Šumavský rozcestník: Štandera Miroslav, brigádní generál

Štandera Miroslav, brigádní generál

Šumava.cz
rozcestník
kultura a památky
osobnosti
Štandera Miroslav, brigádní generál

detailní info

kategorie: kultura a památky / osobnosti
lokalita: plzeňsko
GPS: 49°44'49.690"N, 13°22'38.975"E

popis

Brigádní generál Miroslav Štandera (5. října 1918, Praha – 19. února 2014) byl československý vojenský letec. Narodil se 5. října 1918 v Praze. Dětství prožil v Dobrušce, kde vyšel základní školu. Ve studiích pokračoval na grafické škole a stal se typografem v místní tiskárně. V roce 1936 vstoupil do Školy leteckého dorostu Prostějov. Létal zde na všech cvičných letadlech a nakonec na Avii 122 a Avii 534. Po absolvování učiliště v roce 1938 nastoupil v hodnosti desátníka k Leteckému pluku č.4, odloučená perut' Pardubice, kde sloužil Československé republice až do okupace v březnu 1939. Přes Polsko odešel do Francie (kde vstoupil do Cizinecké legie), kde létal na letadlech Bloch (tento typ byl ještě z 1. světové války), Morane, Curtiss, Dewoitine. Po vstupu Francie do války byl v září 1939 odeslán do stíhacího střediska v Chartres, odtud k Groupe de Chasse II/10 a dále ke Groupe de Chasse I/6, kde létal v Československé skupině na stíhačkách Morane Saulnier M.S.406C1. 11. června 1940 mu v boji s Bf 109 byla prostřelena nádrž, došlo palivo a při nouzovém přistání si vážně poranil páteř. Francii opustil 26. června 1940 se sádrovým krunýřem jako jeden z posledních pilotů. V anglickém Cosfordu byl přijat do RAF s hodností Sergeant. V září 1940 zahájil stíhací výcvik na Hurricanech u 6. OTU a v říjnu byl přidělen na základnu Speke u Liverpoolu k 312. čs. peruti RAF, kde létal s malými přestávkami do srpna 1942. Tehdy mu byla udělena čs. medaile za chrabrost s citací: rotný Štandera jest velmi dobrým pilotem, který nalétal 56 hodin operačních letů za velmi těžkých podmínek při ochraně konvojů a 14 hodin v útočných operacích nad Francií, při čemž prokázal svoji statečnost a nadšení pro boj. Absolvoval ještě noční výcvik stíhače na letounech Blenheim a Beaufighter. V únoru 1944 odešel k 68. noční stíhací peruti v hodnosti Pilot Officer. Vykonával noční hlídkovou činnost na letounech Beaufighter a později Mosquito v utajeném prostoru, kde se připravovaly invazní jednotky. Účastnil se i ochrany vzdušného prostoru při invazi do Normandie. Později zneškodňoval létající pumy V1 a prováděl hlídkové lety nad Severním mořem. Během druhé světové války nalétal jako stíhací pilot při bojové činnosti 1320 hodin. Teprve v červnu 1945 se jeho rodina, po šesti letech války dozvěděla, že přežil. Celou válku létal jako stíhací pilot na strojích Hurricane, Spitfire a Mosquito. V srpnu 1945 přiletěl do vlasti v hodnosti poručíka. Po válce sloužil v československém letectvu na letišti Plzeň-Bory a v Trenčíně, působil na Slovensku jako instruktor v hodnosti kapitána. V roce 1948 byl propuštěn z letectva. Pracoval v Kovošrotu ve Stříbře. Když pro něho přišli agenti STB, měl štěstí, že nebyl doma a soused a hostinský jej varovali. Hostinský ho ještě před cestou pohostil. Společně usoudili, že agenti se nevrátí tak rychle, aby mu překazili poslední oběd v Čechách. Odešel v noci přes hranici do NSR a dále do Velké Británie, kde vstoupil opět do britského letectva a zde létal až do roku 1955. Po odchodu z letectva pracoval jako stříbrotepec. V roce 1983 odešel do důchodu a přestěhoval se do Bavorska. Do České republiky se vrátil v roce 1994 a žil v Plzni u své dcery. Byl předsedou Svazu československých zahraničních letců, zapojil se do pobočky Svazu letců ČR v Plzni, Československé obce legionářské a stal se čestným členem Aeroklubu Plzeň – Letkov. Zde i v pokročilém věku se členy aeroklubu létal i s motorovými letadly. Generál Štandera je čestným občanem města Plzně a roku 2000 byl povýšen do hodnosti generála. Vyznamenání: 2x Československý válečný kříž 1939, 3x Československá medaile Za chrabrost, Československá medaile Za zásluhy I.stupně, Československá vojenská pamětní medaile za službu v československé armádě v zahraničí, Řád čestné legie - stupeň rytíř, Francouzský válečný kříž, Star 1939-45, Air Star, War Medal, v roce 2006 mu byl propůjčen Řád Tomáše Garrigua Masaryka, nejvyšší státní vyznamenání.