Šumavský rozcestník: Třemošná

Třemošná

detailní info

kategorie: města a obce / města a obce
lokalita: plzeňsko
GPS: 49°49'0.426"N, 13°23'41.984"E

popis

Město Třemošná leží 9 km severně od Plzně v široké táhlé kotlině, jejímž středem protéká potok Třemošenka. Jen několik kilometrů od Třemošné je 514 metrů vysoký kopec Krkavec s rozhlednou, což je žádaný turistický cíl. První zmínky o Třemošné pocházejí z let 1181-1182. Za své jméno vděčí rostlině střemcha, která v té době rostla podél potoka Třemošenka. Původní název zněl Střemošná. Další zmínka o Třemošné je ve z roku 1191 ve dvorním Vídeňském archivu. Ve 12. století patřila Třemošná vladykovi Radostovi z Třemošné. Po jeho smrti v roce 1200 byla prodána kapitule v Mělníce a v roce 1293 ji za 300 hřiven stříbra spolu s obcí Senec odkoupil klášter v Plasích. Mělnické probošství bylo v roce 1300 opět obnoveno a po sporu s plasským opatem Janem Třemošnou i Senec opět získalo zpět, už jen za 100 hřiven stříbra. Po roce 1379 byla Třemošná několikrát pronajata jiným pánům či klášterům. Po smrti mělnického probošta Zikmunda v roce 1436 zcela zanikla kapitula v Mělníce a držitelem Třemošné se stal Petr z Chrástu, později Přibík z Klenové. V roce 1509 byl majitel vsi Jan z Gutštejna přinucen postoupit panství Bělá i s Třemošnou s dalším zboží Albrechtovi z Kolovrat a na Libštejně. Později panství získal Jan a Bernard z Valdštejna, který část svého majetku zastavil městu Plzeň. Na sklonku feudalismu se Třemošná stala součástí Nekmířského panství, které tehdy patřilo rodině Zikmunda, hraběte z Gotzů. V roce 1707 přešlo panství v Nekmíři do rukou rodu pánů z Vrtby. Po smrti posledního člena rodu pánů z Vrtby, v roce 1830 , zdědil panství Jan, kníže z Lobkowitz. Toto panství se skládalo ze vsí: Nekmíř, Lhotka, Tatiná, Žilov, Nevřeň, Příšov, Ledce, Záluží, Stýskaly a Třemošná. V té době měla Třemošná 458 obyvatel a 57 domů. Dcera knížete z Lobkowitz, Jana, se provdala za Karla, hraběte ze Schonbornů. V držení této rodiny zůstalo nekmířské panství až do roku 1895, kdy bylo prodáno JUDr. Stanislavu Wopršálkovi, v jehož majetku zůstalo až do roku 1948. Dne 5. března 1851 se v Třemošné v Hamru v domě č.p. 57 narodil významný český malíř Václav Brožík. Mistr, jehož obrazy zdobí i staroměstskou radnici zemřel v roce 1901 a jeho ostatky jsou uloženy na hřbitově ve Francii. Dalším rodákem je František Šolar (narozen 1849), dlouhá léta hráč na lesní roh v ruském Petrohradu. Téměř zapomenut zemřel v Plzni v roce 1931. V letech 1853-1855 byla na návsi vystavěna čtyřboká kaple se zvonovou střechou. Kaple byla vysvěcena 14. 6. 1857. Dne 1. 5. 1872 byl uveden do provozu železniční most přes Třemošenku, který vystavěl italský stavitel Pietro Righini. V roce 1894 byla v severní části obce (původní vsi) postavena školní budova. Od počátku 19. století začala obec postupně měnit svoji tvář v souvislosti s rozvojem těžby nerostných surovin a průmyslu. Jihozápadně od Třemošné stál velký panský dvůr a v jeho těsné blízkosti ležel Žaloudkův mlýn (později Valtrův). Východním směrem od areálu dvora stabilní katastr nemovitostí evidoval olejnu a šachtu na kamenné uhlí. Uhlí zde objevil již v roce 1817 Augustem Konigsdorf. Již na počátku 19. století se severovýchodně od vsi nacházela uhelná šachta. Těžba byla velmi omezena, uhlí v té době nemělo cenu. V roce 1817 byl otevřen důl sv. Hynka, ale v roce 1832 byl provoz dolu zcela zastaven. V letech 1862 - 1864 J.D.Starck v Třemošné založil sklárnu. Vyrábělo se v ní tabulové a zrcadlové sklo, v roce 1910 zaměstnávala 400 dělníků a úředníků. O rok později zde byla zahájena strojní výroba tabulového skla jako první v Evropě. Koncem 19. století se v Třemošné přestalo těžit uhlí, jeho dovoz zdražoval výrobu, a proto byla sklárna v roce 1921 přeložena do Rychnova nad Kněžnou. Dodnes je zde užíván název Na Sklárně pro část obce. Od roku 1855, kdy byl v blízkosti Třemošné (Orlík) objeven kaolin, se v Třemošné rozvíjel i keramický průmysl. V roce 1875 založila v Třemošné belgická akciová společnost plavírnu kaolinu a továrnu na hliněné zboží. Koncem století provedl nový německý majitel továrny její rekonstrukci a zavedl výrobu kameninového zboží, které vyvážel do všech zemí Rakouska-Uherska. Od roku 1916 je továrna majetkem Západočeských továren kaolinových a šamotových, dnes Keramika Horní Bříza. V roce 1908 byl založen další podnik na výrobu kameninových rour a kameniny pro chemický průmysl "Platinon". Architektonicky hodnotný areál je při železničním přejezdu silnice do Zruče. V roce 1909 byla v Třemošné kromě těchto hlavních závodů ještě továrna na kameninové zboží bratří Mráčků. V roce 1930 byla v Třemošné vedle těchto závodů ještě strojírna, závod na výrobu mýdel a svíček a 4 truhlářské dílny. V létech 1948-1949 došlo ke znárodnění všech tří keramických továren, které se staly součástí komplexu Západočeských keramických závodů se sídlem v Horní Bříze. S rozvojem průmyslu vznikla potřeba výstavby komunikační sítě pro přepravu surovin i hotových výrobků. "Císařská silnice" ze Železné Rudy do Teplic přes Plzeň a Třemošnou se začala stavět v roce 1854. Základy nynější silnici byly položeny v roce 1872. Již koncem 19. století byla Třemošná jednou z největších obcí na Plzeňsku. Po roce 1960 se její součástí stala sousední obec Záluží. V roce 1972 byla Třemošná usnesením Západočeského krajského národního výboru, povýšena na město. Současným správním orgánem je Městský úřad Třemošná. V současné době má Třemošná 4733 obyvatel a 1367 domů.