potom v té nejhorší věznici, v Leopoldově. Ani tam se nenechal zlomit a naopak své spoluvězně psychicky povzbuzoval. Jeho smysl pro spravedlivost se projevil i tehdy, když se zastal dozorcem nespravedlivě obviněného spoluvězně. Vysloužil si za to dva dny tzv. korekce, tj. uvěznění v mrazivé cele 2 x 3 metry umístěné v hradbách leopoldovské pevnosti. Aby nezmrzl a přežil, celé ty dva dny pochodoval tři kroky tam, tři kroky zpátky. Ze smutně proslulé leopoldovské věznice byl sice propuštěn předčasně v květnu 1952, avšak domů se vrátil otřesený a s podlomeným zdravím (vážil necelých padesát kilogramů). Zbytek života strávil se svou rodinou, často navštěvován bývalými výsadkáři, jak důstojníky, tak řadovými příslušníky. Žil v ústraní v Praze u rodiny svého syna, kde také 12. března 1962 po několika těžkých vydechl naposled. Místo posledního odpočinku našel pan generál v rodné Plzni.

Vyznamenán Čs.válečným křížem 1918 a 1939, Čs.medailí za chrabrost, Čs.medailí za zásluhy I.st., sovětským řádem Za pobědu nad Germanijej, britským The 1939-45 Star, jugoslávským Orden Zasluge za narod II.reda atd.atd. V roce 1992 byl povýšen na generálporučíka in memoriam. Jeho jméno navíc nese prostějovský 102. průzkumný prapor, což je nejvyšší ocenění, jakého se může vojákovi dostat.

Paleček Karel, genpor na mapě

místa v okolí

Mikulášský hřbitov Plzeň

Mikulášský hřbitov Plzeň

kategorie: kultura a památky / hřbitovy
lokalita: plzeňsko
GPS: 49°44'23.645"N, 13°23'9.574"E

zobrazit více
kostel sv. Mikuláše, Plzeň

kostel sv. Mikuláše, Plzeň

kategorie: kultura a památky / kostely
lokalita: plzeňsko
GPS: 49°44'21.336"N, 13°23'7.153"E

zobrazit více

další místa v okolí

firmy v okolí

Bankomat Poštovní spořitelna

Bankomat Poštovní spořitelna

kategorie: bankovní služby / bankomaty
lokalita: plzeňsko
GPS: 49°44'33.96"N, 13°23'33.45"E

zobrazit více
Bankomat ČSOB

Bankomat ČSOB

kategorie: bankovní služby / bankomaty
lokalita: plzeňsko
GPS: 49°44'32.45"N, 13°23'38.58"E

zobrazit více

další firmy v okolí